„Po postupu nebylo v tomhle směru co řešit,“ uvedl sedmnáctiletý rodák z krajského města Vysočiny.
Takže ani na chvilku jste nezauvažoval o změně dresu?
Ne, já jsem rád, že nemusím nikam pryč. Že můžu být doma s rodinou v prostředí, na které jsem zvyklý. Navíc mám v Jihlavě smlouvu.
Při rozhodování dáváte spíš na rodiče, na agenta, nebo na trenéry?
Určitě na rodiče. Ale i na agenta. Ten také schvaluje, že chci nejprve dodělat školu. Rodičům bych chtěl moc poděkovat, protože mě podporují jak v hokeji, tak i mimo něj. A taky mojí sestře, která mě umí rozptýlit, když se třeba zrovna nedaří.
Ono se snad letos něco nepovedlo? Postup s Duklou do extraligy, účast na šampionátu dvacetiletých i osmnáctiletých. Co si přát víc?
Občas možná byly části, kdy se dařilo méně, ale jinak souhlasím. Myslím, že zejména postup do extraligy byl odměnou za celou sezonu, kterou jsme tady všichni odpracovali na sto procent.
Nemrzelo vás, že jste vzhledem ke zmiňovaným reprezentačním povinnostem přišel o bezprostřední radost z postupu?
Samozřejmě že ano, ale reprezentovat Českou republiku na mistrovství světa, byť se nepovedlo úplně podle našich představ, to byla pro mě čest. Stejně jako hrát pod (reprezentačními) trenéry Varaďou a Augustou a být se spoluhráči, s nimiž jsme se možná viděli naposled.
Nicméně na oslavy se nakonec také dostalo. I když: jakou vlastně měly ve vašem podání podobu? Vy přece ještě pít nemůžete?
To je pravda. Ale mně to nevadilo, protože mi alkohol stejně nechutná. Pro mě bylo důležité, že jsem mohl být s klukama v kabině. Cítit, že jsem součástí týmu.
A co následovalo potom? Návrat do školní lavice?
Odjel jsem na pár dnů do lázní do Třeboně, kde jsem od hokeje i od školy úplně vypnul. A musím říct, že jak po fyzické stránce, tak i po té psychické jsem se cítil jako nový člověk. Moc mi to pomohlo.
Byl jste si odpočinout sám?
Zpočátku ano, ale pak dorazil i Martin Kaut (spoluhráč z národního týmu do 18 let a útočník Pardubic – pozn. red.). Už jsme se domlouvali, že bychom příští rok mohli vyrazit zase. A třeba i ve více lidech.
V letošní sezoně jste tvořil v Jihlavě brankářskou dvojici s Miroslavem Svobodou. Ten ale odchází do Plzně. Sledujete, kdo bude vaším parťákem po něm?
Po očku ano, ale že bych seděl u přehledu přestupů pořád, to určitě ne. Já hlavně doufám, že si lidsky sedneme a že pomůžeme týmu k výsledkům.
Jedním z adeptů by měl být údajně i karlovarský David Honzík, kterého znáte už z loňska...
Ano, bylo by příjemné, kdyby to byl on. Ale uvidíme, jak to dopadne a kdo nakonec přijde.
