Bylo to narychlo, nebylo to ani plánované, měl jsem jít hrát až v pátek, ale chyběli nám dva hráči, tak jsme se domluvili, že budu chodit jako sedmý bek. Bylo potřeba se do toho trošku dostat. Nebyl jsem tam často první dvě třetiny, takže to nemůžu ani pořádně hodnotit.
Kdy jste se dozvěděl, že nastoupíte?
Ráno po tréninku, takhle narychlo, ale musel jsem být nachystaný, protože zápasy jsou teď rychle po sobě a může se stát cokoliv. Trenérovi jsem říkal, že jsme to plánovali na pátek, ale už jsem byl připravený, že bych mohl zaskočit. Přetížení by tam ze začátku nemělo být, ale je potřeba si po měsíci přivyknout.
Jak jste si zvykal na tempo?
Snažil jsem se soustředit sám na sebe. Abych řekl pravdu, takovou pauzu jsem neznal. Po tak dlouhé absenci je důležité, jestli se povede první střídání nebo nepovede, ale celkem jsem se cítil dobře, trenér mě nepřetěžoval. Bylo to dobře zvládnuté.
Až na ten výsledek.
Byli jsme aktivnější než domácí. Naskytla se jim přesilovka a dali gól. Pak jsme kvůli naší ležérnosti v přesilovce inkasovali druhý gól a potom se celkem uklidnili. Měli pár střídání, kdy nás trošku zavřeli. Pořád jsme byli aktivnější, ale bylo málo střelby. Netlačili jsme se do ní, jak jsme chtěli. Střely zpoza modré, které gólman vidí, to se sice počítá do statistik, ale těžko ho můžeme ohrozit. Vítkovice byly pohotovější v zakončení, hrály, co potřebovaly, a uhrály to.
Co bylo jinak oproti zápasu na Spartě?
Co jsem viděl, kluci strašně makali. Šlo vidět, že to chtějí urvat. Navíc jsme měli velkou podporu fanoušků. Bylo to neskutečné. Góly jsme dávali z protiútoků. Tak jako tentokrát jsme dali gól z odraženého puku, tam byly taky takové góly. Ne že bychom někoho vymíchali. Takové góly asi budeme muset dávat i dál.
