"V pondělí jsem byl ještě na besedě, tam se taky mluvilo jen o hokeji. Asi jsem ho nedokázal vypudit z hlavy."
A jindy to umíte?
Umím. Zapomínám u manuální práce. Teď se synem chodíme řezat s pilou dříví, do krbu. A snažím se ve volné chvíli sednout na kolo a projet se. Jen tak sám.
Většinou je však na vás vidět, že porážky Plzně těžko prožíváte.
Pokud nepřichází vítězství, je to špatné. To prožívá stejně trenér i hráč. Necítím mimořádný stres. Ale přiznávám, že s přibývajícími porážkami jsem na mysli klesal.
Znáte příčiny, proč se týmu nedaří?
Nezlobím se na hráče. Vidím, že chtějí, na hokej nekašlou. Ale nejde to, leží na nich deka. Pořád probíráme, jak z toho ven. Poslední zápas s Litvínovem mi vlil naději. Mužstvo už se na ledě pohybovalo lépe. Škoda, že jsme neurvali tři body. Vítězství potřebujeme nejvíc.
Napadlo vás, že další porážka mohla znamenat vaše odvolání?
Mám důvěru, v tom mě ujistil klubový prezident Král. Ale je logické, že pokud budou porážky pokračovat, trenér nezůstane stranou. To platí všude a dobře to vím.
Byl jste po třech porážkách tak zlomený, že jste zvažoval abdikaci?
Domácí zápas s Budějovicemi byl z naší strany velmi slabý. To jsem si v duchu říkal: Kristepane, tady snad překážím já, půjdu od toho. Ale to byla jen blesková myšlenka, vážně o tom neuvažuju.
Vyslovil jste ji nahlas?
To ne. Nanejvýš v kruhu rodiny. Domov je místo, kam prchám.
Manželka vás trpělivě vyslechne, nebo spíš potichu našlapuje?
Já ji hokejem moc nezatěžuju, má svých starostí jako lékařka dost. Jen si tak postěžuju a ona sama chce, abych se vypovídal. Nalijeme sklenku červeného a sedíme.
Jak by současnou situaci Plzně řešili vaši bývalí nadřízení v ruském Magnitogorsku?
Tři porážky – a je problém. To platí jasně. Ale já to zažil jen jednou, ve své první sezoně v Rusku. Bylo to zlé, i když jsem na žádném koberečku neklečel. Naštěstí jsme další zápas vyhráli a brzy byli první v tabulce.
V Plzni už přišli na řadu hráči, odešli Paroulek a Šrek. Proč oni dva?
Prostě jsme vytipovali dva hráče s tím, že jejich odchod může něco změnit. Takový scénář se používá všude. Na rovinu říkám, že Pavel Šrek je starší, minulou sezonu byl zraněný a ani teď to nebylo ono. Ale pracoval dobře, seriózně jsme se rozloučili a jámu přeji jen to nejlepší. Martin Paroulek je udiven. Já říkám – vzhledem k jeho platu podával slabé výkony. Konec, tečka.
Jak často vám do práce mluví váš otec, sám bývalý vynikající hokejový trenér?
Táta mě podporuje spíš psychicky. Posílá spoustu esemesek, tady v Čechách i do Ruska. Škoda, že jsem si je neschovával.
Vzpomenete si na nějakou?
Jsou na rozptýlení, v nadsázce. Třeba jednou, když jsem byl ještě ve Varech. Hráli jsme se Znojmem a táta psal: Všechny ty Uramy vezmeme u tlamy. Takové mi vždycky zvednou náladu.