V rozhovoru hodnotí uplynulý ročník a odpovídá i na dotaz ohledně budoucnosti. Příští rok totiž oslaví čtyřicátiny.
Přidáte v Moře další sezonu?
Nechal bych to otevřené, ono se to vyvrbí.
A prozradíte alespoň, zda už jste rozhodnutý?
Ano, už jsem nějak rozhodnutý.
Dny po zápase jsou jako po autonehodě, říká extraligový jubilant Ondrušek |
Ve čtvrtek vám skončila sezona, v předkole play off jste vypadli s Třincem, padli jste 0:3 na zápasy. Poslední utkání jste doma prohráli 1:2 po prodloužení, gól jste dostali ve vlastní přesilovce. Kde se série podle vás lámala?
V každém zápase byly úseky, kdy se to mohlo překlopit na naši stranu. Vyrovnané zápasy ale rozhodují speciální formace, což se potvrdilo i ve čtvrtek. Máme-li v prodloužení čtyřminutovou přesilovku, musíte to rozhodnout, pokud chceme sérii prodloužit. Jenže to bylo naopak a Třinec dal gól v oslabení! Proto vyhráli 3:0 na zápasy a jdou dál.
Ovlivnilo vás v posledním zápase neuznání vítězného gólu ze druhého zápasu v Třinci?
Mrzelo to, ale v hlavách jsme to už neměli. Před našimi fanoušky jsme to chtěli strhnout na naši stranu, určitě to nebyl špatný zápas. Ale rozhodují přesilovky. Kdyby měl Třinec přesilovku čtyři minuty v prodloužení, asi by rozhodl. Tím, že my gól naopak v přesilovce dostali, si nemáme na co stěžovat.
Přesto jste se šestinásobnými šampiony extraligy odehráli tři vyrovnaná utkání. Cítíte hrdost?
Jsem rád, že jsme bojovali až do konce. Třinec nás přestřílel, měl víc šancí. Ale my věděli o jeho síle, museli jsme tomu trochu přizpůsobit taktiku. Nechtěli jsme hrát hurá hokej nahoru, dolů. Třinec má šikovné hráče na přečíslení, nechtěli jsme jim dát prostor. To se dařilo. Navíc nám výborně chytal brankář, musíme mu poděkovat. Mrzí mě, že jsme se k němu nepřidali a neudělali sérii delší. I naši fanoušci by si to zasloužili.
Byl to můj poslední zápas, kývl Petrovický po vypadnutí. Na vážkách je i legenda |
Po zápase oznámil konec u týmu trenér Petrovický.
Věděli jsme to delší dobu, dost se o tom spekulovalo. To je hokejový život. Není to poprvé ani naposledy.
Předsezonní cíl, tedy postup do předkola, jste nicméně splnili. Jak budete sezonu hodnotit?
Pohledem loňské sezony musíme být spokojení, že se tady nemusíme do konce dubna klepat, s kým že budeme hrát v baráži. V sezoně ale byly pasáže, které nebyly podle našich představ. Čekal bych, že budeme mít víc bodů, lepší umístění, a že nepůjdeme do předkola z posledního možného místa.
Před sezonou se Mora razantně obměnila. Do týmu přišel velký počet cizinců, což v Olomouci nikdy nebylo zvykem.
No, je to jiné. Osobně angličtině moc nevládnu, s kluky jsem si moc nepokecal. Ale v kabině máme borce, kteří anglicky umí skvěle, takže tlumočili, když bylo třeba. Kabina teď nicméně funguje trochu jinak. Už tady není to jádro, které to vše spojovalo. Dřív k tomu tady hráči měli jiný vztah. Nebylo to tak, že jenom hráli extraligu, brali to víc osobně. I kvůli tomu jsme asi měli v sezoně špatné pasáže. Chyběla mi právě naše typická obětavost a bojovnost. To, co nás vždy vyhrabalo z těch s*aček. Ale to k patří k dnešnímu hokeji, musíme se přizpůsobit i my tady v Olomouci. Čechy už nemáte kde brát. Přivést rozdílové hráč z Česka není v možnostech našeho klubu, takže se musíme koukat do jiných soutěží.
Olomoucký obránce Adam Rutar před svou brankou tlačí k ledu třineckého útočníka Michala Kovařčíka.
Kouč Vítkovic Varaďa váš styl hry během sezony označil za „sumo hokej.“ Krátce poté jste se stali nejméně vylučovaným týmem. Museli jste styl změnit, abyste nehráli tolik oslabení?
Ani ne, ale hned první zápas nato pískali rozhodčí jinak. A další zápasy už zase normálně. To je na tom to nejhorší, člověk přijede na zápas a neví, co budou rozhodčí posuzovat za faul a co ne. Po reprepauze jsem si říkal: Teď je asi přísnější metr, ale zápas na to, už to zase neplatilo. V předkole to bylo podobné, ale nechci se k tomu vyjadřovat. Hodně zákroků máte v šedé zóně. Když je rozhodčí pískne, obhájí si to. Když nepískne, obhájí si to. Proto občas člověk cítí křivdu a je podrážděný. My jsme svůj styl neupravovali.
