Tentokrát ve čtvrtfinále play off. Poté co v základní části patřil k nejlepším hráčům a od 5. prosince, tedy od data, kdy do extraligy přestoupil ze švýcarské Ženevy, byste dokonce nenašli produktivnějšího muže.
27 klání, 15 gólů, 17 asistencí. Dohromady 32 bodů.
Na excelentní statistiky si ovšem v ten moment snad nikdo z příznivců nevzpomněl. Tým poslal za stavu 2:0 do dlouhého oslabení, spoluhráčům pořádně zavařil. Oceláři se vzchopili a nakonec rozhodovalo až prodloužení se šťastnějším koncem pro domácí.
Sparta vedla 1:0 na zápasy, jenže Špaček musel trnout. „Hrál jsem si i s myšlenkou, že bych možná mohl dostat nějaký ten zápas stopku,“ pravil.
K jeho štěstí se disciplinární komise rozhodla dál netrestat, do druhého mače naskočit mohl.
Sparta vs. Třinec. Rivalita, co nabízí velké zážitky. Kde se vzala? A kdy Oceláři padli? |
Tuze toužil parťákům pro změnu pomoct, strašně rád by navázal na povedené výkony ze základní části. Ovšem sedmadvacetiletý útočník v posledních letech u českých hokejových fanoušků spíš platil za trápícího se chlapa v momentech, kdy by ho tým potřeboval vůbec nejvíc.
Nedařilo se mu v loňském play off ve švýcarské lize, propad nastal oproti základní části i před třemi lety ve švédské Frölundě. Reprezentačním divákům zase v paměti jistě utkvěly jeho výkony ze světových šampionátů 2023 a 2022, kdy měl patřit k oporám. Místo toho za 18 střetnutí nasbíral jen tři body za gól a dvě asistence.
Taky mu nepomáhá, že navenek působí chladně, emoce moc nepouští ven ani při gólech. Někdy se může jevit až nezaujatě.
To všechno se v pondělí změnilo.
Ve druhém čtvrtfinále byl dost možná nejlepším sparťanem na ledě. A když dvě minuty před koncem skrytou střelou propálil Kacetla, rozhýbal nohy a v pokleku klouzal středním pásmem. Pak si ještě hlasitě zařval.
Trenér Pavel Gross ze Sparty během prvního čtvrtfinále s Třincem.
Skoro jako David Pastrňák na stejném místě ve finále loňského mistrovství světa.
„Asi jsem se z gólu nikdy víc neradoval, emoce ze mě nějak vystříkly,“ popisoval po závěrečné siréně už s úsměvem.
V napínavém okamžiku ukázal, že může rozhodovat. Jako by ze sebe chtěl sloupnout nálepku nevýrazného muže v krizových chvílích, jakou mu mnozí přisoudili po zmíněných mezinárodních akcích.
Navíc se zatřpytil proti týmu, který už šest let platí za nejlepší v bránění těsných výsledků. Proti mančaftu, co vystaví ve středním pásmu a před svým brankovištěm val, přes který hráči i puky procházejí jen zřídka.
Špaček ale neohroženě a nebojácně vnikl zpoza branky přímo před Kacetla, využil clony obránce a zavěsil.
Čtvrtfinále stále v režii Sparty a Boleslavi. Třinec neustál závěr, Hradec ničil Furch |
„Trest z minulého zápasu mě hodně štval, ale přišel nový den. Snažil jsem se do toho jít s čistou hlavou a klukům pomoct,“ kývl.
Což se mu náramně povedlo.
Říká se, že v takových zápasech mnohdy vyniknou silovější hráči, že padají „špinavé“ góly. Často třeba rozhodují třetí, čtvrté formace. Zase hrozilo, že se elegán Špaček v tvrdých soubojích ztratí.
I sparťanský trenér Pavel Gross před týdnem zahlásil: „Myslím si, že najdeme hrdinu, se kterým nikdo nepočítá.“
Z nabytých zkušeností třeba někdo nemusel počítat ani se Špačkem, ale zatím se nezdá, že by měl po parádní základní části v plánu nějak přibrzďovat.
Roman Horák slaví vítězný gól Sparty, který do třinecké sítě poslal Michael Špaček (vpravo).
Ve formaci se střelcem Chlapíkem a pracantem Horákem hýří pohybem, na dlouhé chvíle zamykají třineckou obranu před jejím brankovištěm a vytvářejí si šance.
Proti českému multišampionovi se tato lajna prosadila v obou zápasech, přitom v prvním duelu stihl Špaček strávit na ledě jen necelé tři minuty.
Sparťané jsou jistě rádi, že zatím utajeného hrdinu hledat nemusí.
Mohou totiž spoléhat i na šikulu Špačka, který nechal zapomenout strasti z minulých let.
