Už po 51 vteřinách Litvínov inkasoval, v čase 2:50 vedl mistr o dva góly. Na sprchu reagovalo publikum skandováním My chceme Chezu! a ve druhé třetině se střed kotle vylidnil. Bubny i hlasivky umlkly. Po snížení Abdula se vše vrátilo k normálu.
„Začátek byl nepovedený, takhle do zápasu nemůžeme vstoupit,“ naštvalo Sukeľa. „Jsem rád, že jsme se se z toho vzpamatovali. O první přestávce byla ne přímo bouřka, ale něco jsme si řekli a padlo to na úrodnou půdu. Začali jsme hrát o dost lépe, víc napadat, agresivně dohrávat souboje, tím jsme získávali puky. Dělaly to všechny pětky, to byl asi zlomový moment.“
K obratu z 0:2 na 3:2 pomohly dvě využité přesilovky, jedna dvojnásobná. V početní převaze Třinec srovnal, prodloužení svým druhým zásahem rozsekl Jaks. „Super!“ chválil ho kapitán. „Nadřeme se na každý gól, potřebujeme je také od obránců.“
I slovenský motor Sukeľ zářil, zapsal si tři asistence. Už má 25 kanadských bodů (9+16), to je jeho extraligový osobák. „Jsem rád, ale v téhle fázi soutěže je to jedno. Zajímá mě jen výsledek týmu, teď už tuplem, když jsme v takové pozici.“
Verva kolikrát vypadala odepsaná, ale zatím se dokáže zvedat. „Teď je každý zápas válka, každé střídání bitva o gól. Makáme, ať jsme v předkole. Ani když jsme prohrávali 0:2, nikdo z nás nerezignoval.“