„Takovou krizi jsem ještě nezažil, čekání bylo dlouhé a prožíval jsem ho těžce,“ odfoukl si Abdul po extraligové výhře 6:4. I Strakovi spadl puk ze srdce: „Až dám za příštích šest zápasů dalších pět gólů, to se mi uleví víc. Ale ty nuly ve statistikách byly fakt hrozivé. Ještě nikdy jsem takhle sezonu nezačal.“
Na oba Verva chtěla sázet, jenže i oni se svezli s litvínovskou bídou, která vyústila v odvolání trenéra Vladimíra Růžičky. Pod jeho nástupcem Karlem Mlejnkem ožil celý tým, Verva třikrát v řadě zvítězila a už není poslední.
„Výměna trenérů byla spíš impulzem, mužstvo potřebovalo změnu z rutiny, která byla každý den stejná. Už nám to asi přerůstalo přes hlavu. V systému určité změny jsou, ale nic moc drastického. Navazujeme na to, co jsme hráli pod Láďou. Hlavní věc je, že nás trenéři uklidnili, pak, že se hned první zápas povedlo vyhrát, to samé druhý, třetí. Atmosféra je trošku lepší,“ vykreslil Straka.
 |
Podle něj nová energie chemiků vychází ze změny herního systému. „Chceme hrát malinko aktivněji i ve středním pásmu, ne jako předtím. Máme typy hráčů, kterým to víc vyhovuje, jsme potom víc ve hře, jsme na puku a s tím stoupá sebevědomí,“ vycítil třicetiletý mazák.
O čtyři roky mladšímu Abdulovi taky Mlejnkův rukopis svědčí. „Jeho styl mi trošku víc vyhovuje, zatím to funguje,“ pochvaloval si rodák ze Vsetína.
Právě on protrhl střeleckou mizérii jako první, z dorážky zvyšoval na 3:1. Ale že by pak křepčil, to ne. Už proto, že v Českých Budějovicích loni působil. „Ani jsem se moc neradoval. Za prvé mám nějakou úctu k Motoru, něco jsem s ním zažil, i když jsem tam byl jen rok. A za druhé jsem se s mým letošním štěstím bál, že ještě bude volat videorozhodčí a gól neuznají,“ ušklíbl se Abdul.
Ani sedm gólů nestačilo Kladnu k výhře, Litvínov pod Mlejnkem opět vítězný |
Straka zvyšoval na 5:1 po nádherné souhře s Nicolasem Hlavou při přečíslení. Vyměňovali si kotouč tak dlouho, až beka i gólmana vyšachovali a rodák z Plzně ho zametal už do odkryté branky. „Před dvěma týdny by mi puk přeskočil hokejku už při prvním kontaktu na modré čáře, byl by z toho protiútok a gól do naší sítě… Snad se to teď v mém případě trošku protrhne. I když ve 3. třetině jsem zase trefil tyčku. Letos už několikátou. Tyčky to proti gólům vedou, ale věřím, že se to otočí.“
Měsíc a půl dlouhé vyhlížení první trefy oba stresovalo. Mučilo. Deptalo. I proto Straka po trenérském třesku přišel o kapitánské céčko. „Trenéři si mě zavolali a oznámili mi, že mi chtějí ulevit. Viděli, že se ve hře trápím, a chtěli ze mě sejmout tu tíhu,“ slyšel Straka, proč musel funkci předat Matúši Súkeĺovi. A možná i tenhle tah přemýšlivého útočníka probudil. „Začalo se nám dařit, pak hlava funguje jinak a tělo v návaznosti na hlavu taky.“
V přetlačované zleva Matúš Súkeĺ, Ondřej Kachyňa, Andrej Kudrna, Zdeněk Doležal.
Aby přišlo obrození, musel v době temna i Abdul řešit svoji psychiku. „Snažil jsem se zapracovat sám na sobě, u hodně sportovců je to v hlavě. Dělám na tom a cítím se líp,“ přiblížil Abdul, který měl předtím aspoň čtyři asistence. Jak na hlavě pracoval? „Není to myšleno tak, že chodím častěji do kadeřnictví,“ rozesmál se, „ale mívám konzultace s mentálním koučem Jirkou Vykoukalem. Domlouvali jsme si teď termíny docela pravidelně, protože mi říkal, že to je akutní a docela to hoří. Z krize přišla křeč a sebevědomí nebylo takové, jaké by mělo být. Snad už jsem těžké období přečkal a odrazil jsem se k lepším zítřkům.“
Nejen Straka s Abdulem, i obránce Radim Šalda se gólově nastartoval s Motorem, ten poprvé skóroval ve svém třináctém zápase. Nezrychlili sice z nuly na sto, ale i posun z nuly na jedna je pro ně vysvobozením.
