„Rodina mě podpořila, Litvínov taky, což mi hrozně pomohlo. Pak vám spadne starost z hlavy,“ uvedl třicetiletý rodák z Klatov.
Co se stalo?
Na začátku letní přípravy jsem blbě došlápnul a prasklo mi v koleni, bohužel. Prvních pár dnů nebylo psychicky úplně optimálních, pak jsem se trošku srovnal. Druhá rána přišla po zjištění diagnózy po všech vyšetřeních, jak to konkrétně vypadá a co mě čeká.
Už jste se s tím smířil?
Během pár dnů, co jsem mluvil se všemi kluky, kteří mě budou dávat dohromady, se to srovnalo. Řekli mi, jaké jsou možnosti, varianty, jak to bude vypadat.
Představujete si, jaké bude naskakovat do rozjetého vlaku?
To je otázka ještě za dlouho, teď jsem v období hojení a rekonvalescence. Takže se zaměřuju na to, co je aktuální, než na to, co mě čeká za delší čas. Jdu krok po kroku a zaobírám se jen tím, co můžu ovlivnit teď, ne v budoucnosti.
Litvínovu jste ve 13 zápasech sezony 2019/20 pomohl zachránit extraligu. Hrálo to roli při návratu?
Mám na Litvínov jen ty nejlepší vzpomínky. Nemohl jsem si tady na nic stěžovat, proto jsme se s manželkou dohodli, že se Vervě upíšeme. Radili jsme se spolu, co by se jí líbilo, co by se mně líbilo ohledně složení kádru. Jednal jsem i s dalšími týmy, pak se to vykrystalizovalo na dvě konkrétní nabídky. Do Litvínova jsme se těšili. Až se uzdravím, budu chtít splatit důvěru, kterou do mě vložili. Samozřejmě bych se chtěl na ledě ukázat co nejdříve.
Moravčík je po operaci kolena, do Litvínova se vrací Baránek |
Jak se změnil Litvínov?
Byl jsem tady ještě za starého vedení, změnily se určité procesy, je to jinak nastavené. Ale nechci se pouštět do hlubšího srovnání, moc času jsem zatím tady nepobyl. Těším se na spolupráci, kádr se hodně obměnil, přišli Kašouni (bratři Kašové), ti to hodně nakopli. I na spolupráci s nimi se těším.
A jak jste se za tu dobu proměnil vy jako hráč?
Stal se ze mě víc defenzivní hokejista, na Spartě byla velká konkurence. Ne každý může hrát přesilovku. Přivedli jiné hráče, takže jsem se tomu musel přizpůsobit. Moje role byla jinačí, uvidíme, jaká bude potom tady v Litvínově. Člověk s věkem samozřejmě vyzraje.
Při svém prvním angažmá v Litvínově jste byl mezi beky ofenzivní jedničkou. Teď tedy bude vaše role jiná?
Rád bych na to navázal. I když situace klubu v tom roce byla všelijaká, moje role se mi tu líbila. I s kluky jsme si závěr základní části užili. Budu jen rád, když na tehdejší výkony navážu, ale v první řadě jsem obránce. Očekává se ode mě, že defenziva bude prim. Ale rád podpořím i útočnou fázi.
Sparta dlouhodobě usiluje o titul, který naposledy získala v roce 2007. Proč se to i přes našlapaný kádr nepovedlo ani letos?
Mrzí mě to. Šance nějaké byly, ale chyběly určité detaily, ve kterých nás soupeř předčil v play off. To je na hlubší analýzu. Asi si to na Spartě vyjasnili, proto se rozhodli k nějakému řezu, to je otázka spíš na ně než na mě. Já nechal na ledě všechno, nic jsem nevypustil. Že se něco občas nevydaří, to je součást sportu. Budu na Spartu vzpomínat v dobrém, i když to nebylo se sladkou tečkou. Po rodinné stránce i s fungováním klubu jsem byl spokojený, na to si nemůžu stěžovat.
Ve Spartě je mimořádný tlak na hráče, jak jste to vnímal?
Já nad tím tolik nepřemýšlel. Tlak ve Spartě cítit je, i z vedení, na druhou stranu se nám snažili nechat veškerý komfort a podporu jsme měli. Já si tlak nepřipouštěl, necítil jsem ho nějak enormně, že musím nebo něco takového. Moje role v týmu se měnila během let, spíš jsem potom dělal víc defenzivní práci než ofenzivní. Když bylo potřeba, na přesilovce jsem taky zaskočil, ale spíš jsem se snažil odvádět dobrou práci dozadu.
Kdy byste se podle vašich odhadů mohl vrátit na led?
Vedení klubu tu informaci má, já jdu krok po kroku, není stanovený žádný pevný termín. Všechno se bude řešit podle aktuálního vývoje. Odhodil jsem berle o trochu dříve, teď začínám chodit.
