Dvaatřicetiletý Nenonen, mistr Finska z roku 2019 a desetinásobný reprezentant, na Oksanena bude po čtyřech letech navazovat se slušnými předpoklady, aby se mu v produktivitě alespoň přiblížil.
Vždyť v minulé sezoně, své první v Česku, zaznamenal v dresu Plzně za 31 zápasů slušných 23 kanadských bodů za 13 gólů a 10 asistencí, další tři góly přidal v play off.
Co vám v Hradci stále populární Ahti ještě řekl?
Že ho to v Hradci bavilo. Fanoušci a atmosféra byli prý fantastičtí. Jemu se navíc dařilo, dal hodně gólů, takže si sezonu asi užil.
Hokejisty Hradce posílil útočník Kohout z Olomouce. Má přinést pohyb i agresivitu |
Jaká máte od nového angažmá očekáváte vy?
Když jsem se o zájmu Hradce dozvěděl, vyptával jsem se plzeňských spoluhráčů. Vyslechl jsem si řadu příznivých věcí o organizaci, týmu i samotném městě. Pak jsem mluvil s trenéry a po rozhovoru s nimi to byla jednoduchá volba.
Co vám řekli?
Že tým je víceméně hotový a že je jen pár míst, která chtějí zaplnit, a že bych se jim na jedno skvěle hodil. Bylo pro mě důležité, že mě opravdu chtějí.
Jak vám vyhovuje styl hokeje, kterým se Hradec v posledních letech prezentuje?
Vím o něm, že hraje velmi aktivně a že díky tomu má dobré výsledky.
Co vlastní zkušenost, vždyť jste mu v minulé sezoně vstřelil ve dvou zápasech vítězný gól...
Docela vtipné, že? Šlo o velmi vyrovnané zápasy, některé došly až do prodloužení. Hradec hrál aktivně a hráči dřeli, nebylo jednoduché hrát proti nim. Proto jsem rád, že teď budu hrát s nimi.
Hradecký brankář Stanislav Škorvánek nestačí zasáhnout proti střele Markuse Nenonena z Plzně.
Vedle extraligy vás čeká také Liga mistrů.
Už jsem ji hrál a bylo a bude fajn zahrát si proti týmům z jiných zemí. Budeme u toho víc cestovat, dostanu tedy šanci víc se poznat a stmelit se spoluhráči.
Zmínil jste se o tom, že se zajímáte také o město, kde klub působí. Je pro vás hodně důležité?
Je, protože se se mnou stěhuje i rodina, máme děti. Na místě, kde budu působit, mi záleží, takže vedle pozitivních informací o klubu mám rád i ty, které se vztahují mimo stadion.
Angažmá Česku je po Švédsku vaší druhou zahraniční zkušeností. Co vám o českém hokeji ukázal rok v Plzni ve srovnání s finskou a švédskou ligou?
Srovnání není lehké, v české lize je trochu vyšší věkový průměr hráčů. Proto tady jsou zkušenější a chytřejší, nelétají bezhlavě po ledu. Já k nim už také patřím, přece jen mi už není pětadvacet. Prvních pár zápasů jsem s tím měl trochu problém, pak jsem si zvykl.
Zaujalo vás ještě něco?
Že v Česku jsou hráči trochu vyšší a těžší, souboje proto jsou o něco obtížnější. Já jsem ale docela velký, takže mi to sedí.
Michael Špaček pádí kupředu, pronásleduje jej Fin Markus Nenonen.
Proč jste se vlastně po letech strávených v domácích finských klubech, rozhodl pro zahraniční angažmá?
Právě proto, že jsem hrál jen ve Finsku, začínalo to být všechno nějak stejné. Rok za rokem se to opakovalo. Přestup do Čech proto byl příjemnou změnou, všechno začalo být nové. Hraju v nové lize, potkávám nové lidi, nový jazyk a kulturu. A jak už jsem říkal, česká liga mi vyhovuje, i když je hodně těžká.
Ve finské Hämeenlinně jste byl dvě sezony kapitánem, což ukazuje, že jste osobností i v kabině. Jak jste se s tím sžil?
Bral jsem to jako velkou věc. Musím ale přiznat, že první sezonu mě to trochu svazovalo, asi jsem moc přemýšlel, co musím dělat jinak než dřív a jestli něco víc. Pak mi ale došlo, že když mi to nabídli a pak i dali, dělal jsem věci dobře. Začal jsem si to víc užívat.
Před šesti lety jste se s Hämeenlinnou stal mistrem Finska, co to pro vaši kariéru znamenalo?
Už znám pocit, kdy je tým na vlně euforie spolu s městem. Potom máte větší chuť si to zopakovat, takže to chci zažít znovu. Doufám, že k tomu budeme mít šanci i tady.
