Jednadvacetiletého forvarda zasáhl puk do nohy a následné vyšetření potvrdilo zlomeninu. Místo dalšího boje o místo v sestavě se tak Pérez musel smířit se sádrou a delší pauzou od hokeje. „Zblokoval jsem střelu, dostal jsem pukem a lýtková kost se zlomila. Doktoři říkali, že to bude na šest týdnů, tak uvidíme, jak dobře to půjde,“ popisuje.
Samotný moment přitom zpočátku nevypadal až tak dramaticky. Pérez po zásahu pukem ještě pokračoval ve hře. „Šel jsem ještě asi do dvou nebo tří střídání. Cítil jsem, že mě trochu bolí achilovka, takže jsem věděl, že to asi nebude jen něco naraženého. Tak jsem šel radši do kabiny, a když jsem si sundal brusli, při došlapu jsem poznal, že s tím asi bude něco vážnějšího,“ vzpomíná rodák z Barcelony.
Rozehrává Jaromír Lisa Pérez z Liberce, sleduje ho Petr Hašek z Vítkovic
Zranění přišlo v hodně nevhodnou chvíli. Pérez zmeškal nejen zbytek přípravy, ale přijde také o start extraligy a Ligy mistrů – svou pouť evropskou soutěží zahájí Bílí Tygři už ve čtvrtek ve finském Tampere. Pokud bude léčba probíhat bez komplikací, do sestavy by se mohl vrátit na začátku října.
„Na Ligu mistrů jsem se těšil. Určitě je to zpestření sezony a ještě nikdy jsem to nezažil. Doufám, že stihnu alespoň jeden domácí zápas se švédskou Frölundou nebo třeba nějaký v play off. Uvidíme.“
Asi mají přetlak na farmě. Pittsburský plán zní jasně: Galvas zůstává v Liberci |
Noha je nyní zafixovaná a trénink se pochopitelně výrazně změnil. „Cvičím většinou vršek těla a trošku se snažím něco dělat i s levou nohou, aby úplně nezvadla. Trošku ji udržuju, ale jinak s tou nohou hýbat nemůžu,“ říká Pérez.
K tomu patří i méně příjemná součást léčby. „Mám takovou lehčí sádru. A jak s tím nemůžu hýbat, musím si píchat injekce na krev, takže to je nepříjemné. Ale jinak se to dá nějak zvládnout,“ dodává smířeně.
Více napoví další lékařská kontrola. Pérez věří, že se léčba obejde bez zákroku. „Uvidím, jestli to dobře sroste, nebo ne. Myslím si ale, že operace snad nebude potřeba,“ doufá.
Filippi po zdravotní pauze: Vyčkávání bylo dlouhé, nemůžu se dočkat |
Delší zdravotní pauzy se mu přitom v dosavadní kariéře spíše vyhýbaly. Párkrát měl zlomenou ruku nebo natržený sval. Teď se musí vyrovnat s tím, že spoluhráče bude nějakou dobu sledovat jen zpovzdálí. „Hrajeme sport, ve kterém se zranění dají čekat. Říkal jsem si, že už to někdy asi přijde, takže teď jsem si to snad vybral,“ bere Pérez smolný okamžik s nadhledem.
Nyní pro něj bude nejdůležitější, aby se návrat zbytečně neprotahoval. „Samozřejmě je to škoda, ale prostě to tak je. Jsem rád, že mám kolem sebe spoustu dobrých lidí, a věřím, že až se vrátím, dostanu se zase rychle do zápasů.“
