V 29 zápasech letošního ročníku jste jedenáctkrát skóroval a k tomu přidal deset asistencí, což je už teď váš nejlepší sezonní výsledek v dospělém hokeji. Co za tím stojí?
Nic zásadního se nezměnilo. Samozřejmě rozdíl je v tom, že jsem v Kometě od začátku sezony, ne jako loni, kdy jsem přišel v půlce sezony, takže odpadla fáze sžívání se s týmem. Pravda je, že víc komunikuji s trenérem gólmanů ohledně brankářů soupeře, dává mi rady, kam a jak střílet. Vyzdvihl bych ale práci celého týmu, pak vždy někdo sebere odměnu, teď to zrovna padalo mně.
Máte na mysli třeba výhru 4:3 nad Mladou Boleslaví, kdy jste se podepsal pod všechny góly?
Přesně tak. Když se člověk na ten zápas podívá, uvidí, že všechny situace byly od kluků skvěle sehrané a stačilo to jen trefit. Spíš v tom vidím jejich zásluhu.
Sparta dala Varům šestku, Brno padlo v Ostravě. Pardubice i Třinec zvítězily |
Stále mi vrtá hlavou, zda skutečně za skvělou formou nestojí ještě něco jiného než jen rady od trenéra brankářů?
Začal jsem také víc trénovat střelbu z pozice na přesilovce. Jinak mě ale asi nic dalšího nenapadá, možná ještě to, že tak často neměním obalení hokejky, jako jsem to dělával minulé roky. Tak možná i tím to bude. (smích)
Aktuálně jste jedním z nejproduktivnějších hráčů Komety. Máte v této sezoně nějaký bodový cíl, kterého byste chtěl dosáhnout?
Ne, to vůbec. Body neřeším, pro mě je nejdůležitější, abych odváděl dobrou práci v defenzivě a na oslabení. Body jsou jenom bonus, v hlavě je v podstatě nemám. Důležité jsou pro mě výkony týmu, a abychom zopakovali poslední úspěch. Jestli mám jeden bod, nebo šedesát, je úplně jedno, stejně si každý pamatuje týmové trofeje.
Zmiňujete extraligový titul. V letošní sezoně jsou ale výkony Komety jako na houpačce. Proč tomu tak je?
Možná tím nahuštěným programem, hrajeme v podstatě obden a není moc času na poučení se z chyb. Na druhou stranu ale máme šanci prohru rychle odčinit. Byli bychom radši, kdyby výkyvy nebyly takové. Chceme se zaměřit na to, aby výherní šňůry převažovaly.
Z hlavy mě napadá nedávný zápas s Olomoucí, kdy Kometa slavila výročí založení klubu a který týmu úplně nevyšel, ostatně prohráli jste 1:2. Jak zrovna tohle utkání hodnotíte?
Ten zápas jsme bohužel nezvládli, Kometa jako klub slavila 72 let, narozeniny, o to větší je to škoda, že jsme takový sváteční den neoslavili výhrou. Zápas s Olomoucí se vůbec nepovedl a měli jsme ho určitě vyhrát.
Naopak v pátek jste porazili věčného rivala Spartu. Jak moc bylo klíčové, že jste se ani jednou nepodívali na trestnou lavici?
Bylo to velice důležité, protože jsme věděli, že Sparta má výborné přesilovky. Myslím, že v náš prospěch rozhodla právě disciplína a skvěle chytající Aleš Stezka, který ve druhé třetině předvedl famózní zákrok a díky tomu nepřišlo vyrovnání.
Řešili jste disciplínu už před zápasem?
Ano, na ranním mítinku na to trenéři kladli důraz. Bylo důležité zachovat chladné hlavy a to, že nám při zápase jely nohy a byli jsme vždy na správné straně, abychom nemuseli potom tahat za záchrannou brzdu v podobě faulu.
Už jste nakousl nabitý program, k čemuž bych se ještě vrátil. Kromě Komety nastupujete i za český národní tým. Máte vůbec čas trénovat?
Trenéři nám zkrátka uzpůsobují režim. Když hrajete obden a vracíte se pozdě v noci z venkovního zápasu, tak druhý den nemáte na ledě dvě hodiny intenzivního tréninku. Většinou máme mítink, kde si poslední zápas shrneme, poučíme se z něj a následně veškerou přípravu trenéři dělají tak, aby toho na nás nebylo moc, a především abychom byli připravení na další utkání. Nejdůležitější je regenerace, protože tempo je teď šílené, zároveň ale stejné pro všechny, takže bych v tom nehledal žádnou senzaci. Třeba mně osobně takový režim vyhovuje.
Český obránce Libor Zábranský (54) svádí souboj o kotouč s finským útočníkem Iirem Pakarinenem (81).
Chtěl byste na něčem v tréninku zapracovat?
Vždycky se dá na něčem máknout. Každý hráč se v průběhu kariéry zlepšuje, stejně tak přichází výpadky formy. Pro mě je nejdůležitější podávat konzistentní výkony a nemít žádné velké výkyvy. Člověk nesmí polevit a uspokojit se, je třeba do toho furt bušit a zlepšovat se v malých detailech, které teď v hokeji hrají hlavní roli.
Dáte fanouškům příklad takového detailu?
Například postavení na oslabení nebo regenerace. Člověk poznává své tělo celou kariéru a musí se naučit, že jeden den hrajete zápas, další den regenerujete a pak už zase hrajete. Teď, když máme méně tréninků, je o to důležitější jít do všeho na sto procent. Od doby, co jsem strávil část kariéry ve Finsku, se navíc snažím pracovat na bruslení a právě v něm se zlepšit.
Dostal jste pozvánku na Švýcarské hokejové hry, poslední sraz před olympiádou. Věříte, že byste si i tam mohl zahrát?
Pro mě je čest se vůbec do národního týmu dostat. Každý trénink, troufnu si říct, že s těmi nejlepšími v republice, je naprosto skvělá zkušenost. A já jsem rád, že můžu jet na další turnaj. Vždycky se snažím při takové příležitosti udělat maximum pro to, abych se dostal na další turnaj.
Návrat jako hrom! Olympiádu máš jasnou, hlásili dvougólovému sparťanu Řepíkovi |
Nicméně jsou olympijské hry vaším sportovním snem?
To je sen asi každého malého kluka, který kdy hokej hrál, jednou si na takové akci zahrát. Takže ano.
Změnila se kvůli olympijské sezoně vaše příprava?
To ne, takhle to v hokeji nefunguje. Připravuju se stejně jako v každé jiné sezoně.
V nynější nominaci reprezentace jsou kromě vás ještě další tři hráči Komety, na přípravném kempu vás navíc doplní brankář Jan Kavan. Máte v kabině nějakou komeťáckou skupinu?
To ne, naopak na srazu člověk potká hráče, které zná z ledu, a aspoň si s nimi pokecá. Ale je fakt, že se spoluhráči z Komety pojedeme z Brna spolu. Je fajn, že tam můžu být mezi svými, znám však i kluky z ostatních mančaftů a opravdu rád se uvidím s někým, koho nepotkávám na každodenní bázi.
Takže žádný „Kometa gang“ se konat nebude?
Ne, to by nám neprošlo. (smích)
Pojďme se trochu posunout směrem do budoucnosti. Příští týden to bude rok, co jste se vrátil z Finska zpět do Komety, která vás vychovala. Máte nějaký cíl, respektive kde vidíte svou kariéru v následujících letech?
Sen každého je samozřejmě NHL, ale jak jsem říkal v květnu při podpisu nové smlouvy, priorita je Kometa, abychom měli týmové úspěchy, a snaha pro klub odvést maximum. Brno pro mě znamená hrozně moc, chtěl bych klubu i městu vrátit to, co mi daly, když jsem byl v mládeži. Dlouhodobé vyhlídky do budoucna nemám, jsem nastavený tak, že jdu den po dni a maximálně se soustředím na práci, kterou mám v Kometě rozdělanou.
Kondelíkův děda musel do nemocnice, slovně ho napadl fanoušek Budějovic |
Přesto mi to nedá nezeptat se, máte nějaký vysněný klub, kde byste si sebe dovedl představit?
Jasně. Kometu, jednoznačně Kometu. (smích)
Myslíte, že té vaší formě pomohlo i zdejší domácí prostředí?
Ano, určitý komfort v tom roli hraje. I co se týče osobního života, jsem doma a mezi blízkými a rodinou, to té pohodě určitě přidává. Jsem psychicky lépe naladěný.
Klub bychom tedy měli. A co tedy reprezentace, v ní to do budoucna vidíte jak?
Jak už jsem říkal, mým snem je určitě nějaká velká akce.
