Jaký pro vás byl návrat do hry po tříměsíční pauze?
Když jsem seděl před zápasem v kabině, bylo to pro mě zadostiučinění po té dřině a ranním vstávání na fyzioterapie. Bylo to dost emotivní. Je to zásluha celého týmu, co se o mě staral, všichni se mě snažili dostat do formy a já jim za to děkuju.
Jak jste se na ledě cítil?
Hrál jsem na své poměry hodně jednoduše, dával jsem puky rychle od hole, což je po dlouhé pauze nejlepší řešení. Ještě si musím trochu zvykat na zápasové tempo, ale celkem to šlo. Uvidíme, co na to záda.
Šmíd o českém hokeji: Nevychovávat děti v bavlnce. Ať si namelou hubu |
Jak náročné byly měsíce mimo hru po psychické stránce? V úvodu se objevily i spekulace o vašem konci kariéry...
Takové myšlenky jsem měl opravdu v hlavě, ale pak mě doktoři ujistili, že by to nemělo být tak hrozné a že bych se měl vrátit. Nejvíc to odnášela moje partnerka doma, ale nakonec jsme to všichni zvládli a jsem rád, že se můj návrat povedl.
Po zranění jste odehrál neuvěřitelných devětadvacet minut. Měl jste to v plánu?
Vůbec ne. Byli jsme s doktorem dohodnutí, že strávím na ledě do osmnácti minut, ale nějak jsme to přepálili. Ale nedá se nic dělat, měli jsme zraněné obránce, takže to jinak nešlo.
Návrat byl pro vás vítězný, navíc jste byl vyhlášen nejlepším hráčem Liberce. Jak bitvu se Spartou hodnotíte?
Měli jsme famózní vstup do utkání, vedli jsme 3:0, ale pak jsme si to zkomplikovali. Bohužel jsme Spartu dostali do hry zbytečnými vyloučeními, ale celkově jsme to zvládli dobře týmově. Sparta hrála dobře, ale my jsme byli lepší. Je to pro nás ohromně cenné vítězství. Sparta na tom byla bodově stejně jako my, takže to byl zápas za šest bodů.
Sotva jste se vrátil na led a už se mluví o vaší možné olympijské nominaci. Co vy na to?
Samozřejmě mě to těší. Na druhou stranu by to bylo těžké jet na olympiádu po třech měsících pauzy, někdo navíc říká, že by to bylo nefér. Uvidíme. Je to všechno hodně předběžné, ale s reprezentačním trenérem Filipem Pešánem jsem měl nějakou komunikaci. Jsme domluvení, že si dáme vědět, ale nepředbíhal bych. Teď se soustředím na týmové povinnosti a uvidíme, jak se budu cítit. Buď to půjde, nebo nepůjde, svět se nezboří.
