Doma na něj během letošního extraligového play-off raději moc nemluvili. Věděli, že vypjaté zápasy vždycky hodně prožívá, takže je skoro zbytečné s ním v té době cokoli řešit.
„To víte, psychika a touha dotáhnout všechno do toho nejlepšího konce pracuje natolik, že... No prostě, zrovna kliďas nejsem,“ přiznal s úsměvem hokejový trenér Kamil Pokorný, který letos v dubnu získal s Kometou Brno mistrovský titul.
„Vyřazovací část vás natolik vtáhne do děje, že nemáte náladu na nic jiného,“ dodal bývalý kouč a sportovní manažer Horácké Slavie Třebíč.
Rodina cestu Komety za dvanáctým titulem sledovala, nebo to šlo úplně mimo ni?
Samozřejmě že všichni doma byli při tom, viděli většinu zápasů. Celou dobu povzbuzovali, měl jsem v nich velkou oporu.
Oslavy jste si užil?
Hlavně chci říct, že stejně jako vítězství byly pro mě i oslavy obrovským zážitkem. Brno hokejem jednoznačně žije a fanoušci, pro které se hlavně hrálo, dokázali úspěch náležitě oslavit.
Měli jste pro samé slavení vůbec čas na dovolenou?
(usmívá se) Je pravda, že oslavy zabraly dost času, ale i dovolenou jsem stihl. Byla výborná, hodně jsem si odpočinul.
Hokej jste na ni doufám neřešil.
Nebyl tam signál ani internet, takže ideální konstelace. Od hokeje jsem skoro úplně vypnul. Jediné, co jsem si zjišťoval, byly výsledky české reprezentace na šampionátu.
Ono ještě existuje místo, kde člověka internet nedožene?
Je jasné, že v Česku bych signál chytl, ale já byl na Kapverdských ostrovech. A tam to bylo hlavně o relaxaci.
Před pár dny jste sice už začali přípravu na novou sezonu, ale já bych se přesto ještě vrátila k té uplynulé. Brno dorovnalo z historického pohledu Jihlavu v počtu mistrovských titulů.
Jo, Dukla už si nemůže dávat na ten svůj hlavičkový papír, že je nejúspěšnější klub v republice. (usmívá se) Ale pravdou je, že my nekoukáme, jestli někoho dohoníme nebo předhodíme.
Každopádně třináctému titulu byste se za rok asi nebránil...
Chvíle, které jsme letos zažili, se neomrzí, takže ano, hráči to chtějí zase uhrát. A my pochopitelně s nimi. Je jasné, že si majitel mistrovského týmu nebude dávat pro příští sezonu nízké cíle.
Mimochodem, když už jsme narazili na Jihlavu, sledoval jste její návrat do extraligy?
Jasně, sledoval. I druhou ligu. Jihlava překvapila, měla obrovskou výhodu v tom, že tým buduje dlouhodobě a vždycky udělá pár změn, které jsou ku prospěchu věci. Letos jim to prostě sedlo. Hodně Dukle pomohly penaltové bonusové body, v tom byla témě neomylná. Právem jí patří gratulace.
Takže se těšíte na souboje s ní?
Pro diváka to bude výborné zpestření. Souboje jako Kometa – Dukla nebo Sparta – Dukla měly vždycky náboj. Vlastně na ni narazíme už v přípravě. Uvidíme, jak se s nejvyšší soutěží popasuje.
Předpokládám, že jste intenzivně sledoval také Třebíč. Jak podle vás ona sezonu zvládla?
Myslím, že v Třebíči udělali maximum, páté místo po základní části je výborné. Už taky proto, že první liga získává na kvalitě, když do ní propadají týmy z extraligy, jako jsou Slavie, Kladno nebo České Budějovice.
Ale přeci jen, nečekal jste od Horácké Slavie trochu větší odpor ve čtvrtfinálové sérii?
Výsledek 0:4 je samozřejmě dost nepříjemný, ovšem já některé ty zápasy se Slavií viděl a v nich kolikrát opravdu rozhodovaly maličkosti. Každopádně pro mladé kluky z Třebíče i z Brna to byla zase velká zkušenost.
Pořád platí, že jste jakýmsi styčným důstojníkem v komunikaci mezi Kometou a Třebíčí?
Určitě komunikujeme hodně, ale šéftrenérem mládeže je v Brně Petr Haken, takže i on má k tomu co říct. Co bych chtěl ocenit, je to, že když museli Tomáš Havránek nebo Radim Zohorna naskočit do áčka, tak na nich bylo vidět, že jim první liga prospěla. Nezklamali.
On byl vlastně letošní titul Komety takový brněnsko-třebíčský úspěch...
(usmívá se) Ano, je to určitá rarita, která vychází z toho, že majitel Komety Libor Zábranský chce hráče, kteří mají vtah k Brnu a okolí. A Třebíč není daleko. Samozřejmě hráči musí mít kvalitu. A že se to letos sešlo tak, že tady bylo sedm hráčů z Třebíče plus já na střídačce, to je jednak velká zajímavost a rozhodně taky parádní vysvědčení pro třebíčský hokej.
Když už jste zmínil šéfa Komety, jak funguje spolupráce vás trenérů?
Máme rozdělené úkoly, přičemž největším šéfem je samozřejmě Libor Zábranský, který Kometu vytáhl z popela až na vrchol. Velký respekt k němu za to, že se postavil na střídačku. Absolutorium za letošní sezonu ale patří týmu, který se neskutečně semkl. Kluci bojovali jeden za druhého, vymazali individuální úspěchy a šli za společným úspěchem.
To zní až neuvěřitelně ideálně...
Ano, zní, protože v letošním play-off to téměř ideální bylo. Přestože se objevila zranění, někdo třeba nedohrál, tak vždycky naskočili další a všichni táhli za jeden provaz.
Vybavíte si, co přesně jste prožíval, když skončil poslední zápas s Libercem?
Já vlastně většinu toho všeho viděl až později z videa. To, co se dělo po siréně, se dá každopádně jen velmi těžko popsat. Člověku běhal mráz po zádech. Stejně jako z neskutečné oslavy na Zelném trhu, kde na nás čekalo 12 tisíc lidí. To se musí zažít.
Dokázal byste vybrat jeden moment, který vystihuje celou letošní brněnskou hokejovou euforii?
(chvíli přemýšlí) Asi tři minuty před koncem utkání jsem koukl na kostku, abych se podíval, kolik ještě zbývá, a uviděl jsem pána, který měl sepnuté ruce a doslova a do písmene se modlil. To si myslím, že byla jasná ukázka toho, jak moc fanoušci v Brně po titulu toužili.
Mluvil jste o týmové práci, ale přeci jen, nechtěl byste jmenovat konkrétní hráče, kteří pro vás byli těmi top?
To je hrozně složitá otázka, to nedokážu. Jednu sérii vyhrálo pět šest lidí, druhou zase další a finále rozhodl první útok. A do toho famózní brankář Čiliak nebo Leoš Čermák, Třebíčák, kapitán, jehož příběh je krásná pohádka.
Teď navíc budete mít v týmu dalšího třebíčského odchovance – Lukáše Nahodila...
Lukáš neměl v Pardubicích lehkou sezonu, ale on osobně nezklamal. Patřil k hráčům, kteří sbírali hodně bodů.
A co další změny v kádru? Dá se očekávat v brzké době příchod některé nové posily?
Určité korektury se dělají, ale zásahy do týmu nejsou nijak obrovské. Myslím, že žádné přestupové bomby se u nás nechystají.
