"Když se nedaří, všechno si vztahuju na sebe. V uplynulé sezoně jsem si prožil špatné stavy," vykládá Král.
Slyšel jsem, že boxujete. Zbavujete se tak stresu?
Boxuju. Jednak mě zlobí váha, a také abych vybil stres. Ten je totiž hroznej. Box je intenzivní a nezabere tolik času. Taky přišel Michal Dvořák, tak tady musí být někdo, koho se bude bát.
Takové vypětí přináší zdravotní rizika. Nemáte o sebe strach?
V minulé sezoně došlo i na nějaké tablety. Sám se o sebe moc nebojím, spíš mají strach lidi kolem mě. I řada kamarádů mezi sponzory mi říkala, abych se hokejem tolik neužíral. Ale to nejde.
Neříkáte si někdy, jestli vám to ještě stojí za to?
Samozřejmě. To si říkám často. Porážky nesu opravdu blbě. Je to směs zklamání se vztekem. Když víte, kolik práce za tím je, tak mě vytáčí, když mám dojem, že někdo nejde na krev jako ostatní. Ale pořád mě to ještě baví, je to jako droga.
Jaké máte před novou sezonou cíle?
Žádná diplomacie není na místě. Musíme do play-off.
"Tlak? Ten je vždycky. Tenhle argument nemůžu akceptovat. Přijde mi směšný. Když beru statisíce, musím čekat, že na mě bude tlak." |
K tomu by vám měl pomoci Tomáš Vlasák, další hvězda v Plzni. Nebojíte se, že dopadne jako řada jeho předchůdců? Unese velký tlak?
Víte, mně někdy přijde jako bychom žili v jiné době. Tlak je přece věc, která je běžná v každém lidském oboru. Jestli jsem právník, doktor, automechanik nebo dělám cokoli, za co chci dobré peníze, tak je dostávám proto, že splním to, co ode mě očekává ten, kdo mě najal a platí.
Každý se však s tlakem vyrovnat nedokáže.
Tlak je vždycky. Tenhle argument nemůžu akceptovat. Přijde mi to směšné. Když beru statisíce, musím čekat, že na mě bude tlak. O Vlasáka strach vůbec nemám. Jak profesionálně, tak lidsky je to člověk, který naprosto přesně ví, o čem to je.
V Plzni však byli hráči, kteří tuto roli nezvládli.
Ano, byli tu hráči, kteří mě velmi zklamali. Když jsem s nimi uzavíral smlouvy, vůbec jsem o nich nepochyboval. Ale pak se ukázalo, že jejich představa o tom "udělat maximum" je jiná než moje.
Konkrétní být asi nechcete, že?
Jmenovat nebudu. A ne proto, že bych se bál, ale protože někteří z nich, jak jsem pochopil, si myslí, že všechno bylo v pořádku. Mám rád Martina Straku, protože je mu jedno, jestli hraje v Americe, nebo za Plzeň. Na ledě se nechá klidně zabít. Kdybyste se mě zeptali na vzor profesionálního sportovce, tak je to Martin se vším všudy. Pak jsou hráči, kteří vynechají tři zápasy v situaci, kdy se hraje o bod, jenž vás může dostat do play-off, protože mají rýmu. Takoví ale v současném týmu nejsou.
"Každý má přece rád peníze a chce slušně žít. A když to z nějakého důvodu nejde, po jaké páce sáhnete? Když někomu seberete třicet procent z platu a on má dvě stě tisíc, tak to pocítí pořádně." |
Ale to je pravda. Každý má přece rád peníze a chce slušně žít. Takže peníze jsou to, co pocítíte nejvíc. A když to z nějakého důvodu nejde, po jaké páce sáhnete? Když někomu seberete třicet procent z platu a on má dvě stě tisíc, tak to pocítí pořádně. Všichni by si asi přáli, aby to bylo jako ve filmech, kdy boj o věnec a stupně vítězů je jedinou hnací silou a že sportovci jiný cíl nemají.
Tomu nevěříte?
Věřím, ale v profesionálním sportu je to spojená nádoba s ohodnocením. Když hráčům řeknete, že neodvádějí práci, jakou mají, a sáhnete jim na peníze, je to pro ně ten největší bič. Je to tak všude, i v jiných lidských oborech, tak proč to nepřiznat.
Uvažoval jste zpětně i o svém loňském předsezonním prohlášení o útoku na medaili?
Ale já ji chci pořád. Řekl jsem to o týmu, který na to měl.
Skončili jste ale předposlední...
V sezoně přišla situace, kdy jsme měli během dvanácti kol až sedmnáct lidí mimo hru. Nemá cenu to připomínat, nic to stejně neřeší, ale taková je pravda. Byli jsme šestí. Pak přišla reprezentační pauza, zranil se Divíšek, Matějovský, nemocný byl Málek, Benák měl "slepáka" a tak dál.
Takže i proto jste po fiasku s většinou kádru podepsal nové smlouvy?
Dělat průvan v kádru by nebylo smysluplné. Jsem přesvědčený, že minulá sezona byla mimořádná shoda blbých okolností. Já mám z party hráčů, která tady je, dobrý pocit.
A co odchovanci?
To byl dřív náš velký problém, ale doba už se mění. Dneska se zařazujeme v dorostu a juniorech k české špičce, o žácích nemluvě. Je důležité mít k dispozici mladé hráče, kteří mohou zaskočit v extralize.
"Dělat průvan v plzeňském kádru by nebylo smysluplné. Jsem přesvědčený, že minulá sezona byla mimořádná shoda blbých okolností." |
To máte těžké. Nechci dělat nějaká prohlášení, aby mi je za pár měsíců někdo omlátil o hlavu. Ale když tu otázku položím vám: Tady máte soupisku, tady jsou soupisky ostatních klubů. Zeptám se: Patří ten tým do osmičky?
Podle mě ano.
Tak vidíte. Ale krása i krutost sportu je v tom, že ne všechno si můžete naplánovat.
O Plzni se říkalo, že v ní hrají žoldáci bez vztahu ke klubu. Nebyl problém i v tom?
To považuju za úplný nesmysl a jsem na tuhle frázi trochu alergický. Ukažte mi tým, a to nejen v Čechách, kde je to jinak. Lidi si pořád ještě pamatují, jak to bylo před revolucí. Nikam se nepřestupovalo. Kde jste začal, tam jste – s výjimkou vojny – skončil. Ale to v profesionálním sportu neplatí na celém světe. Dneska nejsou žoldáci, ale profesionální hráči tam, kde jim nabídnou podmínky, jaké si představují. Nevidím na tom nic nenormálního. Nenormální je, když profesionál neodvádí profesionální práci. To je totiž podstata věci.
Ale například ve Spartě to zafungovalo.
Ano, mluví se o tom, jak se vrátilo sparťanské srdce. Na to říkám: Vrací se, protože těm klukům je někdo schopný nabídnout to, co jim dávají například ve Švýcarsku nebo v Rusku. To rozhodně nemyslím nijak špatně, ve Spartě udělali dva obrovské úspěchy za sebou. Odešel ale Hlinka, Hlaváč, Kratěna a další. Jdou za lepší příležitostí. Sportovní i ekonomickou.
"Mluví se o tom, jak se vrátilo sparťanské srdce. Na to říkám: Vrací se, protože těm klukům je někdo schopný nabídnout to, co jim dávají například ve Švýcarsku nebo v Rusku." |
Plzeň zažívá tři roky za sebou neúspěch, ale stále se drží ekonomicky na výši. Hodně lidí si řekne, jak to ten Král dělá. Prozradíte to?
Abych vám řekl pravdu, tak sám nevím. Všichni se snažíme, co to jde. Máme skvělého generálního partnera a široké portfolium stabilních sponzorů. Nezbývá než poděkovat. Rozpočty jsou napnuté, žijeme v reálném světě a reálných ekonomických podmínkách. A naši partneři prostě zůstávají.
Jak si to vysvětlujete?
Schází se tady dobrá společnost. Partneři se naučili chodit na hokej i za účelem vzájemných schůzek, mají u nás příjemné prostory k jednání. Je to sport a byznys dohromady. Myslím si, že klub má dobrý kredit. Takže: ekonomicky to zvládáme, stadion máme pěkný, mládež jsme dostali na špičku a partneři zůstávají určitě také proto, že všichni věříme, že uspěje i extraligový tým.
To je nejdůležitější, že?
Ano, extraligový tým je výkladní skříní klubu a na něm se všechno staví. Když bude hrát na špičce, je jedno, jestli teče do střechy a hráči mají roztrhané dresy. A naopak. Když se nedaří, tak i kdybyste tady postavil pyramidu ze zlata, radost z úspěchu to nenahradí.
