„Plzeň je krásné město a klub dobrá adresa,“ tvrdí defenzivní bek, který na jaře získal s Českými Budějovicemi bronz a osm předchozích sezon působil v pražské Spartě.
Takže Plzeň má vážně pro hráče v lize dobrý zvuk?
Skvělý. Vždyť kluci tady poslední roky vždycky hrají nahoře, do poslední chvíle bojují o přímý postup do čtvrtfinále. Je tu kvalitní tým. A všichni mají z Plzně respekt. Pokaždé, když jsem sem přijel, to byly zajímavé zápasy.
Jezdil jste sem rád?
Vždycky se mi tady hrálo dobře. Mám rád, když je dobrá atmosféra, a tady bývá suprová. Byl jsem soupeř, ale mně se líbí ti, nechci říci nenávistní, ale zarputilejší fanoušci. Ti, kteří vám to dávají sežrat.
Hodně se propírala vaše bitka s Michalem Houdkem ze září 2019, po které jste byl kvůli otřesu mozku dlouho mimo hru. Teď jste spolu v jedné kabině, máte to spolu vyřešené?
Ale my jsme spolu nikdy problém neměli, ta bitka se řešila přes media a fanoušky. Prostě jsem dostal na držku, tak to bylo a tím to pro mě skončilo.
Klub o vás hodně stál už loni, ale to jste se rozhodl pro Motor. Co vás přivábilo nyní?
Je pravda, že o mě Plzeň stála už dřív. Řešili jsme to, ale já tak nějak tušil, že v Budějkách to může být docela dobré, že se může povést úspěšná sezona. Ale jsem moc rád, že se po roce Plzeň ozvala znovu. Jsem hrozně šťastný, že tady můžu být. Z těch telefonátů a rozhovorů jsem cítil, že je o mě zájem, což vždycky potěší.
V extralize už jste toho poznal hodně, srovnává hráč i suché přípravy v různých klubech?
Myslím, že je to všude podobné, velký rozdíl v tom není. Plzeň mi naštěstí dovolila, že si ve svém věku mohu ulevit v něčem, co už dělat naplno nemohu.
Ščotka o Kometě: Na papíře tým vypadá dobře, doufám v nejvyšší místa |
Běhání?
Jo. Běhat nemůžu. Dělal jsem to, dokud jsem mohl. Pro mě byl běh náročný, my hokejisti navíc běhat pořádně neumíme. Zase jezdím na kole. Někdo ho pro změnu v přípravě nemá rád, mně nevadí. Ale je pravda, že když kluci dřou ve vestách do stráně na Homolce a já sedím pod kopcem, je mi jich líto.
Zanadává si člověk postupem času víc a víc?
To si zanadáváte i na začátku přípravy. (úsměv) Ale víme, že je potřeba nabrat sílu, v sezoně už to můžete jen udržovat, na víc prostor není. Člověk si hlavně musí uvědomit, že všechno dělá pro sebe, ne pro někoho jiného. A má to dělat poctivě. Jestli někdo dře jen pro trenéry, je to špatně. Můžete nadávat, ale když se začne, je třeba vypnout, zatnout zuby a dělat, co se má.
Změn v kádru bylo hodně, nebude to pro Plzeň problém?
Je to asi jedno. Někteří kluci přišli ze zahraničí, budou si muset zvyknout. Ale není velký problém, že přišlo více lidí. Systém si natrénujeme, máme na to spoustu času, vždyť na ledě budeme celé dva měsíce před extraligou.
Po vás budou chtít trenéři plnit i roli jakéhosi mentora mladších, s touhle rolí počítáte?
Nemám s tím problém. Rád pomůžu mladším klukům nebo někomu, kdo bude chtít a bude o to stát. Budu se snažit pomáhat, vysvětlovat. Ale jsou tady další kluci, kteří v klubu působí déle a mají to v krvi.
Jan Piskáček a David Dvořáček v souboji u mantinelu.
Dá se takhle na suchu odhadnout síla týmu?
Těžko říci. Teď nedokážu odhadnout, jak budeme hrát. Každá sezona je jiná. Zažil jsem na Spartě, že jsme měli super tým a stejně nehráli dobře. Nemám žádná očekávání. Půjdeme postupně, zápas od zápasu. A já chci každý vyhrát.
Ve Spartě jste si zkusil i funkci kapitána. V Plzni je nyní volná, stál byste o ni?
Vůbec nevím, jak to bude. A je mi úplně jedno, jakou roli dostanu, jestli nějakou v tomto ohledu vůbec budu mít. Já jsem tu od toho, abych plnil pokyny a své úkoly. To budu dělat nejlépe, jak umím.
Před nástupem na led budete mít jen týden volna. Dokážete úplně vypnout?
Tak jsem to nikdy neměl. Letět někam k moři, to určitě ne. Spíš s rodinou vyrážím někam pod stan. A stejně si beru kolo, udržuji se.
Není dobré hokej na chvíli úplně vypustit z hlavy?
Od toho je léto, tahle dřina. U mě jde spíš o to odpočinout si od ledu. Každodenní oblékání, svlékání, tréninky, zápasy... Je to hodně na hlavu, jste psychicky unavený. Někdo je zastáncem toho chodit v létě na led, já tedy ne. Nic neuteče.
