„Opravdu dobře brání a mají šikovné kluky, individuality, jako jsou Bukarts nebo Honejsek. Na ty si musíme dát pozor. Ale já pořád věřím v sílu našeho týmu. Máme tu dobré hráče, a když do toho dáme sto procent jako proti Třinci (vítězství 2:1), zápas se Zlínem zvládneme,“ říká zkušený útočník.
Nedělní derby v Hradci Králové se vám však hrubě nepovedlo (prohra 0:6). Co se z něj proti Zlínu nesmí opakovat, abyste měli šanci uspět?
Všechny chyby jsme si ukázali na videu. Když to shrnu, především se musíme vyvarovat ztrát puků. Často jsme o ně přicházeli ve středním pásmu a na modré, z toho pak byly brejky. Hráč s pukem míří dopředu, ti dva zbývající se mu snaží najíždět, a když ho ztratíme, propadáme. Přijdeme o výhodu a valí se to na naše beky. To je špatně. Spíš bychom si měli ty puky hodit k nim do pásma a tam o ně jít bojovat. Dále musíme zlepšit hru před svojí bránou, je třeba si pohlídat dorážky. Taky v tomhle musíme být jednotní, útočníci pomáhat bekům. A ještě jedna důležitá věc: musíme vyladit přesilovky. V Hradci jich pár bylo, a odjíždět s nulou vážně nebylo dobré. I v početních výhodách bychom proto měli víc zabrat.
Nebylo divné hrát proti bývalému parťáku Petru Koukalovi?
Ne, to ne. Spíš mě to někdy mrzí, člověk si na to vzpomene, že s ním hrál. Jako kamarád mi chybí v kabině, trochu jsem věřil, že se sem vrátí. Ale nemám mu za zlé, že podepsal v Hradci. Na druhou stranu jsem rád, že ho vidím hrát aspoň takhle, že se můžeme potkat. Aspoň to má grády. Bohužel teď derby vyznělo pro ně.
Měli jste příležitost „pokecat“?
Až po zápase. Já před ním nejsem moc hovorný, to se soustředím sám na sebe. Ani na to není čas. Po něm vám ovšem taky nemohlo být moc do řeči, když to dopadlo, jak dopadlo. Nebylo, ale není možnost se vídat a já ho rád viděl. Nějakých pět minut jsme spolu mluvili. V úterý Dynamo extraligu nehrálo.
Přišly tentokrát ta pauza a s ní spojený trénink vhod?
Já osobně jsem (v pondělí) hrál za Prostějov, takže únavu po derby jsem vyjezdil docela dost. Těžko hodnotit. Kluci si mohli trochu vyčistit hlavu, potrénovat, to je fakt. Ale musím říct, že mi zápasové tempo z Prostějova vyhovuje víc než pořád trénovat. Prohru musíte rychle hodit za hlavu, zase se jde do dalšího zápasu. Když to běží rychleji za sebou, je to takové živější. Přemýšlet o porážce příliš taky někdy není dobře. Myslím, že jsme se na Zlín připravili dobře a v pátek to potvrdíme. Potřebujeme vyhrát. Věřím, že se to povede.
Angažmá v Prostějově pro vás očividně mělo smysl, pěkně jste se tam rozehrál...
Měl jsem dlouhou přestávku vinou zranění. Loni to ještě nebylo úplně ono. Vedení i trenérovi v Prostějově chci hrozně moc poděkovat, že mi tu šanci dali. I klukům. Hrál jsem tam s Tomášem Divíškem a Honzou Rudovským, což bylo super, dostával jsem spoustu prostoru. Platí to i teď, když tam jedu. Tohle mi strašně pomohlo.
