„Slavní jsme jen do půlnoci, pak zase budeme pracovat naplno,“ slíbil asistent trenéra Radim Skuhrovec po čtvrté výhře v řadě, nedělní 4:1 ve vyprodaném domácím derby nad Piráty z Chomutova.
Co vězí za proměnou utrápeného mužstva, na kterém si každý honil body, v postrach soutěže? Litvínov po infarktové sezoně upgradoval svůj software, tedy lidi ve vedení, na střídačce a celkové fungování klubu. A citlivě i hardware, čili tým samotný. Změnila se atmosféra, hráči jsou s vedením za jedno a promítá se to i na ledě.
„Díky letním změnám, jako jsou nová struktura klubu a příchod trenéra Milana Razýma, se litvínovský hokejový vzduch okysličil,“ cítí Skuhrovec, který jarní barážový horor prožíval na střídačce.
Mluví o okysličení, před nímž však, jak to na transparentu žádali fanoušci, došlo i k odkysličení klubu. Tedy k rezignaci generálního manažera Roberta Kysely přezdívaného Kyslík. Muž, který je podepsaný pod historickým titulem v roce 2015, sám přiznával, že právě zlatá sezona hokejovou baštu ukolébala. I jeho.
Za novým šéfem Jiřím Šlégrem, zlatým olympionikem, hráči jdou. Což potvrdil Jakub Petružálek, jeden z hrdinů mistrovské jízdy Litvínova: „Když Jirka klub přebral, začal jsem přemýšlet o návratu z Třince domů. Líbí se mi, že co řekne, to platí.“
Šlégr má navíc dost soudnosti, aby pochopil, že jeho místo není na střídačce. Jako motivátor, autorita a srdcař dokázal Litvínov z pozice šéfa krizového realizačního týmu úspěšně provést barážovým nervákem, ale pak angažoval experta Milana Razýma, možná trochu nedoceněného trenéra plzeňských mistrů z roku 2013. „Přinesl nový impulz, nový systém, nastavila se pravidla,“ vypočítává Skuhrovec.
I když se Razým často usmívá, dokáže být i psem, který štěká a kouše. Disciplína, to je jeho první přikázání. „Všichni kluci makají a plní jeho pokyny. Loni jsme si každý hráli, co jsme chtěli, a dělali individuální chyby. Teď sázíme na jednoduchost,“ srovnává kanonýr František Lukeš.
„Hlavně u nás ve třetině se s pukem nemazlíme, hned ho vyndáme ven. Naše taktika je hrát co nejvíc u nich a co nejmíň u nás,“ usmál se.
Návratem Petružálka a udržením Mikúše vznikla úderná lajna, díky které neleží tíha už jen na Hüblovi s Lukešem. A hle, oni řádí jak černožlutá ruka! Lukeš se sedmi body kraluje produktivitě soutěže.
Velký třesk postihl vedení, kádr už takový ne, základ z konce barážové sezony zůstal. Ale doplnění bylo klíčové: v brance je Janus zdí, v obraně Ščotka jistotou, v útoku Petružálek motorem, Myšák objevem a Tůma kanonýrem.
Verva píše velké příběhy: šestnáctiletý Myšák se stal nejmladším debutantem, bodujícím hráčem i střelcem chemiků mezi elitou, Tůma čekal v extralize na druhou šanci sedm sezon a už nasázel tři góly.
Každá řada je nebezpečná, každá může skórovat. A je to vidět: 19 nastřílených branek za čtyři kola, průměr skoro pět na zápas. Litvínovský hokej ve své ryzí podstatě!
„Dopředu umíme hrát, ale přidali jsme i poctivost. To, co Litvínov moc nezdobilo. Už vyhráváme i ve zblokovaných střelách, v Radegast indexu,“ zdůraznil Skuhrovec. „Kluci takhle chtějí hrát. A když naší cestě věří, dřív nebo později by to takhle muselo vypadat. Jak říká Martin Straka: pokud se hokeji dá všechno, je spravedlivý a vrátí vám to.“
