„Můj agent se spojil s vedením v Jihlavě a vznikla z toho šance, že bych mohl jít do Dukly na zkoušku. Vůbec jsem neváhal. Ani na chvilku. Za tuhle šanci jsem moc rád,“ svěřil se Semorád, který už v Jihlavě působil v ročníku 2014/2015. Tehdy byla ovšem ještě prvoligová.
Jak dlouho by měl váš boj o místo v jihlavské sestavě trvat? Kdy vám má dát Dukla odpověď?
Není to nijak časově omezené. S trenéry i s panem Ščerbanem (jednatel Dukly – pozn. red.) se znám, takže vědí, co ode mě mohou čekat. Teď jde o to, jestli se jim budu hodit do některé formace. Přece jen jsou tady i kluci, kteří si extraligu vybojovali. Uvidíme, jak to se mnou nakonec dopadne.
Nachystal jste si nějaký záložní plán pro případ, že by pro vás trenéři místo nenašli?
Ne, jiný cíl zatím nemám. Udělám všechno pro to, abych si mohl extraligu zahrát tady.
Vy jste pořád ještě hráčem Pardubic?
Jasně. A to je ten problém. Nemám smlouvu, nic, ale pořád jim patřím. Je to takový nesmysl, který člověku hlava nebere. Vezměte si, že já v Jihlavě bojuju o místo, a když se to podaří, tak Dukla bude muset dát nejen plat mně, ale platit další peníze Pardubicím za půjčení. Tedy pokud se kluby nedohodnou jinak.
Je vidět, že vás tohle téma hodně trápí...
Samozřejmě, protože v dnešní době kluby šetří každou korunu. Všude jinde ve světě to přitom takhle moc nefunguje. Pro hráče, o které se kluby perou, to problém není, ale pro nás ostatní už ano.
Vy jste zatím extraligu nikde jinde než v Pardubicích nehrál, je to tak?
Ano, ale snažil jsem se o to, protože těch let jsem tam strávil dost a pořád se to neubíralo nikam dopředu. Tím myslím, abych dostával víc prostoru na ledě. A odejít jinam, tak to je právě o těch nesmyslných tabulkách.
Předpokládám, že i to byl důvod, proč jste před dvěma lety odešel na Slovensko. Nelitoval jste?
Určitě ne, protože mě to posunulo dopředu. Měl jsem konečně dost prostoru a snad jsem i něco ukázal. Hlavně první sezona ve Zvolenu byla super. Ohromně se nám dařilo. Hrál jsem v týmu s Kamilem Brabencem a s Radovanem Pulišem, který teď taky přechází do Dukly, a byla to paráda.
Přesto jste následující sezonu odešel jinam. Konkrétně to Nových Zámků a poté do polského týmu GKS Tychy...
To je pravda. Důvod byl takový, že se Zvolenem nám moc nevyšlo play-off, vypadli jsme v semifinále v sedmém zápase s Nitrou. A to vždycky odnesou cizinci, protože ti jsou tam od toho, aby se dařilo. Prostě nepřišla taková nabídka, abych zůstal. Ani mně, ani Kamilovi. Tak jsme šli dál.
Nakonec jste se po nějaké době objevil v Polsku, jaká tohle byla pro vás zkušenost?
Tychy trénoval pan Šejba, který mě moc dobře zná. Vlastně mě v Pardubicích hokejově vychoval. A ten mi taky dal ten správný prostor, který jsem potřeboval. Hrozně mě to tam bavilo. Musím přiznat, že jsem nečekal, že budou v Polsku takové podmínky, jaké jsem zažil. Bohužel jsme nezvládli finále a Tychy nic jiného než vítězství nechtěly. Takže se opakovala situace ze Slovenska. Zase jsme to odnesli my cizinci.
V Jihlavě jste už pár dnů, dokonce jste odehrál dvě přípravná utkání. Jaký máte ze svého výkonu pocit?
První zápas v Olomouci to bylo hodně těžké. Vlastně jsem přijel v pondělí, poprvé jsem se dostal na led a hned druhý den jsem hrál. Nic velkého jsem nepředvedl, protože jsem se trápil sám se sebou. Teď v úterý s Kometou, to už jsem se ale cítil líp. Ale uvidíme, cesta je ještě dlouhá.
Brnu jste nakonec podlehli vysoko 1:5. V čem byl největší rozdíl?
Je jasné, že Kometa je jinde. Ostatně to dokázala minulý rok, kdy celou ligu vyhrála. Navíc přijela v silné sestavě, chyběla jí myslím jen jedna lajna. My jsme hlavně udělali hodně chyb v obraně, takže nám tam napadaly rychlé góly. A to se pak hraje těžko.
Takže Duklu čeká ještě hodně práce?
Samozřejmě. Tenhle zápas nám ukázal spoustu věcí. Především musíme zapracovat na disciplíně a hře vzadu. Ale ono je to logické. Postoupilo se z první ligy do extraligy a rozdíl mezi oběma soutěžemi je velký. Musíme si zvyknout na to, že extraliga je rychlejší, že puky musí chodit od hole rychleji a že je potřeba zjednodušit hru. Pořád je ale ještě měsíc čas.
Obavy podle vás tedy nejsou namístě?
Vůbec bych se toho nebál. Tým je dlouho pospolu a kluci dodržují systém, který je potřeba k tomu, aby Jihlava mohla být konkurenceschopná. Aby v extralize hrála důstojnou roli. Tenhle mančaft si postup vybojoval zaslouženě.
Co jste říkal na atmosféru prvního domácího přípravného utkání? Bezmála tři a půl tisíce diváků v hledišti, to není v létě zrovna obvyklá návštěva...
Přesně jak říkáte, na to, že je srpen a venku teplo, tak to bylo naprosto parádní. Klobouk dolů před všemi. Je vidět, že euforie po postupu pořád trvá, že je tady o hokej zájem. A právě tohle taky může Jihlavě hlavně na začátku ligy hodně pomoct. Protože pokud bude pokaždé plný zimák, tak výkony týmu půjdou rapidně nahoru. Lidé ho dokážou strhnout.