Rychle zapadl do kabiny, přijali ho i fanoušci. Marek Čiliak je v hokejovém Zlíně spokojený. Ale...
„Těším se zpátky, ale budou mi chybět také kluci ze Zlína. Začal jsem to tady mít rád. Je tady super parta, všichni kolem hokeje. Připomíná mi to rodinu jako v Kometě,“ líčí slovenský reprezentant, jemuž vyprší hostování ve Zlíně s koncem roku.
„Každým odchytaným zápasem se cítím lépe a lépe,“ říká Čiliak poté, co vyčapal v Pardubicích druhou zlínskou nulu.
V úterý hrajete v Třinci. To bude úplně jiný zápas než naposledy v Pardubicích, že?
Všichni viděli, že Pardubice nejsou v pohodě. Často jsme hráli v oslabení, ale urvali jsme všechny body. V Třinci musíme mít méně vyloučení. Tam by se nám to nevyplatilo. Bude to těžký zápas, ale nám se hraje lépe proti týmům ze špičky. V Pardubicích to bylo strašně náročný zápas na hlavu, o šest bodů.
Z hlediště je jasně patrné, že jste v brankovišti čím dál tím jistější. Vnímáte to stejně?
Jsem v zápřahu. Když brankář chytá pravidelně, je to lepší. V předchozích sezonách jsem byl zvyklý se prostřídávat, což ve Zlíně není. Pro mě je nejdůležitější část sezony po Novém roce, když se začíná blížit play off. Za chvíli budou Vánoce, takže už to mám asi v hlavě. Získávám tím i lepší pocit z hokeje.
Pomáhá vám, že vás vzali za svého zlínští fanoušci?
Vnímám to. Fanoušci jsou tady perfektní. Byla tady vždycky dobrá atmosféra. Jako soupeři se mi tady hrálo těžce. Teď si to užívám z druhé strany. Můžu jim jenom poděkovat.
Takové přijetí ale nebývá zvykem. Třeba Libor Kašík, jehož jste letos v lednu v Brně vystřídal, si od příznivců Komety užil svoje.
Nikdy jsem neměl problémy s fanoušky. Libor to měl těžké. Šel do Brna a předtím myslím prohlásil, že tam nikdy nepůjde. Takhle jsem se vůči žádnému klubu nevyjadřoval. Ale hlavně je to asi tím, že hostování ve Zlíně byla moje iniciativa. Zpočátku sem měl jít Klimco (Klimeš). Nebylo to tak, že jsem sem musel, ale že jsem chtěl.
První derby v Brně jste vynechal, ale ve Zlíně jste nastoupil. Bylo to těžké rozhodování?
Už týden předtím jsem nad tím přemýšlel. Probíral jsem to i s rodinou. Rozhodl jsem se pak sám.
Jak obtížné bylo se postavit svým spoluhráčům z Komety?
Jednou jsem chytal v Brně přípravný zápas se Slovanem, ale to byla jiná situace, jiná liga. Tohle byl specifický zápas. Ještě pořád to mám v sobě. Po utkání jsem měl smíšené pocity. Ani jsem se nijak netěšil. Snažil jsem se vypnout. Ale vyhráli jsme, kluci měli radost a to je důležité.
Dostal jste od spoluhráčů z Brna odezvu?
Bavili jsme se už před zápasem, s Holasem a Zaťou (Holík, Zaťovič) jsme si psali před zápasem. Psal mi i trenér z Brna. Věděli, že budu chytat. Jsou to profíci, takže to vzali normálně.
Liberecký Marek Zachar střílí na bránu Zlína, kterou hájí Marek Čiliak.
Za necelý měsíc budete zpátky v Brně, kde došlo mezitím ke změně trenéra. Čekal jste to?
Ano. K týmu se vrátil pan Zábranský. Máme spolu trochu jiný vztah. V Brně jsme spolu dlouho.
Brzy se vrátí uzdravený Libor Kašík, za něhož ve Zlíně zaskakujete. Asi tušíte, že neodchytáte do konce roku všechno, že?
S tím počítám. Když se prostřídáme, nebudeme mi to vadit. Můžu si oddechnout. Snažím se pomoct, co nejvíce to jde. Doufám, že když budu odcházet, tak tady nechám dobrý dojem.
Kašík říkal, že mezi vámi funguje chemie.
Rozumíme si dobře. Bavíme se normálně, ale to platí také o ostatních klucích.
Ale stěžoval si, že jste mu zavázal betony. Už vám to vrátil?
Nevím. Podle mě tyhle kanadské žertíky dělají mladí Hufino a Kořen (brankáři Huf a Kořenek). Začali si nějak vyskakovat. Budeme to muset řešit.
