Zdaleka nešlo jen o koncovku; jakmile se Dynamo dostalo na půlku soupeře, mělo vinou ztřeštěných nápadů problémy se k ní vůbec probít.
„Jak všichni viděli, upadli jsme do nějaké letargie. Spoustu věcí si komplikujeme sami. Vždycky se říkalo a říkat bude, že když se hra nedaří, musí se začít u jednoduchých věcí. A mně připadá, že to všechno děláme úplně obráceně,“ povzdechl si trenér Lubina po zápase.
Pardubickou specialitou jsou pak situace, kdy hráči sami před gólmanem soupeře ani nevystřelí. To se tváří v tvář zlínskému brankáři Kašíkovi povedlo třeba útočníkům Poulíčkovi a Hovorkovi.
„Mě už tohle snad ani netrápí, to je vrchol ani nevím čeho... Vymýšlet takové nesmysly, to je až neuvěřitelné,“ narážel Lubina patrně na Hovorkovu tendenci hledat spoluhráče, ač byl sám v gólové pozici.
„Je to pro nás zase námět do tréninku, všechno musíme zrychlit. Ať se to týká přechodu z obrany do útoku, nebo naopak. Je toho hodně. Pokud nebudeme přímočaří a budeme si to ztěžovat nějakým extrémním křížením v útoku a nepřesnými přihrávkami, bude to cesta zpět,“ podotkl Lubina.
Rozjetý Zlín, který předtím zvítězil v 5 ze 6 zápasů, na triumf v Pardubicích zadělal už v úvodní periodě, již ovládl 2:0. Veterán Sýkora pak ve 28. minutě snížil, ovšem hosté si ještě před druhou pauzou vzali dvougólový náskok zpět. Eklundův gól při power play pak závěr duelu zdramatizoval jen na moment; Berani posléze trefili stále opuštěnou pardubickou bránu a účet uzavřeli.
