Po úmorném zranění ramene dal ve středu první gól sezony. „Konečně. Je to z mé strany trápení, čekal jsem, že to bude jednodušší a budu hrát lépe. Ale snažím se myslet pozitivně a doufám, že se ještě zvednu a nějaký gól přidám, i když do konce základní části zápasů už moc není,“ povídal sebekriticky.
Čekání na první trefu v ročníku ukončil v jedenáctém zápase přesně tak, jak to má 34letý křídelník nejraději – po líbezné souhře celé lajny. Sotva uběhla úvodní minuta domácího mače s Litvínovem, když Nahodil zavezl kotouč do útočného pásma, dvěma zpětnými oblouky získal na modré čáře čas pro rozehrávku.
V rohu našel Michala Kunce. Kotouč si jedním dotekem zpracoval a druhým poslal prudce před brankoviště, kde stačilo Klimkovi nastavit čepel hole. Vyšlo to, i když ne dokonale. „Trochu se štěstím,“ kývne. „Kunci mi to dal a mě puk trefilo brusli a hokejku. Bylo to pro gólmana těžké.“
Ani další minuty nebyly pro litvínovského brankáře Godlu zrovna prima. U úvodních devíti dostal tři fíky a šel na střídačku pod deku.
„Byli jsme rádi, že nám to tam popadalo. Bylo to i tím, že jsme začali aktivně. Tak bychom chtěli začít pokaždé. Řekli jsme si, že na ně chceme vletět a to se nám povedlo. V první třetině jsme dali tři góly. Pak už to podle našeho plánu ale nešlo,“ hodnotil Klimek nakonec dramatické vítězství 4:3.
„Vedeme o dva góly, další střídání dostaneme gól, měli bychom soupeře udržet dole delší čas, ať se musí snažit. Na obou stranách bylo k vidění hodně nepřesností. Krásný hokej to pro oko fanouška nebyl, spíše se jednalo o bojovný zápas.“
Kohoutům se nedařilo držet herní větší úsek zápasu. A tak to mají vlastně zatím v celé sezoně poznamenané mnoha zraněnými. „Víme, jak bychom to chtěli zahrát, ale moc se nám to nedaří. Hrát pořád aktivně, pořád u nich, moc času jsme v pásmu u nich netrávili,“ přemítal. „Ve více zápasech nás trápí, že když odskočíme do vedení, tak ho neudržíme dost dlouho. Naštěstí jsme to udrželi, převážně díky Braňovi Konrádovi, zachytal výborně. Ale nebylo to odehrané podle našich představ.“
A podle svých představ nehraje ani bývalý forvard Sparty či Vítkovic, i když existují pro to polehčující okolnosti. Jednak rameno ani po návratu nebylo ještě ve stoprocentním stavu. A jednak, když už se konečně chystal do výstroje, chytil covid. Sice o tom skoro netušil, ale návrat se zase odložil. „Doufám, že už jsem si to vybral do konce sezony.“
Teď se tuze snaží navázat tam, kde minulou sezonu skončil. Po boku Nahodila zářil, s Pavlem Musilem vytvořili mimořádně zábavné komando, jež dosáhlo takového věhlasu, až Musila po ročníku ulovila Plzeň. Klimek nastřádal 11 gólů a 17 asistencí. Nyní by rád s Nahodilem oprášil nedávné časy. Jenže jde to pomaleji, než by čekal. I ve statistikách: 1+1. Ale že může být líp, ve druhém útoku ukazuje energický hrající mladík Kunc, posila z Brna.
„Je šikovný, hodně agilní útočník, technicky zdatný. My mu teď spíš moc nepomáháme a z naší strany to není úplně ono,“ čeká Klimek od sebe víc. „Spíš my bychom se měli zvednout, aby naše lajna hrála trochu lépe.“
Což by se Olomouci náramně hodilo. Ve finiši základní části jí patří až dvanácté místo, poslední, jež zaručuje play off. Jakýsi klid dává Hanákům aspoň deset bodů náskoku na Zlín. „Náš cíl je dostat se do play off a tam už se může stát cokoliv. Přehnaný klid ale není na místě. Chceme vyhrát každý zápas,“ velí Klimek i před tím dnešním (16.30) na ledě první Sparty.
