Ve Vítkovicích vybojoval stříbrné medaile, s týmem hrál hodně vysoko. Extraligovou špičku si pěkně zblízka prohlédly také Karlovy Vary, jenže poslední roky se plahočí jen v dolní části žebříčku.
Útočník Petr Pohl přesto sbalil kufry a přes celou republiku se vydal do týmu Energie. Vedení klubu ho představilo jako prvotřídní posilu, od kopřivnického odchovance se čekají velké věci.
Pohl se nebojí. Věří, že nezklame. Poslední výsledky Varů ho netrápí. Přišel, aby hrál play-off a pomohl ke zlepšení. Obrovský zájem Západočechů ho zlákal. "Jednání bylo rychlé, konkrétní. Neměl jsem důvod Vary odmítnout," říká Petr Pohl.
S Vítkovicemi se vám dařilo. Hráli jste o titul, vy jste dělal dost bodů. Proč odchod do Varů?
Zájem ze strany Karlových Varů byl jednoznačně největší, takže jsem neměl o čem přemýšlet. Ve Vítkovicích mi skončila smlouva, takže jsem šel tam, kde mě chtěli. Tímto směrem mluvila také hlava a srdíčko. Bylo to jednoduché.
Nebude se vám stýskat po spolupráci s matadory Burgre a Ujčíkem?
Hrálo se mi s nimi výborně, neměl jsem nejmenší problém. Ale minulou sezonu jsme nemohli vytvořit jednu formaci. Proto jsem měl hlavu otevřenou, že nemusím bezpodmínečně zůstat v Ostravě.
Jak velký zájem o setrvání měly Vítkovice?
Pocitově to bylo asi oboustranné. Klub mě nijak nepřemlouval. I já jsem cítil, že nastal čas na změnu. Samozřejmě zájem měly a nějaká jednání proběhla, ale nebylo to hlava nehlava, aby mě udržely za každou cenu.
Dlouho jste čekal na nabídku z KHL, nikdo se neozval?
Chtěl jsem to zkusit, proto jsem dlouho čekal. Nějaký zájem z KHL byl, ale konkrétní nabídku jsem nedostal. Asi také proto, že poslední sezonu jsem neměl tak dobrou. Dál už jsem váhat nechtěl a obrátil jsem se směrem k naší extralize. Chtěl jsem hrát u nás, nejvíce mě svou nabídkou zaujaly a oslovily Karlovy Vary.
Po návratu do Vítkovic jste tvořil duo s Petrem Vránou. Do Lva zpátky k parťákovi vás nelákali?
Petr podepsal smlouvu poměrně brzy po skončení předešlé sezony, hned šel do Lva. Oni už tam měli dost hráčů, asi k němu počítají s jinými spoluhráči. Jsme kamarádi, rád bych si s ním někdy zahrál, ale takhle to nejde.
Neděsily vás při volbě Varů ty poslední roky, kdy hrály dole?
Nemůžu říct, že by mě to děsilo. Oslovily mě i kluby, které můžou být v první pětce nebo trojce. Ale tady byl nejvěší zájem. Musíme hrát co nejvýš, aby to mělo nějaký smysl. Hrát první lajnu, dělat body a hrát někde dole, je k ničemu. Věřím, že budeme hrát výš.
Energie na vás bude hodně sázet, těšíte se na roli lídra?
Kvůli tomu jsem tady, abych pomohl co nejvíc. Čekají se ode mě výsledky, dost bodů. Nechci být něčí stín, chci hodně hrát a pomoct týmu zvednout se. Ve Vítkovicích jsem cítil, že jsou v první lajně jiní hráči. Tady věřím, že budu hrát přesilovky a dostanu šanci se propracovat do první lajny. Mám ta největší očekávání.
Vítkovický Petr Pohl zkouší přetlačit pardubického Vladimíra Sičáka (vpravo).
Bavil se s vámi klub i v tom duchu, že máte ulehčit první lajně Zaťovič-Pech-Kumstát?
Rozhodně nejde hrát na jednu formaci. Čím víc kvalitních hráčů, tím líp. Na něco podobného jsme dojeli loni ve Vítkovicích. Snad budeme mít tým, který bude vyhrávat.
Klub čeká 35-40 kanadských bodů. Berete to jako výzvu, nebo tlak na svou osobu?
Podle nabídky jsem cítil, že se ode mě bude hodně čekat. Počítám s tím a těším se, až vyjedeme na led.
Znal jste některé z hráčů ve Varech?
Kromě Michala Gulaši jsem nikoho z kluků osobně neznal. Jen podle jmen, když se potkáváme v extralize, ale jinak ne. Vlastně Vojta Kloz je tady, s tím jsem něco odehrál v mládežnické reprezentaci.
Prostředí a zázemí se vám líbí? V tom jste si určitě nepohoršil.
(smích) To určitě ne. Hrávali jsme tady s Vítkovicemi, hala je tady krásná. Šatna velká. Všechno, jak má být.
