„Chvíli to nevypadalo úplně dobře, ale moje tělo řeklo, že to zvládne,“ oddechl si sedmačtyřicetiletý litvínovský srdcař, v roce 2019 zvolený nejoblíbenějším vychovatelem v českých dětských domovech.
Nejen Hollywood, i hokejový Litvínov píše šťastné konce. Ptáčkovo drama se proměnilo v pohádku, od letošní sezony v klubu pracuje, po zimním stadionu kmitá sem a tam jako provozní manažer. Ptakulin, jak ho všichni znají, si splnil sen – a ve středu bude u toho, až Litvínov vstoupí do extraligy s Kometou Brno. A na ledě bude i logo Litvínov nezhasne.
Kolik času jste trávil iniciativou Litvínov nezhase, kterou jste vymyslel po ohlášeném odchodu Orlenu z pozice majitele hokejové Vervy?
Jel jsem nonstop. Naštěstí mi pomáhali kamarádi, ale já dost věcí rád dělám sám. Protože mám pocit, že je udělám nejlíp, což je hrozná hloupost. Uvědomuju si to ve svém životě víc a víc. Když jsme spustili kampaň s tričky Litvínov nezhasne, dennodenně se svážely stovky triček ke mně do obýváku. Tam jsem asi poprvé pochopil, že to asi nemůžu zvládnout sám.
Stojím na nohou už nějakou dobu, jsme třetí měsíc v klubu a najednou poznávám ten inside, pohled zevnitř. A je to fakt skvělé.
