Martin Růžička se na led vrátil v pátek v Pardubicích (3:2) a v neděli doma proti Liberci (4:3). Připsal si tři přesné asistence...
Že by se z vyhlášeného kanonýra stával nahrávač?
„Vyplynulo to tak nějak ze hry. Když šanci mít budu, vystřelím. Ale jak Petr, tak Wojtek (Vrána a Wolski) si našli dobré místo, takže jsem jim nahrál. Jsem rád, že to proměnili a pomohli jsme týmu,“ řekl Martin Růžička.
Jak důležité bude pro vaše sebevědomí dát co nejdříve gól?
Ode mne se góly asi čekají. Ale úplně na to nekoukám. Hlavně se potřebuju cítit dobře, a když tomu tak bude, góly přijdou. Mému sebevědomí však nějaký gól jenom prospěje.
Proti Liberci jste mu byl blízko, ale puk jste před odkrytou brankou pořádně netrefil, že?
Jo, nějaké šance tam byly, ale neupínám se k tomu – jestli se trefím dnes, nebo příště. Je důležité, že jsme vyhráli, protože ty body potřebujeme, abychom byli v klidu a mohli hrát svůj hokej.
Gól jste mohl dát i poté, co vás protivník fauloval a sudí nařídil trestné střílení, které Wojtek Wolski neproměnil. Nechtěl jste jet nájezd sám?
Trenér určuje, kdo pojede. Wojtek má dobré nájezdy, dává góly, tak to přece nebude tak, že přijdu a hned pojedu. Jsem rád, že mu to tam padá, protože třeba v Pardubicích dal důležitý gól. Pokud mě ale trenér určí, pojedu rád.
Nájezd se mu nepovedl, rýpli jste si do něj?
Puk mu sjel. To se někdy stává, když chce člověk udělat nájezd jako on.
Je pro vás návrat na led hodně těžký?
Osm a půl měsíce jsem nehrál pořádný zápas, takže se samozřejmě ještě necítím úplně v top formě. Ale dál pracuji a je to každý den lepší a lepší.
Jak dlouho jste se připravoval, než jste naskočil do utkání?
Už před Vánocemi jsem trénoval mimo led. Na něj jsem šel někdy kolem Vánoc. Takže asi takové tři týdny.
Bylo pro vás lepší začít venku, že jste poprvé nastoupil v Pardubicích?
To je celkem jedno. Domácí led je domácí led, ale nechal jsem to na Vencovi (Varaďovi), na trenérech, kteří to rozhodli.
A hned vás postavili do prvního útoku.
Dlouho jsem nehrál. Navíc kluci předváděli dobré výkony, a pokud by mě trenér dal do druhé či třetí řady, tak bych to respektoval a přizpůsobil se.
Je jednodušší vracet se po boku Wojtka Wolského a Petra Vrány?
Petra znám a Wojtek hraje výborně. S nimi je to super. Doufám, že budeme spolu pokračovat a budeme dávat i další góly.
Nějakými zraněními jste si už prošel, ale měl jste vůbec někdy už tak dlouhou pauzu od hokeje?
Poprvé v životě. A je to těžké. Hokej vám chybí, v hlavě vám lítá spousta myšlenek. Měl jsem velkou podporu manželky a rodiny. Naposledy jsem bruslil v srpnu, než se mi to stalo. Nevěděl jsem, co od toho čekat. Vlastně pořád nevím. Jsou za mnou dva zápasy, tak uvidím, co bude tělo dělat.
Neměl jste obavy, zda achilovka vydrží?
Měl jsem, ale zkoušel jsme je vymýtit z hlavy, protože s tím do utkání jít nejde. Čekám, co to se mnou udělá. Už nejsem nejmladší.
