„Pro rodinu nebylo jednoduché se sebrat a začít znovu kvůli tomu, že jsem na Slovensku skončil s hokejem,“ říká 33letý útočník. „Táta mi ale věřil. Vlastně pořád si myslí, že jsem nejlepší na světě!“ usměje se.
Na světě ne, ale v extralize ano.
Kvapil bodoval ve všech devíti říjnových zápasech (5+12) a redaktoři MF DNES vyhodnotili libereckého tahouna za nejlepšího hráče soutěže v uplynulém měsíci.
Výkony zaujal i reprezentačního kouče Miloše Říhu, jenž jinak v týdnu tepal nevalnou úroveň extraligy i zpohodlněné mladíky.
I proto mohou vynikat zkušení třicátníci jako Kvapil. V čem tkví jeho kouzlo?
Táta (ne)nosí štěstí
Jeho otec byl a je jeho největším podporovatelem i kritikem. „Chválil mě, ale taky dovedl být dost tvrdý. Dělal to ale dobře, člověk někdy potřebuje popostrčit. Málokterý patnáctiletý kluk to má v hlavě srovnané,“ říká suverénní lídr extraligové produktivity.
Zatímco jako malý špunt slýchával Kvapil z tribuny otcovo volání „Šlapej, šlapej!“, dnes je to jiné. „Většinou mě sleduje na internetu. Pořád mi opakuje, že mi na zimáku nenosí štěstí.“
Rolák jako Plekanec
Bystřejšího fandu zaujme Kvapil ještě před úvodním vhazováním. Hrává v tmavém roláku, s nímž se v NHL proslavil Tomáš Plekanec.
„Moc kluků ho v extralize nenosí. Možná ještě Polanský v Třinci,“ dumá Kvapil.
Proč si opora Bílých Tygrů obléká na duely rolák? „Spoluhráče v Záhřebu jednou na tréninku řízli do krku. Vypadalo to nepříjemně, ale naštěstí to minulo tepnu a nebylo to vážné. Raději jsem si řekl, že takovým úrazům zkusím předejít,“ vysvětluje bývalý forvard Medveščaku Záhřeb.
Měkčí hokejka
Po prvním návratu z KHL začal Kvapil experimentovat s tvrdostí hole, poslední dva roky trápí beky a gólmany s měkčími hokejkami. „Člověk ztlumí nahrávku a může hned vystřelit. Hokejka vypruží, je to rychlejší, což je v dnešní době, kdy máte méně času, potřeba,“ přibližuje.
Jaký to kontrast například s Alexandrem Ovečkinem, s nímž Kvapil sdílel kabinu při výluce NHL v Dynamu Moskva. „Měl specifický záhyb, čepel má vyloženě kvůli střele hodně podebranou. Když se podíváte na jeho hru, moc kliček nebo super nahrávek s ní nevymyslí,“ podotýká dvojnásobný šampion KHL.
Nespoutanost se vyplácí
Loni na jaře slavil i titul s Kometou, po němž se vydal znovu do Ruska. Angažmá v Chabarovsku se smrsklo na 11 duelů, trenér mu nevěřil, a tak před rokem zamířil do Liberce.
„Marek prokazuje, že má skvělý hokejový smysl, který ho dělá pro soupeře nečitelným,“ chválí ho trenér Filip Pešán.
Právě liberecký kouč a manažer dal Kvapilovi volnost. „Takhle výjimečného hráče nemůžete svázat detailní taktikou,“ říká Pešán. „Systém není volný, ale ofenzivní, svědčí mu. A on týmové pokyny plní.“
Nebýt alibista
Na Kvapilovi je vidět mimořádná chuť. Soupeře i v Kristových letech převyšuje rychlostí a kreativitou. „Z beků dělá blbce,“ glosuje liberecký útočník Daniel Špaček. Z Kvapila sálá pohoda. „Po příchodu patřil mezi tišší hráče, ale v kabině trochu pookřál a poslední dobou je samý vtip,“ všímá si Pešán.
Důvod, proč Kvapil řádí? Není alibista. „V Česku hodně obran hraje jeden na jednoho, a když se dokážete zbavit obránce, vznikne přečíslení a šance. Když to jen zahodíte nebo dáte někomu do situace, kde má taky borce na zádech, dopadají zápasy 1:1 nebo 2:1,“ vysvětluje Kvapil.
Liberecké mače chrlí divočejší a zábavnější výsledky. „Góly si užívá i na tréninku, a když se netrefí, hned se ptá, proč mu to nevyšlo,“ líčí liberecký gólman Roman Will.
Bez parťáka
Přitom před dvěma týdny ztratil Kvapil „svého“ centra Michala Bulíře, jehož parádní výkony vystřelily do Magnitogorsku. „Marek možná o něco víc bere věci na sebe, když Michal chybí,“ všímá si Pešán.
A bodová exploze tichého chlapíka také vábí zájemce z Ruska. „Nějaké ťukačky tam jsou. Kdyby Liberec byl ochotný ho uvolnit, mohl by se vrátit do KHL. Není to ale na pořadu dne,“ říká Kvapilův agent Robert Spálenka ze Sport Investu.
Marek Kvapil na tiskové konferenci coby posila libereckých hokejistů.
„Dřív jsem zahraničí hodně řešil, chtěl jsem se tam dostat, ale teď když už mám něco za sebou, jsem uvolněnější. A možná proto se mi tak daří,“ uvažuje Kvapil.
Slovenské kořeny
Až do osmnácti let měl slovenské občanství. „Ale kdybych měl mluvit slovensky, byl by to trapas,“ prohodí Kvapil.
Rodnou vlast, kde má část rodiny z matčiny strany, by mohl navštívit. Jako účastník květnového šampionátu na Slovensku. „Bylo by to hezké,“ zasní se mistr světa z roku 2010. „Bude ale záležet, kdo přijede z NHL, Ruska a jak to trenéři poskládají. Teď je zbytečné tohle řešit.“
