Přitom podle původních odhadů měl být Jan Piskáček už dávno zpátky ve hře. Zmíněná řež se odehrála v prvním extraligovém kole před dvěma týdny, a zatímco rekonvalescence Marka Kvapila se předpovídala na dva měsíce, Piskáčkův návrat měl proběhnout v řádech dnů.
Třicetiletý obránce, který nosil v minulé sezoně ve Spartě kapitánské céčko, však zatím opatrně vyčkává na návrat do tréninků, natož do zápasové akce. „Natahuje se to. Jakmile jde o hlavu, nikdo vás nechce do ničeho pouštět,“ posteskne si Piskáček.
Ze hry vás vyřadila nakládačka od urostlého plzeňského mladíka Michala Houdka. Jak se na bitku díváte zpětně?
To je hokej. Vůbec to neberu jako něco neférového. Bohužel, dostal jsem na držku... Ale to k tomu zkrátka patří. Jednou vyhraješ, podruhé prohraješ. Ale že bych cítil nějakou křivdu, protože jsem dostal pěstí navíc... Jéžišmarjá, to se stává. Dokážu s tím žít.
Váš zakrvácený obličej vypadal děsivě.
Viděl jsem to, ale sám teď můžete vidět, že to není nic hrozného. Natržené obočí je trošku prokrvené, obličej je červený, to je vše. To samé můžete vidět třeba v MMA, stačí jedna rána a člověk je celý od krve. Možná jsem byl už trochu načatý z předchozího střídání, asi se to sečetlo a tělo dostalo zabrat víc, než bylo zdrávo.
Bitka mezi plzeňským Michalem Houdkem a sparťanským Janem Piskáčkem.
Co říkáte na počínání Houdka, který ve svém prvním extraligovém střídání zválcoval vás i Kvapila? Slušné entrée, že?
To jo, ale za zlé mu to nemám. Ok, na Kvápu to byl asi nešťastný zákrok. Nemyslím si, že po něm musel tak vystartovat, navíc zezadu. Ale dostal za to trest a odpykal si dva zápasy, za chvíli se na to zapomene. Asi to bude normální hráč, žádný blázen, který by tady krosil každého. Podle mě to nebyl zkrat, jen klasické strčení, za který dostal trest. Bitka se mnou jen vyplynula ze hry. Bohužel jsem to odnesl víc, než bych chtěl.
Houdkova premiéra: dva sparťani v nemocnici. Msta je přirozená, míní |
Roli mohla hrát i napjatá atmosféra divokého utkání, které Sparta nakonec ovládla výsledkem 7:6 v prodloužení.
Byl to dobrý zápas! Pro diváky to muselo být neskutečné. A že se mu to (Houdkovi) stalo zrovna při prvním zápase, to je pro něj asi trochu nešťastný vstup. Sám si pamatuju svůj první zápas, kdy jsem seděl v šatně a přemýšlel, co se bude dít, jaké to bude. On dostal šanci vlézt na led, bohužel se zrovna písklo ve chvíli, kdy Kvápa někomu vysekl hokejku. Tak se jel zastat spoluhráče. Myslím si, že by to udělal každý v týmu.
Jak jste na tom v tuto chvíli po zdravotní stránce?
Doufám, že už dobře. Dostal jsem teď lepší zprávy, zapracovali jsme na tom. Snad budu moct trénovat už příští týden.
Původní podezření na otřes mozku přitom bylo vyvráceno a návrat měl proběhnout mnohem dříve.
Nechci zacházet do detailů. Je to něco s hlavou, trochu hnutý byl i krk. Každopádně doteď jsem netrénoval. S hlavou to bývá složité, nikdo vás s tím nechce do ničeho pouštět a riskovat. Ale v posledních dnech jsem udělal pokrok a když to takhle půjde dál, chci se konečně zapojit do tréninků. Ty mi také zaberou nějaký ten týden, než se do toho zase dostanu. Bohužel se to natahuje.
Dá se tedy nyní odhadnout, kdy se vrátíte do zápasů?
Nedá. Jak říkám, sám bych chtěl co nejdřív, ale nemůžu tam jít z fleku, když jsem nebyl dva týdny vůbec na ledě.
Spousta gólů, zvraty, zábava. Může takový přístup vynést Spartě úspěch? |
Jako obránce vás musely tížit nálože gólů, které Sparta v úvodu sezony inkasovala.
Nebylo to příjemné. Na druhou stranu, diváci mají rádi góly a šarvátky, pro ně to muselo být skvělé.
Ale už ne tolik pro trenéry.
To je druhá věc. Oni šílí a ani my z toho nemáme radost. Teď už se to ale zlepšilo. V posledních dvou zápasech dostali kluci jen dva góly, naposledy bohužel sami žádný nedali. Nervozita z prvních zápasů opadne, za chvíli by to už mohlo mít i nějaký řád.
Radíte teď coby marod mladším obráncům, jak nejančit?
Popravdě, s tou hlavou člověk ani nemá náladu se do něčeho pouštět. Samozřejmě bych chtěl pomoct. Nejhorší na tom ale je, že nemůžete být na ledě, nemůžete dělat vlastně skoro nic. Pomalu sem ani nemůžete přijít, jste unavení, hlava dostává fakt zabrat. Původně mi bylo řečeno, abych sem ani nechodil. Je náročné už jenom přijet, trvá mi to sem přes půl hodiny. Hlava je ale pak tak unavená, že jsem tu jen seděl a neměl náladu na nic. Teď už je to ale trochu o něčem jiném, jezdím sem rád a začínám mít radost i ze života.
