„Byla obrovská čest stát za ním na střídačce, bude nám chybět v kabině i na ledě. Přeju mu do dalšího života bez každodenního hokeje jen to nejlepší,“ prohlásil trenér Bílých Tygrů Patrik Augusta. „Lámat ho ještě určitě budeme, ale je to čistě na něm,“ dodal s úsměvem.
To Šmíd se předtím, než došla řeč na jeho budoucnost, musel vyjádřit k něčemu jinému. K soupeři: „Chci pogratulovat Spartě, hráli výborně, mají silný tým, přeju jim hodně štěstí do play off a Řepu (Michala Řepíka) znám velice dobře, takže budu i fandit.“
Po úvodním střetnutí, které Severočeši odnesli sedmigólovým výpraskem, mluvil o ostudě. Během druhé přestávky si vzal v kabině slovo, v němž vlastní spoluhráče nešetřil. O týden později už výkon týmu hodnotil diametrálně odlišně.
„Vymáčkli jsme se až na dno, říkali jsme si, že ať to dopadne jakkoli, tak jde hlavně o to, abychom se pak mohli jeden druhému podívat do očí. To po takovém zápase určitě můžeme. Padali jsme do střel, dělali jsme malé věci tak, jak to má být. Všichni jsme udělali všechno a rozhodla jedna střela. Osobně jsem na tým hrdý,“ sdělil bek s mnohaletými zkušenostmi z NHL.
Co řeknete, když se ohlédnete zpět za sezonou Liberce?
Že byla nahoru dolů, poslední zápasy jsme měli klíčové hráče zraněné, já jsem byl taky zraněný během sezony, ale tým se s tím porval. Předkolo jsme ubojovali, hráli jsme dobře. Bohužel nám utekl začátek série se Spartou, což nás může mrzet, ale sezonu můžeme hodnotit pozitivně.
Sparta zvládla maraton s Libercem, semifinále si zahrají i České Budějovice |
Jak moc vás zmíněné výpadky hráčů ovlivnily v sérii?
Vitas (Ondřej Vitásek) nám chybí dlouhodobě, on je výborný hráč, reprezentační bek. Posledních pár zápasů nám navíc chyběl Birna (Michal Birner). Kádr nemáme tak široký jako Sparta, takže to je znatelné oslabení, ale mladí kluci, kteří naskočili místo nich, to zvládli skvěle. Všem jim je kolem dvaceti let a budoucnost našeho týmu je v bezpečných rukách.
A co vaše budoucnost? Platí, že tohle je poslední sezona?
Tohle byla tečka. I když jsme nevyhráli titul, jak jsem vyhlašoval před sezonou, tak je to i celkem sladká tečka. Zápas byl úžasný a budu na něj vzpomínat do konce života.
Věděl jste, že jste na ledě strávil přes 41 minut?
Nevěděl, to je docela dost, asi si vyhodím kopýtka nahoru... (směje se) Ani mi to nepřišlo. Užíval jsem si to tady s fanoušky. Vím, že nás nenávidí, respektive, že proti mně skandují, ale jak pozitivní, tak i negativní emoce mi dávají sílu do dalšího střídání.
Vyhovoval vám volnější metr utkání?
Pro mě to bylo dobré. (směje se) Každý si stěžoval, jak hraju, ale to je play off. Vím, že některé moje zákroky byly na hraně, nebo za hranou, ale nejdu na led s tím, že chci někomu urazit hlavu. Já chci vyhrát zápas a udělám pro to cokoli. Je to jiné než základní část a tak to má být.
Erik Thorell ze Sparty spálil obrovskou šanci, u něj Ladislav Šmíd z Liberce, brankář Petr Kváča zasahuje.
A jaká sezona to byla pro vás osobně?
Sáhl jsem si letos na dno fyzicky i psychicky. Loni mi sezona skončila operací krční páteře, v průběhu této sezony zase operací bederní páteře. Jsem rád, že tady můžu stát, byl jsem schopný hrát a mohl jsem si sezonu prodloužit o play off. Z tohoto hlediska můžu být hrdý na to, že jsem se ze zdravotních peripetií dostal.
Přemýšlel jste kvůli vlastnímu zdraví nad koncem kariéry už dřív?
Určitě. Bylo to těžké zejména psychicky. Když jsem se dozvěděl, že musím na druhou operaci během sedmi osmi měsíců, tak mi to proběhlo hlavou. Potom jsem měl pár pohovorů s lékaři, kteří mi zaručili, že by to mohlo být v pohodě a v pohodě to bylo, i když záda cítím doteď. Každý hokejista si projde zraněními, jsem rád, že jsem se s tím popral.
Jaké emoce vámi prošly ve chvíli, kdy Sparta duel rozhodla? Ve vás se přece muselo rvát, že vám buď kariéra skončí, nebo se ještě protáhne.
Taková prázdnota. Asi jsem si ještě úplně neuvědomil, že je konec. Už další den nemusím přijít do kabiny nebo do posilovny. Rutina končí... I když partnerka mi řekla, že mě dá na další rutinu, abych nebyl líný prase. (směje se) Vím, že se směju, ale vevnitř jsem ohromně smutný, že to končí.
 |
Kam povedou vaše další kroky?
Chci být s rodinou, vidět se co nejvíc s kamarády, než odletím. Zůstanu tady ještě měsíc a pak už mám plány v Kanadě, dokončujeme tam stavbu domu, musím tam být, abych si ho převzal. Chci být co nejdřív s dětmi a nechci se hrnout hned z práce do práce. Potřebuju si užít volna.
Je vaše rozhodnutí neměnné? Nenecháte se ještě zviklat?
Přemýšlel jsem o tom, ale nerad si ser... do pusy. Už jsem to vyhlašoval několikrát, a i když si občas řeknu, že bych ještě sezonu nebo dvě dal, tak si vzpomenu na děti, nebo si s nimi volám a vidím, jak jim chybím. Už je jim sedm, vnímají to trošku jinak, tátu potřebují a já chci být s nimi.
Sezona vrcholí až světovým šampionátem... Co byste řekl na něj?
Vůbec nevím, jestli bych na to měl. Je to jiné rychlostně, nevím. I teď ke konci jsem cítil záda, hrál jsem pod prášky, ještě o tom popřemýšlím. Je to lákavé, ale spíš si teď říkám, že asi ne.
