„Je varianta, že půjdu hrát do Ameriky, ale uvidíme. Popravdě řečeno jsem o tom zatím nechtěl vůbec mluvit nahlas. Myslím, že ta šance je více než padesátiprocentní, že do zámoří odejdu... Rád bych měl jasno co nejdříve, aby to případně věděli i tady v Liberci. A měli čas si sehnat náhradu,“ řekl Pyrochta v pondělí dopoledne v Liberci, kde Bílí Tygři zahájili přípravu na novou sezonu.
Trenér Filip Pešán však hned uvedl, že příliš nepočítá s tím, že by Pyrochta v týmu pokračoval. Večer českého času poté zástupci Nashvillu potvrdili dohodu s obráncem, který nebyl pro NHL draftovaný a mohl tak jednat s jakýmkoliv klubem.
Podle neoficiálních informací o jeho služby mělo zájem i Calgary nebo Vegas. Pyrochta se však domluvil stejně jako například brankář Miroslav Svoboda, který opustil Plzeň, s Predátory. Odchovanec Třebíče v juniorském věku v zámoří působil, neboť hrál dvě sezony v soutěži QMJHL za týmy Victoriaville Tigres a Val-d’Or Foreurs.
Před dvěma lety se ale vrátil do Liberce a vypracoval si místo v kádru Tygrů, i když v obou sezonách hrál i v první lize za Benátky nad Jizerou. Pyrochta je členem stříbrného kádru z mistrovství světa hráčů do 18 let v roce 2014.
Sen o šampionátu se odkládá
Ještě v neděli snil o tom, že si zahraje na MS v Dánsku. „Včera ráno jsem měl ještě trénink s hráči, kteří nehráli, ale protože se začalo jednat ještě s hráči z NHL, tak se musel odeslat někdo domů. Bylo jasné, že někteří beci pojedou domů, bylo to mezi mnou, Davidem Musilem a Kubou Krejčíkem, který ale řekl, že to jeho zranění bude dobré a nastoupí, což si myslím i já,“ přiblížil Pyrochta.
Mrzelo ho, že nakonec šanci nedostal. „Zklamání je a bude vždy v takovém případě. Byl jsem tam měsíc a půl a rval se o místo, abych si na mistrovství světa zahrál. Letos to bylo navíc otevřenější a s větší šancí se do týmu dostat, když bylo tolik kluků zraněných, ale prostě to nevyšlo,“ konstatoval Pyrochta.
Stejnou situaci navíc zažil už na dvacítkách. „Takže když si mě zavolali, problesklo mi hlavou trochu takové déja vu. Tehdy před třemi lety ve Finsku se mi chtělo i brečet. Ale já byl realista, tušil jsem, že i tohle může nastat,“ připustil Pyrochta.
„Byl to pro mě i tak skvělý zážitek, protože jsem měl možnost vidět ten zápas proti Slovákům. Ta atmosféra, to bylo něco neskutečného. A zároveň šlo o dobrou motivaci do budoucna, aby člověk zase o to víc makal a tohle prožil jednou i na ledě,“ doplnil Pyrochta.
