Přestože to nebylo nic příjemného, vpodvečer vyjel s týmem Mountfieldu na led a bez ohledu na výsledek mohl slavit. Právě se totiž po zmíněném Petru Leškovi, jehož série se před lety zastavila na čísle 593, stal novým rekordmanem v počtu extraligových zápasů bez přerušení.
Úctyhodné číslo, jehož základ položil Lev před deseti lety v Plzni, se v pátek vyšplhalo na hodnotu 594 a v neděli k němu ve Vítkovicích přidá další dílek. Už jako držitel Prezidentského poháru pro vítěze základní části, který Hradec definitivně získal právě vítězství v pátečním zápase.
Z něhož vás paradoxně málem vyřadil spoluhráč. Kdy ještě za těch deset let nejvíc hrozilo, že k extraligovému zápasu nenastoupíte?
Měl jsem třeba zlomenou čelist ve Vítkovicích a také natržené ucho, u čehož bylo přes čtyřicet stehů a otřes mozku. Vždycky se to ale sešlo v takové části sezony nebo před ní, takže jsem se vždycky stačil dát dohromady.
Hradec vyhrává základní část, Kometa je v předkole, Pardubice v potížích |
Co třeba nemoci, které by vás na poslední chvíli do zápasu nepustily?
Něco bylo, ale nikdy to nebylo takové, že bych nastoupit nemohl a musel vynechat. I když musím přiznat, že párkrát to na hraně bylo.
V poslední době jste prý okolí svému zakazoval mluvit o tom, že se rekord blíží. Opatrnost, aby se na poslední chvíli něco nepokazilo?
Trochu ano. Musím přiznat, že jsem se i posledních pár dnů hlídal víc než normálně. Nechtěl jsem moc chodit mezi lidi, covid se sice kvůli válce vytratil, ale stále tady asi ještě zbytky jsou.
 |
Před zápasem vám vedení klubu a také otec s dcerou předali dres s rekordním číslem 594, po jeho skončení zase byla velká sláva proto, že jste získali Prezidentský pohár. Lze si přát víc?
Souhlasím, krásně se to všechno sešlo. Být s týmem někde dole, asi by to nebylo takové. Hezká sezona, navíc asi i trochu symbolika, protože to je přesně deset let, co série začala. Deset let je kus života, něco jsem během nich prožil, párkrát jsem se stěhoval, poznal hodně nových lidí. Přitom série stále pokračovala a doufám, že bude pokračovat i dál.
Třeba titulem?
Nechci nic zakřiknout a přivolávat, ale před deseti lety to v Plzni byla sezona, v níž jsme získali titul.
V té aktuální jste vyhráli základní část a tím jste se pasovali do role jednoho z adeptů na titul. Kde se to podle vás ve vašem týmu, s nímž se tak vysoko nepočítalo, vzalo?
Je pravda, že před sezonou jsme byli tak trochu ve stínu, mluvilo se o jiných. My jsme ale věřili, že to může být dobré. Když jsme se totiž sešli a všechno se dalo na papír, tak jsme to viděli: jakou máme obranu, že nám budou chytat gólmani, že máme čtyři velmi vyrovnané útoky, tak vyrovnané v lize nikdo nemá. A potvrdilo se nám to už v přípravě, v níž jsme hráli dobře.
Majitel věří, že Hradec pohárem nekončí. Chceme titul, hlásí Schön |
Teď ale přijde play off, o kterém se říká, že to je jiná soutěž. Má váš tým sílu vyrovnat se s tlakem okolí a hlavně soupeřů a uspět i tam?
Já si myslím, že ano. Umíme přitvrdit, umíme se soupeři dostat pod kůži.
