Chci být tahounem, tvrdí olomoucký dravec Káňa. Brno šetřit nehodlá

Po tréninku ledoval ruku. „To nic není,“ ujistí Jan Káňa. S levačkou si prožil martyrium. V předminulé sezoně ve třetím čtvrtfinále proti Spartě mu ji soupeř přirazil na mantinel: přetržené vazy v zápěstí, utržená chrupavka. Operace, dva měsíce měl v ruce dráty.

Pět měsíců si nezahrál hokej.

I proto ho mistrovské Brno v minulém ročníku poslalo do Olomouce na rozehrání. Z hostování se pak stal přestup. Šestadvacetiletý dravý útočník chce na Hané ukázat, že může být i tahounem týmu.

Rád by se vytáhl také dnes (17.00) v domácí bitvě neporažených právě proti Kometě. Šanci dostává v prvním útoku po boku centra Knotka, s kterým probíral herní plán na šampiona i při obědě ve městě.

Sezonu jste rozjeli slibně. Hokejový komentátor Robert Záruba dohledal, že je to vůbec poprvé, co Olomouc vyhrála v extralize dvě úvodní kola.
Určitě jsme za to rádi, ale je to pořád jenom začátek. Musíme na to navazovat, sbírat body, hlavně doma. Je to pěkný začátek, ale sezonu to nerozhoduje.

Ale že umíte otočit zápas v Třinci, je pro sebevědomí fajn, ne?
Jasně. I loni se nám podařilo vyhrát na stadionech dobrých týmů. S Vary jsme se snažili doma vyhrát, dali jsme do toho všechno a do Třince jsme jeli porvat se o body, že i jeden by byl dobrý. Dostali jsme se do hry, Třinec byl trošku pod tlakem, že prohrál první zápas a začal dělat víc chyb. My jsme je dokázali využít, takže super. Když budeme podávat poctivý výkon, hrát obětavě jako mančaft, tak jsme schopni vyhrát kdekoli.

„Zbyňa Irgl je pořád jedním z nejlepších hokejistů extraligy, ale sám to neutáhne. Musí se k němu přidat víc hráčů.“

Třeba doma nad Kometou?
To bude těžké, ale nic není nemožné. Oni taky ještě neprohráli, dvakrát vyhráli titul, takže to bude opravdu těžký zápas a my se na něho moc těšíme.

Vy obzvlášť?
Speciální to bylo spíš loni, teď už to beru lehčeji, ale až uvidím kluky, tak to bude pro mě zajímavé.

S Brnem jste získal kompletní medailovou sbírku v extralize.
Byl jsem tam od osmnácti let, od juniorů, takže jsem tam zažil všechno a všechno bylo pěkné. Teď mě cesta zavedla sem, budu se snažit hrát co nejlépe a třeba se taky náhodou povede nějaký úspěch.

Z Brna do Olomouce v poslední době chodí hráči pravidelně. Co vás zavedlo na tuto trasu?
Šel jsem na hostování, původně jsem se měl vracet do Brna, potom už z toho začínalo scházet, protože v Brně byli všichni zdraví, měli hráče z Třebíče nebo z Přerova, bylo tam dost hráčů na play off. Bavil jsem se s panem Zábranským, říkal mi, že aby mě vzal na měsíc, a pak bych si ani play off nezahrál, když v Olomouci play off bylo, nemá to smysl, takže jsem to začal zvažovat, řešit s agenty a popravdě nabídek ani extra moc po zranění nebylo, takže zvažovat nebylo co. Olomouc je kousek do Zlína, do Brna, znám tady spoustu kluků a za nabídku jsem rád.

Podepsalo se to hned, jak jsme se o tom začali bavit.
Nic jiného jsem neřešil.

Smlouva na tři roky vám dává i jistotu, klid.
To jsem byl rád, že pan Fürst (generální manažer Olomouce, pozn. autora) mně furt důvěřoval, i když jsem skoro rok nehrál. I proto jsem se dlouho nerozmýšlel a chtěl jsem tady zůstat.

Co vám bleskne hlavou, když se řekne Kometa?
Největší zážitek byl předloni titul, co se tam vyhrál, to bylo super. Škoda že jsem nemohl vůbec hrát, že jsem měl zranění, ale jezdit s klukama na zápasy bylo skvělé. A jinak si vybavím i svůj začátek v extralize. Sedm let je celkem dlouhá doba.

Srdcovka?
Určitě, ale teď na to nemyslím.

1 gól vstřelil Jan Káňa při obratu Olomouce v Třinci (3:2).

Co říkáte na práci šéfa Komety Libora Zábranského, který vytvořil z Brna vládce extraligy?
Je tam všechno na vysoké úrovni – od trenérů mládeže, zázemí, silných sponzorů. Všichni hráči tam chtějí hrát. Šlape jim to. Musím říct, že to fakt dělá dobře.

Olomouc je skromnější klub, který se v extralize už zabydlel. Jak se v Olomouci zabydlujete vy?
Popravdě: když jsem sem přišel, trošku mě to překvapilo, protože je to domácký klub, je to jiné. Člověk si zvykne na všecko, je tady od toho, aby hrál na ledě, a ne chodil po šatně a díval se, co je dobré nebo špatné. Zvykl jsem si na to. Nakonec stejně zjistíte, že všechno, co potřebujete, tady je, takže v klidu.

Vám jde po zranění stejně hlavně o čas na ledě, že?
To rozhodně. Po loňské sezoně, kdy se mi všechno, jak to říct slušně, kazilo, jsem se snažil udělat maximum, abych se dobře připravil. Teď se ukáže, jestli jsem ještě schopný hrát extraligu jako někdo, kdo táhne tým, nebo budu zařazený do třetí, čtvrté formace, abych si něco odehrál. Pořád se chci posunout, abychom s Olomoucí hráli pořád o play off. Budu se snažit.

Věřit si musíte, to je základ.
Věřím si, nebo nepochybuji, ale někdy je hokejový život složitý. Po zranění jsem se cítil hodně dole. Potřeboval jsem pomalu celou sezonu, abych se z toho vzpamatoval.

Co vám to ukázalo o vás samém?
Bylo to hodně složité, trvalo to dlouho. I potom, co jsem začal, mě ruka pořád trápila. Podle spoluhráče z Brna jsem si už pak vsugeroval sám, že jsem to měl i v hlavě, takže mě to vůbec nechtělo pustit. Byl jsem tím zraněním omezený v hlavě. Složité období, dělal jsem i věci, které bych asi normálně nedělal.

Olomouc - Brno

Sledujte od 17.00 online.

Co třeba?
To bych nerozváděl. Doma jsem se trápil, byl jsem hodně zavřený do sebe, i když jsem extrovert.

Okolí vás nepoznávalo?
Dá se říct, že v takových momentech někdy nepoznávalo.

Šel jste si pro radu za svým strýcem Petrem Čajánkem?
Hlavně se mi snažil pomoct svými zkušenostmi z kariéry, jak ruku dostat do rytmu, aby začala fungovat normálně, aby mi po jednom tréninku nenatekla. Pomáhal mi. Ale já mám svoji hlavu. Poradil mi, ale stejně jsem si z toho vzal jen něco.

Čajánek měl parádní kariéru v NHL, reprezentaci. To je správný vzor, ne?
Dřív byl větší vzor, v Brně jsem potom sledoval hráče kolem, se kterými jsem byl v každodenním kontaktu. Ale s ním jsem se pořád o hokeji bavil. V poslední době mi ani moc radit nechce, protože vidí, že já si stejně někdy myslím svoje. Ale vím, že většinou má pravdu on. Hokej už však tolik neprobíráme jako dřív.

Jste paličák, který si to potřebuje nejdřív udělat po svém, aby si mohl říct, že je lepší to zkazit sám, než podle někoho jiného?
Většinou to tak je. On mi radí věci, na které si já přijdu za rok za dva. Vždycky když mi to říká, tak mu nevěřím, a ono se to pak stejně ukáže. Je vidět, že má zkušenosti.

Od koho jste toho v Brně nejvíc odkoukal?
Čája byl vzor celkově, ale když do Brna přišli zkušení hráči Martin Erat, Martin Zaťovič, Leoš Čermák, tak každý z nich měl něco, co mi poradil, nebo jsem si nechal poradit. Když jsou hráči s vámi každý den na ledě a sledujete je, tak vám to dá víc, než když vám to jen někdo říká. Od strýce jsem si rady bral, ale od nich jsem to viděl na ledě.

Bitva stoprocentních

Dnešní dohrávka mezi dosud stoprocentně úspěšnými týmy Olomouce a Brna uzavře 3. kolo hokejové extraligy. Ač je Kometa šampionem předchozích dvou sezon, v Olomouci pětkrát za sebou prohrála. Moře vyšel start ročníku a po domácí výhře s Karlovými Vary předvedla obrat v Třinci. Trenér Zdeněk Moták ale úvod nepřeceňuje. „Každý tým se k začátku upíná, proto jsme rádi, že se nám to bodově podařilo, ale musíme v tom pokračovat. Utkání s Kometou bude dalším náročným testem naší formy.“ Zítra (17.00) Hanáky čeká zápas v Hradci Králové, Brňany v Mladé Boleslavi. „Musíme se koncentrovat na zápasy, a ne na, to kolik najezdíme kilometrů. V týmu je cítit pohoda, síla i odhodlání,“ řekl trenér Komety Kamil Pokorný. „Olomouc už patří ke stabilním týmům extraligy. Má houževnaté hráče. Chceme ale diktovat tempo a dostat soupeře pod tlak.“ Brno očekává na Hané výraznou podporu svých příznivců.

V Olomouci by mohl být takovým vzorem Zbyněk Irgl?
To on je. Strašně mě překvapil. Když ho člověk vidí pracovat, já teprve přicházím na sraz a on už vychází z posilovny se zpoceným tričkem, tak se usměju pro sebe nepříjemně. Dává tomu všechno, proto ještě hraje a proto hraje tak, jak hraje. Pořád je schopný být jedním z nejlepších hráčů extraligy. Jsme hrozně rádi, že ho máme v týmu, že nám pomáhá, ať už na ledě, v kabině, nebo v posilovně.

Máte v něm střelce, kterého Olomouc od postupu do extraligy hledala?
Všichni v to doufáme a budeme mu věřit, protože on schopnosti na góly má. My mu musíme pomoct, aby měl šance, dobře jsme bránili a on mohl dávat góly. Ale zase sám to neutáhne, musí se k němu přidat víc hráčů.

Extraliga má na úvod zvláštní program. V týdnu nic a dva zápasy o víkendu. Svědčí vám to?
Uvidíme. Je to složitější, týden tréninků je dlouhý. Teď budeme hrát dva dny, ale za týden bychom měli být odpočatí dost. Horší bude, když budeme hrát doma a druhý den o půl čtvrté venku. Teď naštěstí hrajeme až v pět, tak se vyspíme a pojedeme na zápas do Hradce.

Chcete být tahounem týmu. Dáváte si sám sobě bodové mety?
Bodové mety si nedávám, já se vždycky snažím být takový hráč, který pomůže zblokovat střelu nebo pomůže i fyzickou hrou. Tohle jsou v zápase plusové body pro hráče mého typu. Ale samozřejmě chci týmu pomáhat i bodově. Navíc když teď hraji i v přesilovkách, tak by bylo blbé, kdybych ty body nedělal. Ale základ je, aby body sbíral tým. Musíme hrát furt jeden za druhého, bojovat, pak body budou.