Naposledy gólem a asistencí režíroval obrat proti Vítkovicím. Debutoval dvěma údery proti Spartě. Dvěma přihrávkami rozklížil České Budějovice. Suma sumárum, 8 utkání, 7 bodů (4+3). „Ale taky jsem tři zápasy v řadě neměl nic,“ nelítá v oblacích.
Po minulé sezoně přerušil kanadsko-americké dobrodružství, působil v nižších soutěžích na farmách Minnesoty a Pittsburghu, ale na nablýskaném jevišti NHL roli nedostal.
Vrátit se chce oklikou přes svůj rodný kontinent, vybudovat si renomé. „Užívám si to, jsem velmi rád v Evropě,“ svítí mu oči. Když si zjišťoval informace o městu chemie, v úleku vypnul internet. Teď říká: „Hodně se mi v Litvínově líbí, máme skvělé fanoušky a já skvělé spoluhráče. Momentálně jsem na správném místě!“
Že ho kdysi suspendovali z juniorské reprezentace, neboť se při tréninkovém zápase choval nesportovně a tvrdě? Minulost. Na Hlinkově stadionu rozdává děravé úsměvy kvůli vyraženým zubům. A nad své statistiky staví mužstvo, což je krédo celé Vervy. „Chci co nejvíc pomáhat týmu. Je vedlejší, jestli to je bod nebo půlbod na zápas. Jsem rád, že se mi daří, ale musím dřít a zlepšovat se každý den, ať se na konci sezony můžu podívat do zrcadla a říct si, že jsem spokojený,“ vykresluje přímočarý dravec.
V 23 letech poznává extraligu, v níž chemici patří do špičky. „Je to náročná liga se zkušenými hráči, což mě může posunout. Je vtipné, že pokaždé si řeknu: Ty vole, to je extrémně důležitý zápas! “ směje se křídlo, uhranuté z kapitána Matúše Sukeľa. „Je velký vzor přístupem k tréninku. Proto má céčko na hrudi, je obrovský dříč! Ve správný čas ví, co říct, umí tým strhnout k lepším výkonům.“
A to i Čajkoviče, který sestavou kvůli marodce pendluje. Neremcá. „I v Americe jsem měl pokaždé jiné spoluhráče. Je jedno, kdo je vedle mě, kdo za mnou, prostě chci pomoct. “
Zatím se to daří náramně.
