Zatímco Bednář do svého pátečního zranění táhl Hradec Králové a se 17 body je nejproduktivnějším hráčem ambiciózního klubu, Hlinka se na jiné prestižní adrese nezvykle trápí. Bodoval jen osmkrát, stále čeká na první gól.
Pražské Spartě nepomáhá vysokou produktivitou, jak bývalo vždy zvykem, na přelomu října a listopadu dokonce několik týdnů vůbec nehrál a jen trénoval. „Jarda se zase rozjede, o tom žádná,“ nepochybuje Bednář.
Možná nikdo v celé soutěži nerozumí Hlinkovu soužení lépe než právě on. Vynikající střelec, který tuze rád trénoval přesnou mušku i v loveckém revíru. Bednář otevřeně mluví o tom, jak sám bojuje s vlastním tělem. Stárnoucí organismus je po čtyřicítce jeho největším soupeřem.
Bolí ho záda, otupující bolest po zápasech vystřeluje do plotének. Od pátku zase pauzíruje kvůli koňaru, bolestivému zranění stehenního svalu. Přišel kvůli němu o derby s Pardubicemi.
Chtěl jsem to zabalit
Když v září odstartovala základní část extraligy, připadal si Bednář marný. Ve třetím kole zamířil se svými spoluhráči do Litvínova a těžko rozdýchával prohru 0:3. Zlobil se sám na sebe, nebruslilo mu to. I kvůli zbrusu novým bruslím, na které se vždycky těžko zvyká.
Ale to nebyl ten hlavní problém. Především se projevila zkrácená příprava kvůli zranění ramena. Hlavou se Bednářovi začaly honit nelibé myšlenky: „Říkal jsem si: „Ty jo, já nemám natrénováno, já tu vůbec nemám co dělat.“
Bednář byl zkrátka na ručník. Dokonce zašel za hradeckým trenérem Václavem Sýkorou a navrhl mu, že si dá zápasovou pauzu. „Zastavil jsem se za ním s tím, že si vezmu měsíc volno a budu trénovat, a jestli se to nezlepší, tak se na to vyprdnu úplně.“
Hradec byl nebezpečně blízko ztrátě svého lídra, Bednář se ovšem dobrým výkonem v dalším kole uklidnil a přestal panikařit. „Naštěstí to povolilo,“ tvrdil o ztuhlosti, která ho na Zimním stadionu Ivana Hlinky svazovala.
Jakmile se v říjnu dozvěděl o trablech sparťanského veterána, okamžitě se mu vybavil právě nepříjemný pocit z litvínovského ledu. Rozhodně Hlinkovi nezáviděl, že musí „na stará kolena“ trénovat s juniory, nabírat kondici a ostrá utkání jen sledovat z tribuny. Neviděl v tom smysl. Podle vyjádření sparťanského sportovního manažera Michala Broše měl Hlinka během tří týdnů zapracovat především na dynamice pohybu.
„Pomyslel jsem si, jak asi může v jedenačtyřiceti letech ještě zrychlit. Jak ho chtějí donutit zlepšit dynamiku, když to prostě už nejde? Zlepší maximálně vytrvalost, vydrží na ledě déle. Z mého pohledu, jak já to cítím, kdybych si teď já měl přidávat, tak mě to úplně odpálí,“ sdílí hradecký útočník svůj názor.
Nezkazí žádnou legraci
S Hlinkou soucítil, dobře chápal, co asi prožívá. I po dlouhých letech zůstávají přáteli. „Když hrajeme proti sobě, tak spolu pokaždé pokecáme,“ přikyvuje Bednář. Hlinka na společné časy, ať už na učilišti, nebo ve Spartě (oba matadoři se tam sešli na přelomu tisíciletí), rád vzpomíná. „S Jardou byla vždycky sranda. Nikdy nezkazil žádnou legraci a zažili jsme toho spolu dost při hokeji i mimo led.“
Stejně jako Bednář pozorně sledoval situaci kolem svého bývalého spoluhráče, také Hlinka si všímá výkonů generačního souputníka. „Dál táhne Hradec a daří se mu. Pořád platí, že je skvělý hokejista.“
V Bednářovi může hledat inspiraci. Tomu stačil k restartu jeden povedený večer, Hlinka nejspíše bude potřebovat více času. Nebo se vše také zlomí jedním skvělým výkonem?
Nedůvěra podlomí psychiku
Bednář ví, že pod Hlinkovým trápením je nepochybně podepsaná i psychika. Ta ve vrcholovém sportu hraje klíčovou úlohu. Bez ohledu na věk. A Hlinka může být podle bývalé opory pražské Slavie rozhozený. „Myslím si, že ho rozhodnutí klubu, aby trénoval navíc, muselo zklamat. Hráč pak má pocit, že je vyřazený,“ přemítá.
František Výborný, nedávno jmenovaný trenér Sparty, sice po svém říjnovém příchodu do Holešovic řekl, že Hlinka se rozhodl pro tréninky s juniory sám, Bednář to ale vidí jinak.
„Když se hráč cítí nechtěný, ztrácí motivaci. Říká si: Dali mi nůž na krk, už se mnou nepočítají. Musíš se zlepšit, máš na to tři týdny. V pozici, kdy on v minulé sezoně táhl celou Spartu, je to nepříjemné. Dokázal jsem se do toho vžít. Nevím, jak bych to řešil ve stejné situaci.“
Hlinka se do sparťanské sestavy vrátil 15. listopadu proti Liberci, jeho odluka od extraligových zápasů se i kvůli reprezentační přestávce natáhla na 27 dní.
Spoluhráči zkušeného forvarda mezi sebou vítali, kvitovali už jen pouhou Hlinkovu přítomnost v kabině a na ledě. Věří, že jim ještě hodně pomůže.
Jenže žádné herní probuzení zatím nepřišlo, Hlinka od svého comebacku bodoval pouze dvakrát. Možná ho jednoduše dohnal čas dříve než Bednáře. Byť je o jeden den mladší než hradecký vůdce, nejspíše neúprosnou veličinu obelhává hůře než on. Dokáže se mistr světa z roku 2001 ještě zvednout a přemůže své chřadnoucí tělo? „Rozjede se,“ nepochybuje Bednář.
