Měl tak více času na SHKM Hodonín, klubu z krajského přeboru dělá sportovního manažera.
A z rodného města ho lákali, aby týmu pomohl i na ledě. Ale končit s profi hokejem se nechystá. V základní části extraligy stihl naskočit do třiceti zápasů. Bylo by jich ještě méně, kdyby kvůli početné marodce neurychlil návrat. Kolikrát se zadýchal, avšak na play off se dostává do formy. Další start přidá v úterý (17.30) doma proti Zlínu. Hanákům jde o hodně. Vyhráli šestkrát v řadě a drží skvělé šesté místo zaručující přímou účast ve čtvrtfinále.
Po Zlínu končíte základní část v Chomutově. Mrzelo by vás, kdybyste ve finiši ze šestky vypadli?
Nevím, no. Záleží na tom, jak se další zápasy budou vyvíjet. Když to budeme mít ve svých rukách, ale nepodáme takový výkon, jaký bychom měli, budeme určitě naštvaní. Když to ale bude vyrovnané a nevyjde to, tak si řekneme – bohužel, soupeř byl lepší, nedá se nic dělat. Uznáme to a hotovo.
Šestka by se vám hodila i kvůli odpočinku a marodům, že?
Půjdeme po tom, protože tam volno je. Zase hrajeme doma. Jsme rádi, že jsme k šestce blíž. Čím víc nás bude, tím lépe. Síly budou potřeba. Právě kvůli tomu, že beků nebylo tolik, jsem šel zpátky o něco dřív, než jsem sám chtěl. Byli jsme ale s trenéry domluvení, že mě nebudou přetěžovat. Postupem času jsem se do toho dostal, díky zápasům jsem dohnal i fyzičku.
Jak stíháte s extraligou kloubit šéfování Hodonínu?
Minulý rok mezi dubnem a červnem, když se všechno dávalo dohromady, jsem měl v Olomouci dohodnutou individuální přípravu, takže času jsem měl víc. Teď během sezony se spíš na zimáku v Hodoníně zastavím, když tam jsem, jinak všechno řešíme po telefonu.
Proč jste vlastně založili SHKM Hodonín?
O tom se mluvilo delší dobu, že to dáme do kupy s mládežnickým týmem a vytvoří se áčko, aby kluci, kteří vycházeli z juniorky, měli šanci v mužích. Protože spolupráce s SHK (druhá liga) nebyla na moc dobré úrovni. Vzniklo tohle v kraji, dala se šance klukům, co měli vyjít z juniorky, a sháněli jsme taky kluky, kteří nechtěli hrát nebo je nechtěl SHK Hodonín. Chtěli jsme tým udělat z Hodoňáků, to byl směr, kterým jsme se chtěli ubírat, a to se povedlo. Podařilo se to rozjet díky pomoci lidí z SHKM, jako je pan Kuba, pan Bárta, pan Pospíšil, trenéra jsme sehnali, jsou tam kluci z webu, což je důležité, protože internet je dnes silnější.
Pro sponzory je osobnostJedna z nejtradičnějších hokejových bašt na jižní Moravě – Hodonín – má novou atrakci. Pozornost k sobě přitahuje mužstvo hrající svoji první sezonu v krajském přeboru. Tým SHKM Hodonín je na hokejové mapě nový. Dohromady jej pomohl spojit Martin Vyrůbalík, hodonínský odchovanec. Přestože stále ještě hraje extraligu za Olomouc, doma je garantem zajímavého projektu. Hodonín tak má o hokejovou zábavu postaráno. Ve druhé lize dál funguje jeho „hlavní“ tým, ale dobře mu šlape i nováček. Oběma celkům se daří, figurují shodně na 2. místech tabulek svých soutěží. „Je tady velký elán ze všech stran. Od vedení, hráčů, fanoušků i sponzorů. Kádr máme slušný, ostudu neděláme, chodí na nás lidé, takže je to super,“ pochvaluje si Karel Lidák, předseda oddílu. Díky tomu, že jsou ve městě mezi lidmi známí, nalákali „noví drtiči“ dost fanoušků. Rekordem na jejich zápase je návštěva 1 012 diváků. Trénuje se třikrát v týdnu, hraje se o víkendech, po práci a zadarmo. Vyrůbalík s Lidákem tým doplňují tak, aby ho na jaře nezaskočil ani boj o postup do vyšší soutěže. „Pro sponzory je Martin osobnost, sám měl možná pocit, že Hodonínu něco dluží, tak se sem přestěhoval a zapojil se. Martin je mentorem a zárukou naší cesty, patriot se vším všudy,“ chválí kapitána Olomouce oddílový předseda Lidák |
A zájem o zápasy Hodonína je.
Jsou tam lidi, kteří to dělají s nadšením. Diváci se přišli podívat, pořád jsme strašně nadšení, v kraji jsem neviděl nikde jinde, že by byla taková návštěvnost. Základna fanouškovská fandí za každého stavu, začalo chodit 500–600 diváků, ceníme si toho a doufáme, že se to bude jen a jen zlepšovat.
Splnilo to váš záměr stáhnout lokální lidi a nalákat fanoušky?
Je to tak. Jádro týmu bylo tvořené klukama z SHK. Mladí kluci potřebují získávat zkušenosti od starých. Někteří hráči to nestíhali pracovně, tak toho museli nechat, ale jádro mančaftu se vytvořilo. V průběhu sezony to tak je, že kluci odcházejí a přicházejí. Taky jsme nevěděli, jak se všechno bude odvíjet, ale reakce diváků a sponzorů jsou pozitivní. Nabalily se firmy ve spojení s Hodonínem, těm se to líbí. Je to něco nového, my víme, že to nadšení nebude trvat věčně a určitě to pak bude potřeba posunout zase někam dál, ale začátek se zatím celkem povedl. Kluci jsou nahoře v tabulce. Zapracovali jsme ještě na posile do branky, abychom se mohli víc opřít i proti lepším mužstvům, a zlákali jsme Zdenka Kotvana. Slovák ze Skalice, ale v Hodoníně je x roků. Nechtěl už chytat, ale v půli listopadu začal trénovat a naskočil. Aby byl nachystaný do play off.
Máte tam registračku i vy?
Ne, ne. Před sezonou jsme tohle všechno počítali, jak to s registračkami je, protože s krajem nikdo z nás neměl zkušenosti. Je to klasická soutěž, akorát to spadá pod Jihomoravský kraj. Je to registrovaná soutěž, ne aby si šel zahrát, kdo může. Registračky, přestupní termíny, všechno. Akorát tabulkově odstupné za hráče je jiné. I to jsme si museli dát do kupy, abychom věděli, kolik nás ta sezona bude stát.
Takže byste hrát ani nemohl?
Z nejvyšší soutěže bych nemohl. To víte, že si tady z toho dělali srandu, abych se u nás rozehrál po zranění, ale ne, to nejde. Je to řízené tak, že maximálně ob jednu soutěž může hráč hostovat. Musel bych skončit a jít tam hrát natvrdo, ne se vyhrát. To by zneužívalo dost mužstev.
I přebor hrají známá jména.
Jo, v Uherském Brodu hrají Gureň, Vosátko a Mojžíš, to jsou kluci kvalitní. Zkušenosti mají, nevím, jak jsou na tom fyzicky, ale jména to jsou.
Chcete postoupit?
Na začátku sezony jsme to neřešili. Nevěděli jsme, co od toho očekávat. Nechtěli jsme skončit někdy v půlce, na Vánoce, že nemáme peníze. To určitě ne. Hrát jsme to chtěli. Teď se to odvíjí od hráčů, ta kvalita tam je, diváci chodí, tak jak se říká, s jídlem roste chuť. Nemůžu říct, že kdyby se vybojovala výhra v kraji, že bychom šli na postup automaticky. Je potřeba, aby soutěž byla zajištěná finančně, a tam jsou vyšší náklady. Museli bychom všechno zvážit. Bylo by to asi obtížné. Teď, řeknu to sám, nevím, co by to udělalo, kdyby tady byly zničehonic dvě druhé ligy v Hodoníně. To ještě ani není, takže nemá cenu o tom takhle uvažovat, ideální by bylo, kdyby oni šli do první ligy, my do druhé, což je taková rarita, toto znám jen v Českých Budějovicích. To je ale větší město, víc obyvatel, s nimi se nemůžeme srovnávat. U nás by první liga a druhá liga na jednom stadionu nalákala. Je to otázka, jak by to bylo. Je to docela otevřené.
Máte stanovený výhled do tří až pěti let?
Do budoucna to chceme udělat, aby to nezůstalo v kraji, aby se to vyvíjelo dál.
Odkud jste vzali licenci na kraj?
To není od někoho, tam se mužstvo může přihlásit. Musí se dát finanční záloha za přihlášku. To není na licenci, ta je asi až od druhé ligy a výš. Musíš se přihlásit, zaplatit částku, a pak jsme byli pozváni na losování, na aktiv. Kraj si to řeší zvlášť. Druhá liga, první liga a extraliga jsou pod svazem, my pod krajem. Nechceme v kraji setrvat věčně, to by asi nebyl náš cíl.
