Úterý 2. června 2020, svátek má Jarmil
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Sny o finále mám každý rok, říká šéf libereckých hokejistů

Liberecký prezident Petr Syrovátko slaví s hráči a fanoušky historicky první extraligové zlato. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

30 2018
Jak často chodí do liberecké kabiny? Co se skrývalo za famózní střeleckou formou útočníka Bulíře před odchodem do Ruska? Kolik peněz dostanou Bílí Tygři za hráče mířící do zámoří? I o tom mluví prezident libereckého hokejového klubu Petr Syrovátko v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES, který vznikl těsně před Vánoci.

Hokejový Liberec hraje o špici extraligy, v domácím prostředí zvítězil už devětkrát za sebou, útočník Marek Kvapil suverénně vládne kanadskému bodování. Odborníci pasují tým Bílých Tygrů na jednoho z favoritů na titul, prezident libereckého klubu však euforii nepropadá. „Za těch pětadvacet let, co se v libereckém hokeji pohybuji, jsem se naučil, že nemá smysl vyhlašovat velké cíle. Nic tím nezískáte, pouze si komplikujete cestu,“ říká Petr Syrovátko, šéf libereckého hokeje a stavební firmy Syner.

Cítíte, že máte letos silnější tým, než v minulých dvou letech?
Zatím to potvrzují výsledky v individuálních statistikách. Jestliže Marek Kvapil suverénně vede bodování, tak to o něčem svědčí. Uvolnili jsme nejlepšího střelce Michala Bulíře do Magnitogorsku, ale nahradili jsme ho dalším odchovancem Tomášem Filippim a následně se k nám vrátil náš extrémně úspěšný hráč Michal Birner. Oba chtěli hrát primárně u nás, což je pro nás čest. Děkuju jim, že přistoupili na naše podmínky. Nemůžeme se řadit ke klubům, které dávají půlmilionové výplaty. Jestli máme silnější tým, nebo ne, ale uvidíme až na konci sezony. Jestli budeme hrát venku tak jako doposud, nemáme šanci vyhrát titul. Že jsme úspěšní doma, je famózní, ale venku jdeme na velké riziko, a to, že z hřišť soupeřů nevozíme body, je alarmující. Tuhle věc musíme úplně změnit a s trenérem se o tom hodně bavíme.

Čím si neúspěchy na ledě soupeřů vysvětlujete?
Může to být v přístupu. Nejsme schopní být v zápasech venku o procento tužší a odolnější. Je to o poctivosti, která musí být automatická. Musíme umět snášet bolest a zapomenout na pohodlnost.

V týmu máte letos víc hvězd než vloni, už jsme je zmiňovali. Je pro vás sezona tím pádem dražší?
My si ty hvězdy, jak vy říkáte, můžeme dovolit jen proto, že naše výdaje zůstávají srovnatelné s jinými lety. Že minusy nám vykompenzují plusy. Měli jsme příjem z prodeje hráčů, což je za poslední čtyři roky nejpřekvapivější plusová položka do rozpočtu, která nám kryje i mírný úbytek sponzorů. Všichni hráči, kteří odcházeli do zámoří (Šimek, Pyrochta nebo Jašek), byli vyplaceni NHL. Za každého klub dostal 250 tisíc dolarů, což je pro nás bonus.

Vidíte osobně všechny domácí zápasy Bílých Tygrů?
Nejsem-li pracovně mimo Liberec, vidím tak osmdesát devadesát procent domácích zápasů. A když je play-off, tak vidím i ty venkovní.

Chodíte po každém utkání do kabiny?
Samozřejmě. Nebo takhle: nechodím tam po prohře. Když se prohraje, není potřeba víc rozšiřovat moji kyselost. Jinak tým pokaždé čeká, že přijdu, jinak si po vítězství nezařve.

Do jaké míry rozebíráte výkony týmu s trenérem Pešánem?
Stoprocentní zodpovědnost za výsledky má trenér, to je bez debaty. Filip slyší všechno, čeho si já všimnu. Jsou to přátelské diskuze, na které se vždycky těším. Dáme si u nich dvě malá piva a popovídáme si o hokeji.

25 let u libereckého hokeje

Petr Syrovátko

„V roce 1993 mi bylo 26 let a bylo to relativně krátce po tom, co jsem skončil s aktivní hráčskou kariérou. Vedle tenisových kurtů jsem tehdy potkal hokejistu Jirku Peřinu, a ten se mě zeptal, jestli bych libereckému klubu nepomohl. To pro mě byl první impulz. Často si dnes s Jirkou říkáme, že on je zachráncem tohoto klenotu. Já jsem tehdy znal všechny lidi v klubu a chtěl jsem pomoct věci, kterou jsem měl rád, ale nenaplnil jsem v ní své osobní ambice. Nechtěl jsem však jen dávat sponzorské peníze a na ničem se nepodílet. Založili jsme obchodní společnost tehdy ještě pod názvem Stadion Liberec. Na začátku jsme hokej dělali doslova na koleni ve třech lidech a vytyčili jsme si za cíl postup z druhé ligy do první.“

Rozebíráte určitě i hráčské posily. Jak moc jste se podílel na návratu útočníků Filippiho a Birnera ze zahraničí?
Vůbec. Tedy v závěrečné fázi na sto procent, ale na začátku je vždycky trenér. Je v kontaktu s agenty a s našimi bývalými hráči má pouto i díky tomu, že od nich není věkově tak daleko. Navíc ví o našich rozpočtových možnostech. Teprve když se všechno sejde, přichází moje závěrečná role. A do toho vstupuje ještě generální manažer pan Jech, který si také řekne svůj názor.

Před rokem jste přivedli z Komety útočníka Kvapila, ten teď vede kanadské bodování a dokázal bodovat ve 23 zápasech v řadě. Není pro vás samotného překvapení, jak suverénně vládne extralize?
Bavíme se o tom všichni, co jsme kolem něj. Máme tu i Honzu Ludviga (kouče rozvoje hráčů), který říká, že sem takový útočník nepatří, že by měl hrát v NHL. U Marka je jen problém, že není tak aktivní v celé přípravě, jak by mohl být, a kdyby takový byl, tak by tady nebyl... Takže teď nevím, co je pro nás správně. Markovi bych určitě přál, aby si zahrál ještě někde jinde, ale pro nás je dobře, že odvádí tenhle úžasný výkon tady u nás. Je to rozdílový hráč v extralize, ale jestli bude ztrácet puky na modré, tak to bude hráč, který sice bude dobře vypadat, ale tým může prohrávat. My chceme mít kolektivní výsledky a k tomu pak ještě můžeme mít Máru vyšperkovaného rekordy. V kabině je však pořád nápis, že nikdo není větší než tým. A myslím si, že i když tu nebudu já nebo trenér Pešán, tak ten nápis nikdo nesundá, protože v kolektivním sportu není větší pravdy. To, co předvádí Kvápa, je výborné a úžasné, ale až na konci řeknu, jestli jsem šťastný, že měl tak skvělou polovinu sezony. Protože když pak třeba nedáte gól ve čtvrtfinále, k čemu vám bylo těch šedesát nebo sedmdesát bodů?

Když po 11 kolech odcházel útočník Bulíř z pozice nejlepšího střelce extraligy do Ruska, pouštěli jste ho s těžkým srdcem?
Po sezoně bychom ho stejně asi neudrželi a nechtěli jsme riskovat, že kdyby tady zůstal, byl by třeba trochu otrávený. A navíc doufám a věřím, že se k nám jednou vrátí. Ale rád bych připomněl, jak se pohled mění. Po prvních dvou zápasech jsme měli skóre 0:6. Michal měl v tu chvíli asi tři střely na branku a v klubu jsme se bavili, že pokud se neprobere, vypadá to na nějaký trejd. Teď se bavíme o nejlepším střelci extraligy, který dal v úvodu ročníku 13 gólů a zajistil si krásný kontrakt na tři roky v Magnitogorsku.

Liberecký prezident Petr Syrovátko slaví s hráči a fanoušky historicky první...
Majitel libereckého hokejového klubu Petr Syrovátko.

Takže vy jste mu po dvou prohraných zápasech řekli, že byste ho mohli vyměnit do jiného klubu, a tím jste ho dostali pod tlak?
Přesně tak. Byl pod šíleným tlakem. Přípravu neměl nic moc, i když pohled na něj byl hezký, protože trochu shodil a zesílil. Po těch dvou úvodních kolech nastal hovor o tom, že mu hrozí trejd, a on najednou začal dávat krásné góly. Najednou šel při střelách do kolen a protrhával síť, což je synonymem úspěšného a hladového střelce. Náš bývalý kapitán Branko Radivojevič o něm vždycky říkal, že tady nemá být, jenom mu chyběl takový ten šmrnc. Ať si v KHL vydělá peníze a zabezpečí se, aby tady mohl jednou znovu hrát, nehledal v Česku jiný klub a stal se nedílnou součástí celé organizace. A kdoví? Třeba jednou může jeho dres viset pod střechou arény vedle jeho dědy Jaroslava Kasíka, který tam má čestné místo.

Byl Bulířův odchod do KHL pro klub dobrý byznys?
Za nejlepšího střelce extraligy dostanete sto tisíc dolarů, což jsou v přepočtu asi dva miliony dvě stě tisíc korun. Ve fotbale se prodávají hráči za úplně jiné sumy, ale hokejový trh je prostě takový. Když nemáte sponzory, tak to nezaplatíte. Máme i bezvadné fanoušky, kterých chodí průměrně šest tisíc na zápas a dávají nám řádově o deset milionů víc, než když jsme hráli ve staré hale. Rozpočet včetně farmy v Benátkách nás ročně pořád stojí kolem 140 milionů, to se nemění. Máme v tom i mládež, na kterou přispíváme osmi miliony korun, kterými dotujeme to, co by měli dávat rodiče nebo stát. Zaplaťpánbůh, poslední tři roky tu máme i příspěvky od kraje.

Jak sledujete příběh beka Radima Šimka, který z Liberce před rokem a půl odešel do San Jose a teď konečně dostává šanci v NHL?
Je to úžasné. Už před pěti lety jsme rozpoznali jeho potenciál, ale strašně mu pomohl Švícko (zkušený obránce Martin Ševc). Radim měl vedle něj najednou prostor a pomohlo mu, že neodešel už po mistrovské sezoně. Vloni se vytrápil na farmě, což ho zocelilo, i když to bylo krušné pro jeho hlavu nabitou roky úspěchů, překousal i jazykovou bariéru. Letos vydržel 27 utkání na tribuně, pak skočí na led, tým ze sedmi zápasů pět vyhraje a Radim je vyhlášený jedním ze tří nejlepších hráčů utkání.

Prezident libereckých hokejistů Petr Syrovátko

Dlouholetý liberecký kapitán Petr Nedvěd se stal manažerem reprezentace. Co tomu říkáte?
Naprosto tomu fandím. Český hokej potřebuje udržet legendy, které hokeji rozumějí a hodně pro něj udělali. S Petrem jsme trvale v kontaktu, a když může, chodí na naše zápasy.

Když ale končil kariéru, mluvilo se o tom, že se jednou zapojí do chodu libereckého klubu. To už padlo?
Nepadlo. Ale ono se to úplně neslučuje. Klub je každodenní činnost, kdežto nároďák je pro angažmá z Prahy lepší. Vztah, který s Petrem máme, nám naprosto vyhovuje. Beru to tak, že je s klubem pořád spjatý.

Jak dlouho počítáte, že v Liberci udržíte úspěšného kouče Pešána?
Nikdo tady Filipa nedrží, on tady chce zůstat a odlákat ho může výjimečná nabídka do KHL, protože by to pro něj byl kariérní i finanční vzestup. Samozřejmě je tady pořád i sen, aby se jednou prosadil v NHL. Co se týká českého území, nikam jinam jít nechce, tvoří kulturu našeho klubu. Trenéři obvykle korzují po celé republice, kdežto Filip má svým vlastním přičiněním to velké štěstí, že bydlí ve stejném městě, kde sídlí jeho klub.

Souhlasíte, že Liberec je spolu s Třincem letos největším favoritem na titul?
Už před sezonou jsem takové prognózy slyšel, na druhou stranu většina ze čtrnácti klubů extraligy přemýšlí, jak poskládat tým tak, aby se dostaly do finále. Sny o finále jsem měl skoro před každou sezonou, tu ambici máme všichni, ale nedá se to naplánovat, hokej není stroj. Není to tak, že dáte víc tun betonu a máte větší sílu. Je to extrémně křehké. Zaplaťpánbůh, že jsem za čtvrtstoletí u libereckého hokeje už jednou radost z titulu zažil, a kvůli všem lidem v Liberci, kteří mají hokej rádi, bych si přál, aby se to ještě někdy podařilo.

  • Nejčtenější

Jágr přemýšlí o budoucnosti. Půjde s Třincem po prvním titulu?

Pár dní před vypuknutím pandemie koronaviru jeho Kladno sestoupilo z hokejové extraligy, přesto by se v ní mohl během...

Poznal jsem Američany, může se tam něco semlít, míní gólman Francouz

Premium Chtěl s rodinou „přečkat“ koronavirus v Americe a počkat na návrat hokejové NHL. Když ale Pavel Francouz viděl, jak...

NHL odhaluje: Hronek má klid, Pastrňák trofej pro nejlepšího střelce

Před pár dny ho navštívil televizní štáb a Filip Hronek před kamerou zvedal činky, mrskal medicinbalem o zeď a dřel na...

Nešťastný Réway: Poslední roky jen peklo a lži. Nejspíš ukončím kariéru

Ač maličký, byl to nevídaný talent. Kariéra hokejisty Martina Réwaye jde však od odchodu ze Sparty strmě dolů. Loni se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

POHLED: Sestoupit lze, ale postoupit půjde stěží. Taková bude extraliga?

Upřímně? Nezaujatý pozorovatel v tom musí mít poslední týdny trochu hokej. V nejisté době létají českým hokejem nápady,...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

  • Další z rubriky

Útočník Šoustal zamířil po šesti letech v zámoří do Brna

Hokejový útočník Tomáš Šoustal, který strávil uplynulých šest sezon v Severní Americe a v posledních dvou letech...

Kousal podepsal v Pardubicích novou smlouvu, zůstane další tři roky

Robert Kousal podepsal v hokejových Pardubicích novou smlouvu na tři roky. Do Dynama přišel devětadvacetiletý...

Adamský dál řeší, kde bude příště hrát. Že by ve Frýdku-Místku?

Před rokem spolu křepčili nad mistrovským pohárem. To hokejoví útočníci Martin Adamský a Jiří Polanský slavili titul...

Otec a syn zase u jednoho týmu. Růžička mladší bude hrát za Hradec

Hokejový útočník Vladimír Růžička zamířil po odchodu ze Sparty do Hradce Králové. Bude tak opět hrát pod vedením svého...

Najdete na iDNES.cz