„Strašně moc si toho vážíme a jsme rádi, že jsme vyhráli konečně dva zápasy po sobě,“ potěšilo střelce. Hradec začal v poslední době konečně výrazněji bodovat, v neděli to byla jeho třetí výhra v posledních čtyřech extraligových zápasech.
Tentokrát proti soupeři, který vás mohl v tabulce, v případě, že by vás porazil, dotáhnout na rozdíl jediného bodu.
O to je naše výhra cennější, kolem sedmého osmého místa, kde jsme, je to hodně u sebe.
Váš gól přišel po chybě soupeřových obránců, jak to celé vzniklo?
Jeden z hráčů Olomouce dostal puk na modrou čáru, chtěl vystřelit, ale naštěstí pro nás mu sjel z čepele, takže jsem si ho jen vzal a jel.
Když jste se řítil sám na brankáře, věděl jste, co uděláte?
Hlavně jsem byl překvapený, že najednou jedu tak sám, že mě nikdo nenapad. Věděl jsem, co chci udělat, snažil jsem se kličku natáhnout tak, aby se puk dostal mezi nohama brankáře do branky, což se naštěstí povedlo.
Kličkou do bekhendu, kterou používáte často...
Jsem rád, že mi to takhle právě do bekhendu vychází. Že to tam padá, on je vyšší, proto tohle.
Jaký to podle vás byl s Olomoucí zápas?
Těžký. První třetinu jsme odehráli jakž takž dobře, druhou jsme ale zase začali bláznit, třetí jsme dali vedoucí gól a pak už jsme si to pohlídali.
Proti Olomouci se vám teprve podruhé v sezoně podařilo vyhrát poté, co jste prohrávali a museli jste skóre otáčet. Velké povzbuzení?
Já si myslím, že je hlavně důležité se dostat do zápasu. Třeba v pátek v Karlových Varech to bylo obráceně než proti Olomouci. Nejprve jsme dali dva góly my, oni vyrovnali a pak jsme vyhráli v prodloužení. Takže asi je to jedno, hlavně že jsme vyhráli, stejně jako dneska. Snad se od toho odrazíme, teď to musíme potvrdit v Zugu.
