„Stačil blbý pohyb, urval jsem si při fotbálku achillovku. Prostě už jsem starý, nevydržela. Ještě to není na to, abych nazul brusle. Týden, možná dva to ještě potrvá,“ vysvětlil sedmapadesátiletý kouč.
Lehce při tom hudroval nejen na své momentální zdraví, ale i na fakt, že kvůli probíhající rekonstrukci kabiny A-mužstva musí jeho svěřenci zatím využívat šatnu hostů.
Je to velká komplikace, když nemůžete být s hráči na ledě?
Pohled shora je jiný, někdy jsem to dělal i za normálního stavu. Člověk toho postřehne daleko víc. A Venca Pletka s Jirkou Veberem (Jandačovi asistenti) jsou natolik kvalitní a zkušení, že mohou vést trénink samostatně. Předem máme vše připravené, jde o správné předávání konkrétních postřehů na ledě.
Jeřábek: K nové sezoně mám ještě větší respekt. Potvrzovat výkony na ledě je těžší |
K týmu se připojila i zatím poslední posila, kanadský útočník s chorvatskými předky Danny Katic. Čím vás zaujal?
Vzali jsme ho proto, abychom měli dostatečně široký kádr. Hrajeme Ligu mistrů, odešel nám Holešinský, potřebovali jsme útok doplnit. V rámci našich finančních možností, monitoringu hráčského trhu. Je to vysoký silný kluk, který v minulé sezoně nastřílel hodně gólů. Ale hrál ECHL, tedy třetí nejvyšší zámořskou soutěž. A hráči odsud umí být nevyzpytatelní. Uvidíme, jestli jsme zvolili dobře.
Katic. Nebo Katič?Je mi to jedno, směje se útočník  Dnes je to přesně 26 let, kdy se narodil v Porcupine v kanadské provincii Ontario jako Danny Katic. Ale protože jeho dědeček pocházel z Chorvatska, sám navrhl, ať ho v Plzni klidně oslovují po balkánsku Katič. „Můj o 11 let starší bratranec Mark to vzal opačně. Narodil se v Kanadě, ale vrátil se do Chorvatska, kde hrál roky za Medveščak Záhřeb, působil i v KHL, Švédsku či Rakousku,“ svěřila se posila Škody, která v minulé sezoně nastřílela v zámořské ECHL za tým Allen Americans 44 gólů. Teď ho čeká první angažmá v Evropě. |
Obranu vyztužili další dva Kanaďané, Dylan MacPherson z rakouského Villachu a Carter Robertson, který působil na Slovensku v Liptovském Mikuláši. Proč padla volba právě na ně?
Jsou to hráči, kteří tam prokazovali dovednosti a schopnosti, kvůli kterým jsme je angažovali. Mají potenciál, otázkou je, jak rychle se adaptují a přizpůsobí na vyšší tempo, protože česká extraliga je kvalitou výš a dál se posouvá. Není jednoduché se v ní prosadit.
Hrály u nich roli i fyzické parametry, oba měří přes 190 centimetrů?
Je to jedna z věcí, kterou sledujeme. Vyšší hráči mají i delší dosah, ale zase to jde ruku v ruce s pohybem, šikovností. Být jen vysoký neznamená automaticky výhodu. I čahouni bývají měkcí, nedůrazní.
Zvažovali jste hodně, zda jít při posilování českou, či zahraniční cestou?
To je věčná debata. Znovu budeme u finančních možností. Měli jsme samozřejmě oslovené i české kluky, ale nebylo v našich možnostech je přivést, seberou si je bohatší kluby. My věříme, že poměr cena/výkon se nám povede a ti kluci se prosadí a dobře zapadnou.
Je tím kádr uzavřený?
Do konce přestupního termínu musíme být ve střehu, vědět, co se na trhu děje. Je to povinnost, musíme být připravení na aktuální situaci, když bude třeba. Jako loni, kdy nám Rubins vypadl prakticky na celou sezonu. Na poslední chvíli jsme přivedli Fina Lajunena a ten nám opravdu hodně pomohl. Budeme se dívat kolem sebe a reagovat.
Dylan MacPherson a Carter Robertson na tréninku Plzně.
Jakub Chromiak na tréninku.
Těší vás, že na ledovou plochu vyjel kompletní kádr?
Žádné zdravotní trable nemáme a já jen doufám, že to vydrží. Loni jsme si říkali to samé. První dva týdny vypadaly nádherně, pak jsme jeli na první kolo ligy a scházeli nám tři hráči dlouhodobě. Takže raději o tom mluvit nebudu.
Brankářská dvojice i ofenziva zůstaly prakticky beze změn. Je důležité, že kostra týmu je daná?
Je to výhoda, nezačínáme od nuly. Kluci znají systém, naši práci, znají se navzájem. První rok, co jsem do Plzně přišel, byl seznamovací pro nás i pro hráče, vše se měnilo za pochodu. Loni se to nějak posunulo, teď se to musí zastabilizovat. Nemůže se každý rok měnit polovina týmu, to nedělá dobře. Teď máme novou polovinu obrany, musíme pracovat na tom, aby si sedla.
Do extraligy se vrací hodně zajímavá jména. Spartu posílili Matěj Blümel a Jiří Sekáč, do Třince se vrací Daniel Voženílek, Pardubice mají Matěje Stránského s Davidem Tomáškem a Tomášem Noskem, Kladno získalo Michala Kempného, Dominika Pavláta... Bude soutěž vyrovnanější než loni, nebo tentokrát odskočí movité kluby?
Těžko říci. Loni byla liga hodně vyrovnaná a bude podle mě zase. Ale vidíme, jak do toho bohaté kluby šly. Sparta bude určitě silnější, navíc nehraje Ligu mistrů ani Spengler Cup, může se soustředit jen na extraligu. Pardubice si uhrály titul, posílily o špičkové hráče, šláplo do toho Brno, Kladno. Určitě se posunou výš. Jde zároveň o to dostat se do herního klidu a pohody. Někdy všechno na papíře vypadá úžasně, ale na led se to nepovede přenést. My se chceme soustředit hlavně sami na sebe. Doufám, že navážeme na loňskou sezonu, minimálně v tom bodovém zisku.
Trénink hokejistů Plzně.
Vám začíná sezona za měsíc, ve čtvrtek 3. září vstoupíte do Ligy mistrů doma proti švédskému Rögle. V čem to ovlivní závěr přípravy?
Ten srpen uteče strašně rychle. Změnilo se to, že jsme ubrali na přípravných zápasech, první hrajeme až 20. srpna v Klatovech s Karlovými Vary. Příští dva týdny budou o trénincích na ledě, pilujeme herní věci i kondici. Třetí týden už začneme s přesilovkami, oslabeními, buly. Pak přijdou dva zápasy v Německu a už jdeme na to. Liga mistrů znamená kvalitní zápasy, chceme dobře reprezentovat český hokej. A bude to i jiná konfrontace, jiné herní styly, což je fajn. Není dobré v přípravě hrát jen s extraligovými soupeři.
Ověřili jste si při testech, že suchou část přípravy nikdo z vašich svěřenců neošidil?
Nějaké testy byly. Ale ta jejich škála je široká a výsledky někdy zvláštní. Nechci to odborně rozebírat. Potřebujeme si osahat hlavně nově příchozí kluky. Ze zkušenosti vím, že cizinci, hlavně z Kanady, chodí do Evropy hůř připravení. V zámoří do toho naskakují později, a než se kondičně srovnají, chvíli to trvá. Borce, kteří tu jsou déle, už známe a věříme jim, nachystali se dobře. S těmi testy nevím... Něco je vypovídající, něco ne. To není jen náš problém, bavíme se o tom i napříč kluby. Je tu třeba kluk, kterého vidíte v přípravě, jak tvrdě a poctivě maká, je nabušený. A pak zrovna u něj testy nedopadnou kdovíjak. Možná příští rok ušetříme za testování, vykašleme se na ně a projedeme si jen nové hráče.
