Ondrušek je z hráčů Olomouce jediným pamětníkem postupu do extraligy v roce 2014. V nejvyšší soutěži se stal stěžejním hráčem kohoutů, vždyť vyjma jedné sezony pokaždé odehrál více než padesát zápasů.
V uplynulém ročníku nevynechal jediný mač a v základní části byl druhým nejvytěžovanějším hráčem. I to rozhodlo o tom, že v Olomouci podepsal smlouvu na další rok, ačkoliv po sezoně připouštěl, že ho čeká dlouhé rozhodování.
Olomouc chce znovu zaskočit experty. V baráži nás vidí od roku 2014, usmál se kouč |
„Nakonec byl klíčový zájem klubu a také to, že jsem v minulé sezoně odehrál každý zápas. Přestože loňská sezona nebyla jednoduchá, a skrze olympijské hry měla nahuštěný program, neměl jsem žádné zranění. To mě nakonec přimělo pokračovat,“ vysvětlil.
U šlachovitého obránce byste marně vzpomínali, kdy naposledy delší dobu marodil. V neúprosném hokejovém zápřahu je to skoro až k nevíře.
„Něco je dáno genetikou. Nějaké zdravotní problémy taky mám, ale vždy se mi podaří to s prášky přechodit. Nevím, jestli je to do budoucna dobré, ale i přes potíže se snažím vždycky hrát. Vážná zranění v zápase, třeba když vás někdo trefí kolenem, těm sám od sebe nepředejdete. Pak jsou únavová zranění, kterým se vyhnout dá. Takže částečně to je fakt o štěstí, částečně o tom, jak se věnujete tělu,“ zauvažoval Ondrušek v nedávném rozhovoru pro iDNES Premium.
Rok 2008. Jiří Ondrušek se chystá na zápas první ligy v dresu olomoucké Mory.
V Olomouci je už od přípravky, debut s kohoutem na hrudi v A-týmu si odbyl už v roce 2006. V extralize všehovšudy odehrál 662 zápasů, z toho 12 za Vítkovice ještě v době, kdy Hanáci hráli v první lize. „Odejít z Mory? Možnosti byly, ale že by se schylovalo k odchodu, to asi nikdy. Vždy jsem měl platnou smlouvu,“ vzpomínal Ondrušek.
Vrstevníky už potkávat nebudu, obměna je třeba
Tým kohoutů se za „jeho“ éry notně proměnil. Aby za Olomouc dříve hráli cizinci, to byla velká rarita. V posledních dvou letech se ovšem přísun zahraničních hráčů stal standardem. Letos má Mora na soupisce hned sedm různých národností, třeba v sezoně 2022/23 byste napočítali jen dvě – českou a slovenskou.
Dny po zápase jsou jako po autonehodě, říká extraligový jubilant Ondrušek |
„No, je to jiné. Osobně angličtině moc nevládnu, s kluky jsem si moc nepokecal. Ale v kabině máme borce, kteří anglicky umí skvěle, takže tlumočili, když bylo třeba. Kabina teď nicméně funguje trochu jinak. Už tady není to jádro, které to vše spojovalo. Dřív k tomu tady hráči měli jiný vztah. Nebylo to tak, že jenom hráli extraligu, brali to víc osobně. I kvůli tomu jsme asi měli v sezoně špatné pasáže. Chyběla mi právě naše typická obětavost a bojovnost. To, co nás vždy vyhrabalo z těch s*aček,“ povídal Ondrušek po konci minulé sezony v předkole play off.
Před startem nové sezony je ale optimističtější. Olomouc omladila, zrychlila. Charakter zarputilých bojovníků by měl zůstat, k tomu ale trenéři chtějí přidat lepší bruslení i kreativitu.
„Asi se s tím dalo počítat. Přišlo spoustu šikovných kluků, věřím, že pohyb na ledě bude vidět. Je pravda, že vrstevníků už asi moc potkávat nebudu, moc hráčů v mých letech už není. Ale byla potřeba to obměnit, teď jsem další na řadě, kdo bude vyměněný,“ cítí olomoucký kapitán.
Půjde o jeho poslední sezonu?
Odešlo jádro, bojovnost chyběla, kritizoval kapitán Olomouce. Přemýšlí o budoucnosti |
Na to vám neodpoví ani on sám. S Morou chce opět vyvést v omyl experty, kteří Olomouc pasují jako jasného adepta na baráž. Jeho snem je extraligové semifinále, ke kterému byli kohouti blízko, ale nikdy to neklaplo.
A pokud mu bude stále držet zdraví, třeba bude svou úctyhodnou sbírku startů rozšiřovat i příští rok...
