Jaká vůbec byla diagnóza?
Přetržené postranní vazy, které mi v narkóze normálně sešili, poškozený meniskus, trošku i chrupavka, proto návrat trval déle.
Ale fotbalisty takové zranění zabrzdí nejmíň na půl roku.
My hokejisté máme výhodu, že si můžeme vzít ortézu, na ledě to není tak hrozné jako při běhání. Tím, že fotbalisté kopou do míče, dostává koleno víc zabrat, zátěž mají i při skluzu. Pro ně je to horší.
Vás už vůbec nic nelimituje?
Už před dovolenou jsem to zkoušel na ledě a žádný problém. Doktor říkal, že když se budu cítit v pohodě, můžu trénovat naplno. Jediné omezení je, že jsme z přípravy vyndali skoky, větší nárazy.
Ani soubojů se nebojíte?
Už nad tím nepřemýšlím. I v Chomutově, kde jsme s Litvínovem byli, jsem spadnul nebo se zapřel a koleno drželo. Tím, že bylo po sezoně volno, jsem ho mohl v klidu posílit. A zatím to vypadá, že bude držet. I doktor je spokojený, že je celkem pevné.
Extraligu stihnete od začátku?
Připravuju se na to. Tohle zranění je takové, že člověk musí mít ortézu, měsíc a půl být v klidu, tři týdny nosit berle. Nuda, zdlouhavé. Ale tím, že jsem lehký, to nenatékalo. Zaplať pánbůh to bylo v klidu.
Jaké bylo sledovat záchranářský boj Vervy jen z tribuny?
Jsou to daleko větší nervy. Člověk by radši pomohl na ledě, ale i když kluci zahučeli do baráže, zvládli to i beze mě. Není to jen o jednom hráči, parádně se semkli.
Musíte na sezonu zapomenout?
Naopak, spíš na ni myslet, aby byl v podvědomí strach, abychom do toho nešli jak mistři. Snad sezonu začneme líp než loni, kdy nám soupeři pár zápasů otočili a šlo to s námi z kopce, i psychicky.
V útoku by s vámi a Lukešem mohl hrát novic Nejezchleb.
Mohl by zapadnout. Stačí okoukat, co my s Frantou hrajeme, a přizpůsobit se. Je mladý, rychlý, vysoký a silný, bude nám lítat po pravém křídle. Snad bude jako Jánský a naváže na jeho dobré sezony.
