V prvních třech kolech u nového zaměstnavatele neprohrál, i přes úterní porážku zažívá s týmem snový start. Navíc je zpátky v rodném kraji. „Zase jsme na Moravě, jsme spokojeni,“ pochvaluje si.
Vyrostl jste v Šumperku, jezdíval jste na hokej i do Olomouce?
Přiznám se, že moc ne. Jako malí jsme s tátou jezdili spíše do Zlína.
A přesto jste v šestnácti odešel do Třince.
Dostal jsem se tam přes střední školu. V osmnácti mě Třinec koupil, načež jsem šel na střídavý start hrát do Šumperka první ligu.
Naposledy jste působil v Hradci. Dvě a půl sezony, 117 zápasů.
Vyhráli jsme základní část. To se kdekomu nepovede. Bylo to super, ale play off nám nevyšlo.
A v 57 zápasech jste zaznamenal jen 19 bodů.
S tím samozřejmě nemůžu být spokojený.
Reakce Aleše Kmoníčkagenerálního manařera Mountfieldu HK „Situace s působením Jakuba Orsavy v Mountfieldu HK v sezoně 2021/22 byla poněkud komplikovanější. Hráči se nedařilo, nesplňoval očekávání, která do něj byla jako do jednoho z nejlépe placených hráčů týmu vkládána. A to i přesto, že jej trenéři zkoušeli ve všech formacích a dali mu na ledě dostatek prostoru. Pokles formy i přínosu pro tým byl zřetelný, v první řadě by proto měl prokázat trochu sebereflexe a sdělit i další nezanedbatelné skutečnosti. V předešlé sezoně byl jedním z lídrů týmu, s 25 body čtvrtým nejproduktivnějším hráčem. O rok později se v týmové produktivitě propadl se 16 body do průměru, a to při odehrání 52 zápasů. Jakub navíc na začátku roku 2022 řešil určité rodinné záležitosti, proto jsme mu chtěli dopřát klid na práci a vyvarovat se výměny do jiného týmu, která se nabízela. Požádal nás, jestli může zůstat v týmu, s čímž jsme mu vyšli vstříc. Ani po vyřešení této soukromé záležitosti nedošlo v případě hráče ke zlepšení jeho výkonů, proto mu byla nabídnuta možnost trejdu do jiného klubu, nebo úprava odměny. Jakub se rozhodl pro druhou variantu. Jestli je takové chování ‚bezpáteřní‘, to ať posoudí každý sám.“ |
Čemu přisuzujete výbuch v play off po suverénní základní části?
Hráli jsme hokej, který se v play off nehrává. Daleko více se tam brání, nemůžete lítat nahoru dolů. Soupeř čeká na jediné zaváhání a potrestá vás. Nehráli jsme to systémově dobře.
Dva zápasy vám přitom utekly v prodloužení, jeden v nájezdech.
V nájezdech to mohla být smůla, pravda. Ale v našich silách bylo, že k těm nájezdům nemělo vůbec dojít. Naoko jsme soupeře přestříleli, ale nemělo to účinek. Oni čekali na šanci a hráli tak, jak v play off měli. My nikoli.
Neodešel jste v dobrém, což?
Beru to vesměs pozitivně. Nějaké škraloupy tam jsou. Ale to je život, vždycky to není jen růžové. Člověk se s tím musí vyrovnat a jít dál. Jednou na to budu vzpomínat rád.
Teď ne?
Konec to pokazil. Rozešli jsme se ve špatném. Zarazilo mě, jak se tam dokážou zachovat k hráčům.
Povídejte.
Nevím, jestli to můžu říct... Ale pan generální manažer Kmoníček se ke mně nezachoval nejlíp. Svým jednáním, až vydíráním, mě dohnal k určitým krokům, proto to tak dopadlo. Viděl jsem, jak se dovede chovat k hráčům, popsal bych to jako bezpáteřní. Teď má Hradec spoustu cizinců, ti úplně nevědí, jak to funguje. Já si to ale zažil a těžko budu Hradec někomu doporučovat. To, co jsem tam řešil, mi hlava nebere.
Můžete být konkrétnější?
Asi si to raději nechám pro sebe. Dopadlo to, jak to dopadlo. Ale sportovní úspěchy převažují. Byli jsme dobrá parta s parádní náladou. A teď už jsem tady.
Co rozhodlo pro Olomouc?
S přítelkyní už máme dvě děti. V Čechách jsme byli osm let. Oba jsme z Moravy, chtěli jsme se vrátit a žít tady, postavit barák. Teď to nějak vyplynulo a naskytla se šance jít sem. Vzali jsme to. Jsme zpátky doma. Mezi moravskýma lidma.
Vnímáte velký rozdíl mezi Olomoucí a Hradcem?
V Hradci je to založené na rychlosti a bruslení. Více tam chtěli motorové myšky, aby jezdily ze strany na druhou. Tady je to více bojovné. Je to o srdíčku. Pečlivě z obrany a čekat na šanci. Máme dva kvalitní gólmany, tam problém není. Musíme jim co nejvíce pomáhat a dopředu toho vymyslet co možno nejvíc.
Jak vám sedí bojovný styl Mory?
Já s tím nemám problém. Nejsem párátko, mám přes 90 kilo. Kolikrát tvrdá hra do těla člověka nakopne a vyhecuje.
Co říkáte na první zápasy v ročníku?
Hlavně chci mít dobrý pocit ze hry. Hrát tak, abychom bavili sebe i fanoušky a nějaké body sbírat. Uvidíme na konci, na co to bude stačit.
Válíte v první olomoucké formaci po boku Jana Káni a mladíka Matouše Menšíka.
Zajeli jsme si systém. Doufám, že jsme se poznali dostatečně. Honza je šikovný hokejista, talentovaný. Pamatuju si z loňska, týmy se připravovaly speciálně na něj s Davidem Krejčím. Má výtečnou střelu, myšlenku i kličku. Vůbec si nemám na co stěžovat.
 |
Po odchodu Krejčího říkali koučové, že se Olomouc vrátí k totožně silným formacím.
Je dobře, že máme vyrovnané lajny. Je nás dvacet a všichni musíme nahradit Krejču, který loni dělal zápasy. Tak, abychom sbírali body. Že hraju v první pětce, znamená, že se možná od nás očekává více gólů, ale my musíme jet na sto procent všichni.
Vám se na Krejčího s Káňou dařilo připravit. Loni jste s Hradcem Olomouc porazili v každém ze čtyř případů.
Mně osobně se proti Olomouci hrálo vždy dobře. Nevím, čím to je. Ale když vezmu poslední roky, většinou jsme zápasy vyhrávali, to je pravda.
Rezonuje stále v kabině Krejčího jméno?
Jasně, sem tam se někdo zmíní. Ale už tady není a musíme se s tím vypořádat.
V posledních sezonách jste více přihrával než střílel góly. Čím to?
Já nikdy nebyl na to, honit si góly. Člověk je rád, když přispěje, vstřelená branka vždy pomůže. Ale nejvíc rád jsem za týmovou výhru. Rád spíše gól přichystám, ale když se naskytne šance, gól chci dát, to se nemusíme bavit. Je však pravda, že dřív jsem to tak nemíval. Čtyři roky zpátky jsem měl více gólů než nahrávek. Teď se to změnilo. Nevím proč, asi míň střílím, možná bych mohl zkusit více pálit. Teď spíše hledám lépe postaveného spoluhráče. Ale nedávám tomu nějakou váhu.
Podle kapitána Jiřího Ondruška jste výborně zapadl také do kabiny.
Upřímně, moc toho nenamluvím, v šatně jsem tišší. Jen si tak sedím a nejdu moc slyšet, od toho tam je Nahec. Já nikde neměl problém, vycházím se všema.
Právě Lukáše Nahodila už jste před příchodem znal.
Byl jsem s ním v Pardubicích, ale hrál jsem i s Honzou Lukášem v Boleslavi. Znal jsem tak polovinu kluků.
A jistě jste znal i olomouckou Plecharénu.
Vždycky, když jsem tu hrál, tak tady byla zima jako prase! Ale lidé tu pokaždé řvou jak šílení, to je výborné.
