„Na tréninku to nemá tu atmosféru,“ sledoval trenér Kamil Pokorný, který si úspěšnost jednotlivých exekutorů zapisoval a dělal rozhodčího. Co se Kašparovi nepodařilo před prázdnými tribunami a proti vlastním brankářům, si vynahradil ve čtvrtek večer, kdy po přípravném duelu proti Chabarovsku bekhendovým blafákem se zakončením mezi nohy bezpečně překonal ruského gólmana Jevgenije Alikina.
„Po tom tréninku byl led příšerný. V zápase nebyl o moc lepší, ale naostro se člověk přece jen víc soustředí,“ komentoval svoje zlepšení renomovaný útočník.
Jeho nástupem do utkání s ruským účastníkem KHL se Kometě Brno zapojil do hry poslední hráč, na kterého ještě čekala. Až na Martina Erata, který má domluvený pozdější vstup do sezony, je tedy extraligový mistr kompletní. Pro Kašpara je to však pořád ještě začátek.
„Zatím mě všechno bolí,“ hlásí statečně. Kondiční trenér Miloš Peca mu dává pořádně zabrat, protože pauza po zranění kolena ve druhé polovině minulého ročníku se protáhla na téměř půl roku a dohnat ji nejde hned.
„Miloš se mnou pracuje prakticky denně. Necítím se nějak odpočinutý, jenom v pondělí, kdy jsem po krátkém volnu, se cítím dobře. Pak mi Miloš naloží a zase jsou dojmy na prd,“ rekapituluje Kašpar svérázně.
Minulá sezona mu ve Slovanu Bratislava skončila v lednu, pak se podrobil operaci kolena. Následovala chůze o berlích, několik měsíců nečinnosti, pozvolné začátky. Přes hraní badmintonu se pak Kašpar dostal až k hokejové přípravě. „Na noze bylo zranění hodně vidět. Najednou bylo koleno jak pytlík mlíka. Divný pohled, byl jsem z něho hotový. Nikdy jsem takové zranění neměl,“ ohlíží se posila Komety.
Ve slabých chvílích Kašpar zvedl telefon a zavolal kamarádovi Václavu Nedorostovi, který má s koleny notorické potíže.
„Co blbneš, já měl jednou sádru devět měsíců,“ řekl mu hokejový souputník. A bylo po postěžování. Kašpar věděl, že návrat do provozu nebude hned. „Podstupoval jsem rehabilitace. Na pravé noze jsem ztratil hodně masy. Teď se to srovnává, ale pořád ještě pravá noha není tak silná jako levá. Té práce se nebojím, vím, že bolest k tomu patří, a chci se dostat do kondice, na kterou jsem zvyklý. Miloš (Peca) dělá super práci,“ říká útočník svědomitě.
Zápas proti Chabarovsku logicky nebyl z jeho nejlepších. „Moc jsem se ani nepotkal s pukem. Jak jsem se cítil na ledě? Hrál jsem po zhruba osmi měsících, tak asi tak jsem se cítil,“ pokrčil výmluvně rameny.
V nájezdech se ovšem předvedl. Jeho kličku se zasunutím puku mezi betony musí brankáři ze sestřihů znát, Alikin se ovšem zařadil do řady na dlouhém seznamu Kašparových obětí.
„Všechno se dá chytit,“ vykládal pak střelec. „Když to udělá dobře gólman, nájezd chytí. Když já, je to gól. Každý hráč má něco, co dělá často, a když to provede, jak chce, tak gól dá,“ shrnul pragmaticky.
Od zápasů si nyní odpočine, do Grodna a do Berlína na první dvě kola Ligy mistrů pojede mladá sestava. Až zase za dva týdny přijde čas opor Komety.
„Trenér chce, abych nějaké zápasy před extraligou odehrát,“ přikyvuje Kašpar, že i do Ligy mistrů naskočí. „Nehrál jsem v nějakých bolestech, což je super. Kdyby to nešlo, bylo by lepší si ještě odpočinout, tak bychom se podle toho zařídili. Snad k tomu ale nedojde a na extraligu budu připravený,“ přeje si.
