Jeho hokejový růst v mládežnických kategoriích je spojený se Vsetínem. Na známý valašský klub, který se od letoška rve v první lize, si Jan Ščotka vzpomenul po posledním zápase, jehož průběh několikrát narušily výpadky proudu. Ne že by snad na věhlasném Lapači světla také zhasínala, nicméně určité problémy jiného druhu na tamním „stánku“ také bývaly.
„Ve Vsetíně jsme v zimě maximálně odhazovali sníh ze střechy stadionu, aby se nepropadla, protože tam má tvar písmene U,“ vyprávěl jedenadvacetiletý vsetínský rodák, jenž za Pardubice hraje od sezony 2014/15.
Zatímco v předešlých letech nastupoval v sestavě pravidelně, po letošních nákupech zahraničních beků mu vzrostla konkurence. Nemá tak jisté, že na něho při nominaci trenéři ukážou prstem pokaždé, byť v posledních kolech na ledě nechyběl.
„Respektuji to. Trenéři skládají sestavu tak, jak jí věří. Jejich předchozí kroky byly správné, protože jsem nebyl v dobré formě. Musím makat, abych se dostal zpět do sestavy nastálo,“ uvědomil si Ščotka.
Bodů do osobních statistik nikdy moc nepřidává. Jeho nedělní trefa příklepem od modré se zpočátku zdála být tečována, ovšem Ščotka si byl autorstvím gólu jistý.
„Viděl jsem, že to tečoval maximálně někdo z vítkovických hráčů, takže jsem věděl, že je to můj gól,“ prohlásil Ščotka.
Také jeho poslalo opakovaně stávkující osvětlení předčasně do kabin. Mezi nekompletní první třetinou a prodlouženou druhou částí strávily mančafty v útrobách arény téměř čtyřicet minut.
„Museli jsme se udržovat v teple, takže jsme dělali dřepy a chodili po kabině, tak abychom nevypadli z tempa,“ popisoval Ščotka.
Když se zdálo, že po klasické přestávce bude hra pokračovat, krátce před buly potemněla aréna znovu.
„Bylo to nepříjemné. Člověk se dostane do zápasu, pak vypadne proud a vychladne. Nebylo to dobré pro nikoho, ale na druhou stranu byly stejné podmínky pro všechny, takže se na to nemůžeme vymlouvat,“ dodal pardubický bek.
