„Trénoval jsem víc, než kdybych hrál zápasy. Doufám proto, že výpadek nebude na nároďáku znát,“ vyhlíží třetí nejlepší střelec nejvyšší soutěže.
Varování, jak může nerozehranost vypadat, si nicméně Horký v neděli prohlédl na obrazovce při zápase své Komety. Ta nastoupila v Hradci Králové po „volném“ týdnu zaviněném odložením dvou utkání a pořádně se nedostala do hry.
15 dnůuž trvá zápasová pauza Luboše Horkého |
Podlehla 1:5, čímž po sedmi výhrách skončila její vítězná série.
Nebýt odkladů, mohl Horký za Brno v neděli opět hrát. Jenže protože Kometa v úterý nenastoupila doma s Libercem kvůli závadě na chlazení a v pátek nejela do Třince, jelikož tento šlágr se odehraje až v lednu pod širým nebem v Bratislavě, vypršel mu třízápasový distanc až právě v neděli.
Čtyřiadvacetiletý kanonýr dodnes trest moc nechápe. „Když jsem z naší kabiny dostal zprávu, že si tři zápasy nezahraju, myslel jsem, že si ze mě dělají legraci. Nepočítal jsem s tím. Bohužel to disciplinárka tak vyhodnotila,“ povzdechl si hráč zatížený v sezoně jen dvěma trestnými minutami.
Třinec zničil Kladno, sešup Sparty trvá, vítězná série Komety skončila |
Rohana však na mantinel poslal tak nešetrně, že jeho soupeř bude delší dobu mimo hru. „Za mě to ale nebyl ani faul. Ten hráč o mně doopravdy věděl, že jedu za ním, možná se nějak špatně předklonil a ztratil rovnováhu a já jsem do něho lehce strčil. Upřímně je mi líto, že je na delší dobu zraněný, ale z mé strany to nebylo nejen zákeřné, ale ani chtěné,“ dušuje se autor deseti gólů v letošní extralize.
Z první příčky v tabulce střelců během vynucené pauzy klesl na třetí místo, předstihl ho Dominik Lakatoš z Vítkovic a další dva hráči ho dohnali. „Nekontroloval jsem to. Věřím tomu, že za dva týdny se dost hráčů činilo. Budu mít co dělat, abych zase zabral a góly znovu začal dávat,“ uvědomuje si Horký. Po dva týdny si dával do těla a trénoval jak s týmem, tak potom ještě sám. Až když se dozvěděl, že pojede na Karjala Cup, mu v Brně trenéři dávky snížili.
Sestavou Komety během tréninků pendloval podle toho, kde bylo zrovna místo, a několikrát naskočil i na místě obránce. „Bylo to zajímavé zpestření. Zkusil jsem si, co beci dělají, a myslím si, že ve hře dozadu mám co pilovat, takže mi to mohlo i pomoct,“ říká Horký upřímně. S jízdou dozadu prý problémy nemá, zvykal si však na jiné pojetí v soubojích. „Jak nepustit hráče před bránu, jak si do souboje jít. To mě nejen bavilo, ale taky to může moji defenzivní hru zlepšit,“ domnívá se.
Do reprezentace se těší. Naposled v ní byl na jaře na začátku přípravy před mistrovstvím světa. „Nepovažuji se za žádného stabilního člena nároďáku. Vážím si každé pozvánky, dopředu s ní nepočítám a mám radost, když přijde,“ uvedl.
