Jak tedy vidíte hru zezadu?
V úterý jsem mohl dostat gól do prázdné a náš obránce Martin Matějíček tam udělal zákrok sezony na zlatou helmu jako Dominik Hašek v nejlepších letech. To je odraz celého týmu. Snaží se, abychom nedostávali góly, a strašně moc mi pomáhají.
Máte nejnižší průměr inkasovaných gólů a nejvyšší úspěšnost zákroků. To vás musí těšit, ne?
Nedá se to přehlédnout. Hodně lidí mi gratuluje, hodně jich to ví. Je to pěkné, ale opakuju, že je to výsledek práce celého mančaftu.
Vaše forma je stabilní. Prozradíte recept na její udržení?
Jde o to, nepřipouštět si to. Neříkat si, že chytám dobře. Musím chytat pořád stejně. Jít do každého zápasu od začátku stoprocentně koncentrovaný a nemyslet si, že to půjde samo. Budu se opakovat - kluci mi strašně moc pomáhají a já se jim to snažím vracet. Doteď to klape.
Jak nepodlehnout dojmu, že vám to jde?
Slyším samou chválu, ale snažím se na ni hned zapomenout. I po tomto rozhovoru na to zapomenu a nebudu vědět, co jsme řešili.
Na hokejce máte motto koncentrace. Trénujete ji speciálně?
Mimo trénink ne. Je důležitá v zápase. Nepřemýšlet nad blbostmi, ale nad situacemi, které můžou vzniknout v utkání.
Fanoušci vaše jméno často vyvolávají. Vyvádí vás to z koncentrace?
Letos jsem je ani jednou nepozdravil. Vím, že když jsem to předtím udělal, tak jsem většinou dostal gól. Možná to mám v hlavě. Vnímám, že mě vyvolávají, jsem za to rád, ale zajíci se počítají po honu. Až je po zápase a vyhraje se, můžeme slavit.
O to více si vítězství užíváte při děkovačce, že?
Samozřejmě. Spadne to ze mě, a když se vyhraje, je to super.
Teď jste doma vyhráli devět zápasů po sobě. Jak těžké je vymýšlet nové kreace?
Je pravda, že po posledním kole s Litvínovem jsem byl už psychicky unavený. Byly to těžké zápasy a je obtížné se na ně zkoncentrovat. Zvláště když s Kometou nebo Litvínovem na vás jde za první třetinu jedna střela. Musím být připravený na každé nahození. Byl jsem rád, že jsem se s diváky nějak zabavil. Nechtěl jsem to odbýt, ale poslední dva zápasy to nebylo tak veliké, jako když mám více sil.
Takže přeložení pátečního kola na Spartě na příští středu vám přišlo vhod?
Pauza je dobrá. I když se to nezdá, tak na tři zápasy v pěti dnech nejsme úplně zvyklí. Ze začátku, když se hrálo jenom pátek-neděle, tak jsem nevěděl, co mám dělat. Naráz tam naskákaly čtyři týdny po třech zápasech. Připravit se je těžší, aby člověk zregeneroval. Takže jsem většinou jenom chytal, jedl, spal a odpočíval. Je fajn, že tento týden byl volnější. Mohl jsem si v klidu potrénovat a nachystat se na šňůru dalších zápasů.
Nedávno jste říkal, že vás žene strach z baráže. Už přešel, když máte k dobru 21 bodů?
Pořád je tam strašák, abychom nehráli play-out. Pořád je všechno teoreticky možné. Budeme makat, abychom na tom byli co nejlépe, hokej nás bavil a měli z něho radost.
Trenér Vůjtek brzy oznámí nominaci na dvojzápas s Ruskem. Budete tam hledat svoje jméno?
Bylo by to pěkné, ale moc tomu nevěřím. Všude jsou lepší gólmani než já.
O pozvánku si říká více hráčů ze Zlína, že?
Tady jsou dobří hráči. Ve třetí čtvrtině extraligy se klukům hodně dařilo. Bylo by to pěkné, ale těžko říct. Kdybych byl náhodou v nominaci, bylo by to úžasné.
Neudržitelná je vaše první formace Bukarts-Holík-Říčka. Jak se na ni díváte jako brankář?
Přestal jsem je mít na trénincích rád. Začali dávat góly i mně a to se mi nelíbí. Doufám, že jim to vydrží. Teď jsou na tom tak, že si to dokážou dát. Ví o sobě. Těžko se to chytá. V koncovce si věří. Jsou momentálně hodně nepříjemní.
Ještě k vaší výstroji. Chytáte s maskou s číslem 42, které patří kolegovi Štůralovi. Proč?
Moje mi nevyhovovala, tak jsem se vrátil ke starému dobrému českému výrobku Rey. Nic víc bych v tom nehledal. Byla to Šturyho stará maska, nepoužíval ji. Není to tak, že bych mu ji šlohl, aby neměl v čem chytat. Jeho číslo jsem si nechal, protože bych musel přestříkat celou masku a to by trvalo měsíc.
