Inspirací mu může být spoluhráč z minulé sezony Michal Kunc nebo útočník David Tomášek, jenž do NHL prvně nakoukl až po svých devětadvacátých narozeninách. Oba zmínění se do organizací v NHL dostali až v pokročilejších fázích kariéry, bez draftu.
Předsezonního kempu ve Vancouveru se dnes 25letý Plášek zúčastnil celkem dvakrát. „Když jste v organizaci, jste jejich hráč a většinou počítají s tím, že na kempu budete. Pokud vám neřeknou něco jiného,“ vysvětluje útočník.
První kemp před sezonou 2021/2022 dopadl dobře a Plášek si vybojoval místo na farmě v soutěži AHL. „Po prvním kempu se mnou byli docela spokojení, bohužel jsem se zranil, takže jsem toho moc neodehrál. Tam si místo musíte vybojovat a to bez zápasů nejde,“ líčí.
Kvůli zranění nastoupil za Abbotsford Canucks – farmu Vancouveru – za celou sezonu 2021/22 pouze k osmi utkáním, ve kterých nebodoval. „Hned po dvou zápasech jsem si natáhl přitahovač třísla. To jsem byl dva týdny mimo,“ vzpomíná.
„Po návratu jsem odehrál asi dva mače a přisedl jsem si kotník, což mě odstavilo na čtyři měsíce. Pak jsem sice odehrál nějaké zápasy, jenže jsem musel na operaci s kyčlí,“ popisuje Plášek.
Následující rok se poprvé domluvil na spolupráci s Olomoucí. Po sezoně, kterou téměř celou promarodil, byl určitě rád za pravidelné herní vytížení a dařilo se mu i na ledě. Ve 31 zápasech zaznamenal patnáct bodů (6+9) a dalších pět (1+4) přidal v sedmi utkáních play off.
Na Hané Plášek rozhodně nezklamal a měl o motivaci navíc předvést se další léto opět ve Vancouveru. „Tenkrát už tam byli mladší hráči, se kterými se počítalo víc. Od začátku kempu jsem cítil, že se mnou nepočítají,“ krčí rameny.
Zámoří nebyla moc pozitivní zkušenost, vysvětlil Plášek návrat do Olomouce![]() |
V úvodu sezony 2023/24 byl Plášek z Vancouveru vyměněn do Pittsburghu, který si však tímto trejdem pouze připravoval prostor pro budoucí podpisy jiných hráčů. Tehdy 23letého útočníka chtěli poslat do ECHL, která je v hierarchii severoamerických soutěží ještě o jednu úroveň níž než „farmářská“ AHL.
„Když mi zavolali, že půjdu do ECHL, věděl jsem, že to nechci. Radši jsem se vrátil do Česka,“ popsal rodák z Přerova a odchovanec tamních Zubrů krok, kterým prozatím ukončil zámořskou etapu kariéry.
Při návratu do Česka si opět vybral známé prostředí – Olomouc, ve které si nevedl špatně. „Jsem tady skoro doma, to je super. Určitě jsem spokojený,“ pochvaluje si štaci na Hané. Po zranění v úvodu letošní sezony se dostal do dobré formy, teď se prosadil ve dvou zápasech po sobě.
Dokáže nastoupit ve čtvrté, ale klidně i v první útočné formaci. „Docela pravidelně střídáme všechny čtyři formace, takže je docela jedno, jestli hraju v prvním, druhém, třetím nebo čtvrtém útoku,“ odpovídá na otázku, jestli se cítí jako univerzál.
Zároveň si ale uvědomuje důležitost všestrannosti v hokeji: „Každého útočníka to táhne spíš dopředu. Ale každý musí hrát dopředu i dozadu. Současný hokej je tak rychlý, že nejde hrát jen jedno z toho.“ V průběhu sezony se dostal také do přesilovkových formací. „Za to jsem samozřejmě rád a myslím si, že mi to hodně pomohlo.“
Reprezentace jako meta
Mora letos prožívá sezonu jako na houpačce. „Měli jsme dost slušný začátek, ale potom přišla série proher. Teď jsme zase odehráli několik slušných zápasů, takže doufám, že se naladíme zpátky na tuto notu,“ vybízí Plášek.
A jaké jsou momentálně jeho osobní ambice? Může to být například reprezentace. Plášek byl členem stříbrného mužstva na Memoriálu Ivana Hlinky v roce 2018, na který rád vzpomíná: „Byly to krásné časy, ten turnaj se nám povedl. Prohráli jsme ve finále s Kanadou, což byl úspěch,“ vzpomíná.
Lotyšská trefa. Krastenbergs nominaci na OH oslavil gólem. „Roste mi sebevědomí“![]() |
Následné domácí mistrovství světa do 20 let, které uzavřelo jeho juniorskou reprezentační kariéru, už tak úspěšné nebylo. „Dvacítky byly trošku zklamání. Myslím, že jsme tam mohli udělat lepší výsledek, ale bohužel nám nevyšlo čtvrtfinále se Švédskem a dopadlo to, jak to dopadlo…“ mrzí Pláška.
Potom dostal v jednom utkání příležitost předvést se v dresu reprezentačního áčka a právě na tuto zkušenost chce Plášek navázat. „Reprezentace je určitě něco, co bych si chtěl ještě někdy zkusit,“ tvrdí.
Ve své prozatím krátké kariéře stihl prožít poměrně hodně vzácných nebo zajímavých okamžiků. V osmnácti letech si zahrál v dresu Přerova v jednom útoku se svým tátou, bývalým extraligovým útočníkem Karlem Pláškem starším. V barvách Komety pro změnu nastupoval po boku bývalých reprezentantů Martina Erata a Tomáše Plekance.
„Jsou to vzory, mám se od nich hodně co učit,“ povídal tenkrát v rozhovoru pro iDNES.cz. Stejně jako úspěch s reprezentační osmnáctkou také tyto milníky se týkají fáze kariéry, kdy Plášek přecházel od juniorů k mužům.
Mezi dospělými zatím na větší momenty čeká. Pokud ale svými góly dovede podceňovanou Olomouc do play off, může to být první krok směrem výš. Že má v hokejce cit i přesnost, už dokázal několikrát...





































