„Spadl mi obrovský kámen ze srdce,“ doznala 25letá letní posila. „Čekání bylo dlouhé. Nechtěl jsem si připouštět, že jsem tu nějaký střelec, ale člověka to někde vzadu trápí. Jsem rád, že to tam padlo. I za naši minišňůru, že vyhráváme.“
Angažmá ve Vervě pro Matouška nezačalo zrovna šťastně, pochroumal si rameno a dlouho chyběl. „Není to super úvod, když člověk přijde do nového působiště a hned se zraní. Ale nemá žádný smysl se na to vymlouvat. Jsem profesionál a jednoduše to musím zvládnout. Dělat svoji práci naplno. A teď už se cítím líp,“ ujišťuje slovenský útočník, jehož role v týmu je především černá práce.
„Nemám problém být ve čtvrté lajně. Typologicky jsem hráč do třetí čtvrté formace. Podobně jako třeba Ondra Jurčík. Jsme tady dva velcí útočníci, kteří jsou stavění na to dělat tuhle práci. A zkusíme to ještě zlepšovat.“
Do statistik mu nenaskakuje moc kanadských bodů, o to víc ale rozdá i schytá ran, blokuje střely. V týmovém Radegast indexu je na tom lépe jen kapitán Michal Trávníček. „Snažím se dělat svůj džob, věci, které umím. Myslím si, že v nich jsem dobrý. Jsem rád, že v Radegast indexu sbírám jeden bodík k druhému,“ přiznává Matoušek.
Vyznavači jeho herního stylu ale nemohou být žádní bolestínci. „Jsem kvalitně rozstřílený. Tady modřina, tady něco nateklé. Střelám se ale vyhýbat nemůžu, musím je blokovat. A taky se nemůžeme nechat bít před brankou, takže do toho chodím. Neřekl bych, že česká liga je v tom jiná než ostatní soutěže, dělám tady to, co jsem dělal vždycky. Ale celkově je česká extraliga náročnější než slovenská.“
I to byl ale důvod, proč Matoušek v létě zamířil ze slovenské Banské Bystrice do českého Litvínova. Chtěl se posunout v kariéře. A možná i zvýšit svou šanci na účast na olympiádě.
„Přiznám se, že to nějak neřeším. Podstatné je teď pro mě hlavně vyhrávat v Litvínově. A co se reprezentace týká, snažím se pracovat, a jestli tam budu nebo ne, to bude obraz mojí výkonnosti. Zatím z mé strany nebyla optimální, což jsem cítil, a je na mně, abych zabral a zaujal reprezentační trenéry,“ říká účastník posledního světového šampionátu.
V kontaktu s vedením reprezentace Matoušek v současné době není. „Není tam zvykem, že se hráči takhle kontaktují. Nejsem ani typologicky hráč, kterého by měli prosit nebo se nějak se mnou bavit. Potřebuju jen tvrdě pracovat, a když pozvánka přijde, bude to jen bonus pro mě.“
Když to půjde v extralize lépe Litvínovu, bude šance určitě větší. „Byli bychom rádi, kdybychom byli tak úspěšní jako v posledních kolech i dále. Musíme ke každému zápasu přistoupit zodpovědně, nemůžeme si dovolit do žádného vstoupit laxně a myslet si, že se to udělá samo. Tabulka je nahuštěná, snad budeme dál pomalými krůčky stoupat nahoru a naši fanoušci budou rádi,“ doufá 192 cm vysoký útočník.
Že by Litvínov patřil jen na příčky, kde se bojuje o vyhnutí se baráži, to si Matoušek nepřipouští. „Máme určitě na víc. Každý tým musí v sobě najít vnitřní sílu. Já věřím, že ji budeme pomalu dostávat na povrch a že budeme zápasy zvládat.“
