Jednali jste o tom, že byste u týmu pokračovali?
Ne. Sezonu jsme rozjeli velmi dobře, na podzim jsme nejednali.
Kdo vám to oznámil a kdy? Václav Nedorost, který se po sezoně stane novým sportovním manažerem?
Ano, přímo Venca. Když se v říjnu zveřejnilo, že po sezoně převezme pozici sportovního manažera, tak jsme mu s Jirkou Hanzlíkem řekli, že bychom rádi u týmu zůstali. Po Novém roce jsme se dozvěděli, že pokračovat nebudeme.
Vědí hráči, že končíte?
Oficiálně jsem jim to neříkal. To si ještě rozmyslím. Ale stoprocentně o tom vědí.
S tím, jak krátká je životnost trenérů, budou tři kompletní sezony úspěchem?
Z tohoto pohledu ano. Za to patří dík sportovnímu manažerovi Jirkovi Novotnému a vedení, že v nás měli důvěru. I oni vědí, že extraliga je vyrovnaná a není lehké obstát. Tím spíš, že Motor byl historicky řadu let v první lize. Tým jsme nad očekávání pozvedli, za tím si stojím. První dvě sezony byly skvělé, dvakrát jsme skončili šestí.
Co budete dělat dál?
To si nechám zatím pro sebe, ještě to není jasné. Přísahám, že se teď soustředím jen na Motor. Chceme udělat maximum, abychom odcházeli se vztyčenou hlavou a s Motorem udělali ještě jeden dobrý výsledek. Rozehrané to není špatně. Chceme si udělat co nejlepší pozici pro vyřazovací fázi, dostat se do ní a tam už se může stát cokoliv.
Aktuálně jste desátí, tabulka je stále dost vyrovnaná. Berete to?
Vždy to může být lepší i horší. Je třeba respektovat sílu extraligy i to, že jsme měli hodně hráčů mimo hru. Každá sezona má svůj vývoj. Můžete mít plány, jaké chcete, ale když vám najednou popadají oba gólmani, vypadnou další hráči, tak co s tím naděláte?
Kvůli nabitému programu a olympijské přestávce už zbývá vlastně jen jedna čtvrtina. Upřesníte cíle pro zbytek základní části?
Můžete mít cíle, jaké chcete. Ale nezažil jsem, že by se vám najednou zranili oba gólmani. Navíc dlouhodobě vypadli první dva centři. To nevymyslíte. K tomu se přidala nějaká další zranění či nemoci a zase tak široký kádr nemáme. Nicméně přirozeně si chceme vytvořit co nejlepší pozici pro play off.
Po olympijské pauze zbývá už jen pět kol. Vnímáte to tak, že co neuhrajete do olympiády, tak pak už těžko doženete?
To ne. Vždy se říká, co se neuhraje do Vánoc, letos do olympiády. Ale hraje se celých 52 kol, rozdíly jsou od začátku malé a nebude to jiné až do konce. I posledních pět zápasů může rozhodovat.
Aktuálně ztrácíte deset bodů na čtvrté místo a máte náskok 10 bodů na třinácté místo. Díváte se spíš nahoru, nebo dolů?
Dolů. Je hezké koukat nahoru, ale nechceme se bát o to, abychom se vůbec do play off třeba dostali. Sezona má určitý vývoj, je třeba to takhle brát.
Sedmkrát za sebou jste dali v základní hrací době maximálně dva góly. Čím to?
Neproduktivitou Nicka Olesena a dlouhodobými absencemi Branta Harrise s Pepou Koláčkem. Teď nám chyběl i Štěpán Hoch.
Začátek byl pro vás skvělý, dokonce jste vedli tabulku. Nevezou se s vámi kvůli tomu až přehnaná očekávání?
Lidé se namlsali, to je jasné. Jsme rádi za to, jaký jsme měli začátek. Uhráli jsme plno bodů. Byli jsme kompletní, dávali góly, gólmani drželi. Pak to začalo padat, přibyla zranění a byla otázka času, kdy dobré výsledky zmizí. A táhne se to doteď.
Podobný vývoj má i individuální sezona zmiňovaného Olesena, který dlouho vedl i tabulku produktivity. Proč přestal zářit?
Je to jedno s druhým. Soupeři si na něj dávají větší pozor, Nick musí přidat. Čekám od něj ještě trochu víc. Ale to platí i pro další hráče, kteří dostali šanci a měli se chopit role lídrů. Tak se k tomu postavil Pepa Koláček, který si to roky předtím trochu „vyžral“, často hrál první ligu. Teď přišel jeho čas, jenže se dlouhodobě zranil a jeho góly nám teď chybí.
Dán Nick Olesen z Českých Budějovic v utkání proti Mladé Boleslavi
Čím si vysvětlujete takový počet zraněných hráčů?
Se zraněními neuděláte nikdy nic. Hráči jsou dobře připravení, natrénovaní. Ale když Michalu Bulířovi přilehnou ruku a on si ji znovu zlomí nebo že Brant Harris najede v Olomouci do rýhy v ledu a poraní si koleno, tak to nemůžete ovlivnit. Snad jsme si tu smůlu už vybrali, ale upínat se k tomu nedá.
Řešili jste s vedením posily? Na krátkodobé hostování přišli jen brankář Niclas Westerholm a obránce Bohumil Jank.
Ano. Oba tu byli měsíc a krátkodobě nám pomohli. Ale rozpočet je naplněný, není nafukovací. Snažili jsme se, jak to šlo. Ale když, tak jsme museli sáhnout i třeba do juniorky.
Nicméně poslední dobou hraje v útoku jindy obránce Ondřej Kachyňa. Nechtěl jste dát šanci některému z útočníků z juniorky?
Nechtěl. Když na to junior nemá, tak ne. Neměli jsme v juniorce tak kvalitního útočníka, aby to tam odehrál lépe než Ondra Kachyňa. Je to realita. V sestavě se objevili již tři junioři: Hoch, Humeník a Lev. Další junioři po konzultaci s trenérem juniorů k dispozici nebyli. Nejsme jediný tým, který takový krok udělal.
Z partnerského Tábora vám pomohl bývalý útočník Jakub Valský. Nebyla ve hře větší výpomoc?
Není to tak jednoduché. Tábor taky potřebuje body, jen tak vám hráče nepustí, oni o tom rozhodují. Řada jejich hráčů není napsaná do Budějovic, mohou nastupovat v jiných extraligových týmech. A celkově je málo hráčů na jihu Čech.
Do konce ledna je možné dělat přestupy a další změny. Chystáte něco?
Spíš ne. Přirozeně se bavíme o různých možnostech, ale věříme hráčům, které tady máme. Hlavně aby se jich co nejvíc dalo zdravotně dohromady. Když budeme kompletní, můžeme pomýšlet výš.
Skoro vymizely trejdy. Proč?
Dřív byly oblíbené, teď se skoro nedělají. Hráčů je málo, a tak si mohou do smluv diktovat, že mohou být vytrejdováni jen se svým souhlasem, na čemž to pak často skončí.
Na nedávném mistrovství světa do 20 let jste měli dva hráče, Štěpána Hocha a Matyáše Maříka. Jak se vám líbil šampionát?
Bylo to naprosto úžasné, jednička s hvězdičkou. Krásně se na to koukalo, kluci byli konkurenceschopní. Nechali tam úplně všechno, díky tomu mají medaili. Přeji hráčům, aby dál úspěšně pokračovali v kariérách a plnili si sny. Tím by pomohli i stavu českých hráčů v NHL. Poslední roky se sice dvacítkám na šampionátu daří, ale v NHL je pouze Jiří Kulich a David Jiříček zůstává na hraně. Musí se dál pracovat, aby se o nás vědělo.
A konkrétně Hoch s Maříkem?
Štěpán Hoch si ve třetí lajně odehrál svoji roli. Byl velmi dobrý dozadu, mohl si podle mě víc dovolit s pukem dopředu, ale nevím, jaké měl pokyny od trenérů. Bylo znát, že nechtěl nikde propadnout, aby proti jeho lajně nebyly protiútoky. V tomhle smyslu hrál zodpovědně, což je skvělé na jeho věk. Mářa byl nakonec dvojkou, ale také si zachytal. Jsou to pro ně obrovské zkušenosti.
