Rok hrál v prvoligové Třebíči, loni zkoušel štěstí v zahraničí a prožil operaci kolene. Teď se zkouší vrátit zpět. Odspodu, ve druhé lize za Šumperk. „Doufám, že se ještě vyškrábu nahoru,“ věří třiadvacetiletý Králík.
Návrat na led mu po pauze vychází, v sedmi zápasech za Draky nasbíral čtyři góly a stejný počet přihrávek. „Zatím vyhráváme, bodujeme každý zápas, takže jsem spokojený. Jeden dva zápasy mohly být ode mě lepší, ale jinak se cítím docela dobře,“ pochvaluje si.
V Šumperku mu ožívají vzpomínky na hokejové dětství. První kroky na bruslích sice udělal v rodném Uničově, ještě mu ale nebylo ani deset let, když začal dojíždět do Šumperku. „Od čtvrté třídy základní školy jsem tam každý den jezdil vlakem a pak od osmé do Olomouce. Za tu dobu mi Šumperk přirostl k srdci,“ přiznává.
„Zkoušel jsem se vrátit už minulý rok do první ligy, ale v klubu měli na sezonu domluvené kluky z Pardubic, takže jsme se shodli, že by to nebylo pozitivní, protože bych asi moc nehrál. Jsem rád, že po zranění na mě pan Velčovský (ředitel klubu – pozn. red.) počkal, protože bylo těžké si po zranění něco hledat v zahraničí,“ ocenil Králík.
Ve třiadvaceti letech už má za sebou dvě zahraniční zkušenosti. Jako junior působil rok v týmu Victoria Royals v zámořské Western Hockey League. Loni se rozhodl zamávat první lize a vyzkoušet, jak chutná hokej ve Francii. „V Třebíči jsem hrál ve čtvrté lajně a měl jsem málo ledu, tak jsem chtěl zkusit zahraničí. Přerušil jsem smlouvu s Olomoucí i agentem a nový agent mi ze dne na den domluvil angažmá ve Francii. A nelituju,“ vypráví.
Během jedné sezony prošel třemi kluby. Po dvou krátkých anabázích v prvoligovém Epinalu a Brestu zakotvil až v Mulhouse hrajícím druhou nejvyšší soutěž. „Do Epinalu jsme šel na měsíční zkoušku, protože hledali prvního centra, a na rovinu musím říct, že jsem neuspěl. Naskytla se možnost jít do Brestu, kde měli hodně zraněných. Bylo to lepší, ale dopředu jsem věděl, že jakmile se uzdraví, půjdu nejspíš pryč, a to se i stalo. Proto jsem zamířil do Mulhouse za trenérem Procházkou. Nebylo to tam špatné, bohužel jsme vypadli už ve čtvrtfinále,“ podotkl důrazný útočník, kterému životní styl Francie vyhovoval. „Poznal jsem jinou náturu lidí, kteří tolik nespěchají, to se mi líbilo. A byl jsem překvapený, kolik Kanaďanů působí v nejvyšší soutěži.“
Putování po klubech si Králík užil dost. Teď by rád zakotvil na delší dobu na jednom místě. A klidně i v Šumperku. „Zatím mám smlouvu na měsíc, do 21. prosince, ale doufám, že se domluvíme. Rád bych tu zůstal, znám tu hodně kluků, tak bych tu chtěl sezonu v klidu dohrát,“ přeje si.
A pak? „Jednou bych si chtěl zahrát extraligu,“ říká Králík otevřeně. „Ještě nemám takový věk, abych se toho snu vzdal.“
