Zápas ve Zlíně jste prohráli 1:0. Byl plný šancí na obou stranách. Mrzí vás porážka?
Rozhodně se nedá říci, že by se nám nedařilo. Prohrát 1:0 ve Zlíně s mistrem je podle mě dobrý výsledek. Šance byly a snad jich mohlo být i o něco více. Určitě jsme měli aspoň nějakou proměnit, ale nestalo se.
V předchozím zápase Vary konečně po dlouhé době vybojovaly tři body. Bylo to pro vás zadostiučinění?
Tak to zcela jistě. Naše hra se zlepšila. Jak proti Litvínovu, tak ve Zlíně jsme předvedli velmi dobrý výkon. Jako by hrálo úplně jiné mužstvo. Doufáme, že reprezentační přestávka nám nijak neuškodí a povede se nám po ní navázat na tyto výkony, jaké máme nyní.
Jaká je atmosféra v týmu?
Rozhodně mnohem lepší než byla před týdnem. Porážky nejsou nic příjemného, ale zápas proti Litvínovu nás hodně zvednul, zvláště s přihlédnutím k té sérii jakou jsme měli. Snad se dáme dohromady a bude už jen líp.
Mančaft prodělal dvě změny. Byl odvolán trenér a přišel Roman Málek. Jak to zapůsobilo v šatně?
Co se týká příchodu Romana Málka, tak je znát, že v brance je. Předvedl několik hodně důležitých zákroků v utkání proti Litvínovu, kdy za stavu 4:3 na něho jel Martin Ručinský sám a Roman ho vychytal. Je pro nás obrovským přínosem. Co se týká trenéra, tak teď je tu Radim Rulík sám, nechci to více komentovat. Vedení se takto rozhodlo. Naše výkony se trochu zlepšily, ale upřímně já si nemyslím, že by to bylo trenérem. Nějaká změna se udělat musela a jako ve většině týmů to potkalo trenérský post.
Jak se vám líbí ve Varech?
Porážky nebyly příjemné, ale nyní je už o něco veseleji. Výkon se zlepšil a všichni mají znovu chuť do zápasů. Co se týká města, tak já většinou dojíždím z Plzně, která je kousek. Neměl jsem mnoho příležitostí k tomu, abych si prošel centrum Varů. Ale kolonádu si ještě určitě prohlédnu.
Do nynějšího týmu jste přišel z Plzně. Nelitujete toho, když Plzeň je na tom přece jen o něco lépe a play-off má blíže?
Za prvé já si myslím, že Vary mají rozhodně ještě šanci se do play-off probít. Do konce ligy chybí ještě dvacet zápasů a stát se může cokoliv, když budeme hrát jako ve Zlíně, tak naději ještě máme aspoň se k osmičce přiblížit.
Podzim jste strávil v české extralize. Jak jste zde spokojen a co říkáte na svoje výkony?
Česká liga je hodně kvalitní, co jsem měl zatím šanci zjistit. Je tu trochu jiný hokej než v Americe. Jsou to rozměry hřiště a červená čára. Řekl bych, že si člověk zvykne a poté se zde dá dobře hrát. Jsou tu dobří hráči. Vím, že mnozí říkají, že jsou typy kluků, kteří hrají tady, ale neprosadili by se za mořem a naopak ti z NHL se nechytí tady. Co se týká mých vlastních výkonů, řekl bych, že zpočátku ligy se mi příliš nedařilo. Pak nastala výměna z Plzně do Varů, kterou jsem chtěl, a jsem vcelku sám se sebou spokojený.
Nyní se opět začíná hodně mluvit o startu NHL. Sledujete vývoj jednání?
Ano, trochu se o to zajímám. Čtu články na internetu. Čekám, jak se celá situace vyvine a jak všechno dopadne. Další jednání je v úterý, tak ve středu ráno budu vědět co a jak.
Loňskou sezonu jste prvně odehrál celou v Pittsburghu, aniž byste byl na farmě. Co je podle vás nejdůležitější při prosazení se do NHL?
Pro každého hráče je situace trošku jiná. Záleží na tom klukovi a vedení klubu, jak moc mu budou věřit. Na tom, jak budou hráče prosazovat, i když se mu zrovna nebude dařit. Jsou hráči, kteří se do NHL nedostanou ani po mnoha letech. Jsem moc rád, že se mi to podařilo a loni jsem odehrál celý rok. Doufejme, že NHL začne a já budu moci pokračovat.
Co konkrétně pro vás bylo nejtěžší, než jste získal místo v týmu?
Nebylo mi příjemné, když jsem seděl na střídačce a snad bych i radši šel na farmu a hrál tam, než jen seděl a sledoval, když jsem věděl, že nebudu moci týmu pomoct. Někdy to bylo opravdu hodně těžké, když jsem nemohl zasáhnout do hry a trenér mi příliš nevěřil. Ale to bylo na začátku, nyní už bylo všechno v pohodě.
V předchozích ročnících jste často pendloval mezi Pittsburghem a farmou. Jak moc bylo cestování náročné?
S tím se musí člověk vyrovnat, když do Ameriky jde. Nedá se říci, že bych s tím vysloveně počítal, ale já jsem už dva roky byl v juniorech a tam byly cestování i zápasy náročné, takže to šlo. Musíte si na to zkrátka zvyknout. Na farmě jsou zápasy podobné, jen je tam horší cestování. Nepříjemné na tom je, že vám to oznámí a vy si musíte zjistit rozvrh jiného týmu a jet tam. Neexistuje žádné omlouvání, pokud se vám to nelíbí, máte smůlu.
Je něco, co zde postrádáte z Ameriky?
V zámoří je jiný styl života a to mi trochu chybí, ale na druhou stranu jsem velmi rád, že jsem na chvíli doma. Tak uvidíme, jak dlouho tu ještě budu.
V roce 2000 jste se účastnil juniorského mistrovství světa, kde jste vyhráli zlatou medaili. Co se vám první vybaví za vzpomínku?
Vzpomínky jsou velké. S klukama se o tom bavíme, snad ani nejde, abychom měli špatné zážitky. Povedlo se nám tam snad všechno. Od prvního zápasu nám vše vyšlo až po ten poslední. Všichni máme nadosmrti v hlavě první obrovský úspěch. Byla to první juniorská zlatá medaile pro Českou republiku. Asi bychom si povídali ještě hodně dlouho… Pro mě je největší vzpomínkou trestné střílení, které jsem proměnil ve finále.
Za nedlouho budou Vánoce. Co si přejete pod stromeček?
Super otázka. (smích) Já nevím, nevzpomenu si. S přítelkyní jsme o tom několikrát mluvili, ale nepřišel jsem na nic, co bych si nějak přál nebo tak něco. Nejde říct auto nebo něco takového. Myslím si, že to k Vánocům ani nepatří. Nechám to na ní, čím mě překvapí.
