„Určitě to má nějaký dopad,“ připustil kapitán Radek Smoleňák, rozezlený ze středeční domácí porážky s Plzní 3:4 ve výročním zápase, v němž Kladno slavilo sto let existence.
Co pro vás osobně zápas znamenal?
Pro mě byl hodně speciální. Jsem Kladeňák, znám celou historii. Legendy, mistry světa, rekordmany. Hráli právě v dresech, ve kterých jsme nastoupili. Musím říct, že jsem se cítil i divně, když jsem si ho oblékal. Říkal jsem si, že si možná ani nezasloužím brát si ho po nich. A ještě že jsem měl tu čest nosit céčko po takových borcích. To je pro mě možná jedna z největších vzpomínek, kterou jsem tady zažil.
Netížily vás ovšem retro dresy a výjimečnost svátečního zápasu? Ztráceli jste tři góly.
Ne, to nebylo dresem. To bylo tím, že my si říkáme v kabině, co chceme hrát, ale pak si vždycky individuálně někdo zkusí něco navíc. Už je čas říkat si pravdu. Nemůže se někdo zbláznit a něco si nakrásno zkusit. Na to ser..., abychom si něco zkoušeli! Já jsem stará škola a jsem takový, že když si něco řekneme, měli bychom to dělat všichni. Je mi jedno, kdo jak se jmenuje. Teď se tohle bohužel neděje a je na čase, abychom si ukazovali prstem v šatně a podívali se pravdě do očí.
OBRAZEM: Retro dresy, Jágrovy poklady, Stanley Cup z Lega. Kladno stoleté |
Druhá polovina zápasu už byla podle představ? Manko jste málem dohnali.
Byla nebyla.. I kdyby to bylo skvělý, tak půlka je málo v téhle lize! Upřímně už mě ser… kecy, jak hrajeme dobře a že to zase nevyšlo. A že závěr pěkný… Tohle mě už nebaví.
Co s tím, aby to nesklouzlo k loňsku?
Já si vůbec nepřipouštím minulou sezonu. Máme nějaké zraněné kluky, bohužel kádr je hodně úzký. Je potřeba ho doplnit a okysličit. Abychom byli konkurenceschopní.
Mrzí porážka o to víc, že přišla před tolika legendami?
Já budu mluvit za sebe. Jsem Kladeňák, spousta kluků tady nevyrostla, třeba to tak neberou. Pro mě je čest hrát před legendami. Pan Pospíšil mě sem přitáhl ve čtvrté nebo páté třídě z Hvězdy Praha. Pro mě je to citovka. Nevím, jestli si to on ještě pamatuje…. Ale moje vazba na tyhle hráče je velká.
Kdo byl váš největší vzor?
Když jsem vyrůstal, jednoznačně Pavel Patera. Hráč, kterého jsem miloval, a miluji doteď. Spolu jsme si něco prožili i mimo led. Díky němu jsem měl vždycky desítku. Tu jsem měl rád, on to dobře ví, často mu to připomínám, on se tomu směje. Takže určitě Patýs.
I on sledoval, jak jste proti Plzni marně bojovali.
Jeden zápas sezonu nedělá. Ale i v kabině jsem před začátkem říkal, aby si všichni uvědomili, že sem přišli opravdu největší z největších. My bychom měli být jejich následovníci. Hokejově se jim samozřejmě nevyrovnáme, ale touhou, týmovostí a chtíčem bychom mohli. Na to jsem apeloval. Ale za mě to tam z velké části nebylo.
Kolébko českého hokeje, vše nej! Kladno slavilo stovku, kotel ohromil choreem |
Máte vysvětlení?
Nemám. Každý musí začít u sebe. Neříkám, že hraju fantasticky, ale jsem soudný na to, abych si řekl, co se snažím dělat pro tým. Jestli se snažím plnit to, co si řekneme. A to už by si měl říct každý. Nekoukat doleva, doprava. Protože zítra fňukat, proč to nevyšlo, že jsme hráli dobře… To už mě absolutně nebaví.
Jágr nehraje sedm zápasů, všechny jste prohráli. Vidíte souvislost? Motivoval by se tým jinak?
Džegr zase není žádnej, kdo by v kabině vyřvával. Určitě to ale má nějaký dopad. Jsou věci, které si kabina před ním nedovolí. Neříkám, že si každý dělá, co chce. Jenže jsou určité pasáže a věci, o kterých jsem přesvědčený, že kdyby tam byl Džegr, tak si je někteří z nás absolutně nedovolí.
Jak se vám líbilo choreo fanoušků a jejich obří kronika?
Nádherné, určitě to stálo spoustu práce, peněz. A my se jim za to odvděčíme takhle… Oni pro nás předvedou takovou krásu a my to odehrajeme takhle, to je mi hanba!
