A protože na olympijských hrách budou chybět hráči z NHL, proč by si nemohl rodák ze Zlína hrající v životní formě vysloužit reprezentační nominaci? „Upřímně to v hlavě nemám, vůbec to neřeším. Na mezinárodní úrovni nemám žádné zkušenosti, takže olympiáda je asi nereálná,“ vypráví devětadvacetiletý Káňa. „Pokud by po konci ročníku přišel nějaký test, byl bych určitě rád. Ještě ale musím odvést spoustu práce.“
Seniorský reprezentační dres si Jan Káňa oblékl pouze jednou. 6. dubna 2016 nastoupil ve čtvrté formaci v přátelském utkání proti Německu. Češi svého soka deklasovali vysoko 7:2, Káňa body nepřidal.
Hradec vyřídil oslabeného lídra, Vítkovice zase uspěly. Hladonik vynikal |
I tehdy měl však dobrou formu. V extralize nastřádal 30 bodů a v následující sezoně dokráčel s brněnskou Kometou pro zisk extraligového titulu. V play off však kvůli zranění téměř nehrál. „Ani jsem si oslavy moc neužil. Jak se říká, že se zapíjí titul, tak já zapíjel spíš smutek, že jsem u toho nemohl být,“ přiznává.
V následující sezoně se stále potýkal se zdravotními potížemi. Za Kometu nastoupil pouze do pěti zápasů, a tak se vydal na hostování do Olomouce. „Samozřejmě mě to brzdilo. Ale vše má své pro a proti. Naučil jsem se trénovat tak, aby tělo fungovalo. Asi mě to posunulo,“ míní. A fanoušci Hanáků musí být rádi, že se transfer stal trvalým.
Pochvaluje si spolupráci s Krejčím
Káňovi to letos lepí. Spolupráce s Davidem Krejčím mu vyhovuje. „Do poslední chvíle jsme nevěřili, že se z Bostonu vrátí,“ vzpomínal Káňa. „Byla to velká radost. Doufal jsem, že dostanu šanci hrát s ním v lajně,“ dodal. Šanci dostal a trenérům se tah vyplatil. Oba borci mají dohromady 65 bodů a Moru táhnou.
„David je tvořivý, dokáže se přizpůsobit. Hokej s ním je jednodušší. Myslím si, že tak dobře čte hru, že je vždy tam, kde má být. Nebruslí zbytečně,“ chválil Káňa svého kolegu z elitní formace. „Někdy se nenadře, jindy jsou zápasy, kdy je na ledě i dvacet pět minut. To už se možná i zadýchá,“ vtipkoval.
A Krejčí není jediná hokejová hvězda, která Káňův hokej ovlivňuje. Jeho strýc, Petr Čajánek, je trojnásobným mistrem světa. „Dřív mi hodně radil, teď už to spíš nechává na mně,“ usmál se Káňa. Oba příbuzné zdobila zarputilost a bojovnost. „To je asi tak jediné, co máme společné. Jinak je ve všem lepší. Výborný útočník,“ kývl uznale. Čajánek hrával v KHL i NHL.
A právě v nejprestižnější lize světa by si Káňu dokázal jeho hvězdný parťák Krejčí představit. „Jsem tam, kde jsem. A asi zaslouženě. Jsem vůbec rád, že můžu hrát extraligu,“ pověděl pokorně. V Olomouci má Káňa smlouvu do roku 2023. „Co se bude dít pak, to uvidím. Netvrdím, že chci za každou cenu odejít, nebo za každou cenu zůstat. Všechno musí mít svůj smysl,“ prozradil.
V listopadu byl nejproduktivnějším hráčem celé extraligy. „Mám z toho radost, snažím se hrát svůj hokej. Před sezonou jsem takovou formu nečekal, ale stále je dost práce přede mnou. Letos cítím na ladě sebevědomí i zkušenost. Černá práce mi taky není cizí. Když jako mladý chcete prorazit do ligy, začínáte většinou ve čtvrtých lajnách, kde je to hlavně o bojovnosti a blokování střel,“ pravil Káňa.
V úterý ani jeho 33. bod nestačil na výhru ve Vítkovicích. Den před Vánocemi si zlepšil kariérní maximum, na druhý svátek vánoční stál u další výhry Morávky. Přes svátky by ale uvítal uvolněnější program. A hřích v podobě vánočního kapra? „Já mám ty hříchy po celou sezonu,“ směje se.